Až na konci měsíce se ochladilo pod nulu. Do této
doby zima (alespoň v Chrudimi) prakticky neexistovala, a kdybychom
kaktusy z netopených skleníků uklízeli někdy v polovině ledna, vůbec
nic by se nestalo. Na začátek února však hlásí arktické mrazy, že by
zima doháněla průměr? Vyséval jsem. Zase týden před úplňkem, na
začátku ledna. Většinu tvoří astrofyta, a ta klíčejí
tradičně uspokojivě. Určitě i mimo úplňkový termín.
Zajímavé pozorování o výsevech…
Pachyphytum oviferum i
P. compactum pocházejí z Mexika, a ozdobou obou
těchto rostlin jsou listy pokryté silnou voskovitou vrstvou,
způsobující jejich ojínění. Když se k tomu ještě přidají nápadné
jarní květy na tenkých stvolech, může se pěstitel těšit na
opravdovou sukulentní parádu. Obě rostliny sice mají už své hvězdné
období v českých sukulentářských sbírkách dávno za sebou…
Původně jsem sliboval aktuální obrázky z února 2012.
Všechno je však trochu jinak, jelikož již dva týdny panují kruté
mrazy a vše se zastavilo ve vývoji. I když při slunných dnech stoupá
teplota k 25 stupňům, tak v noci je to někde kolem 7-9. Jediná
výhoda tohoto počasí je opravdu jen to, že můžu přesazovat ve
skleníku jako v létě a pořádně se nahřát. Vypadá to ovšem, že po
slunném podzimu bude kvetení slušné, neboť poupat je opravdu hodně.
Takže aktuální fotky přesuneme na příští díl a v dnešním díle se
podíváme na zajímavosti, které se objevily ve sbírce v minulém roce…
Sedum alexanderi Eggli (2001). V mexickém státě
Oaxaca, na vrchovině Cerro Guiengola, ve výšce
1000 m. n. m. se vyskytuje zajímavý a v
kultivaci vzácný druh rozchodníku, Sedum
alexanderi. Tento keřovitý rozchodník je blízce
příbuzným s dalším druhem Sedum allantoides,
které se v našich sbírkách občas objevuje. S.
alexanderi vytváří vytrvalé keře vysoké do 20
cm. Silné sukulentní stonky, stejně tak jako
sukulentní, široce lopatkovité listy jsou světle
zelené barvy s nažloutlým nádechem a jemným
namodralým ojíněním. U této rostliny, stejně tak
jako u S. allantoides, je unikátní květenství ve
tvaru laty, dosahující až 30 cm délky…
Únor nezklamal, opět byl nejchladnější i u nás, v zahradě Čech,
takže po výsevu muškátů jsem se mj. zaměstnal úklidem archívu
tiskovin. A místo třídění jsem nakonec nejvíce času strávil
prohlížením hromádek dvou tiskovin, o kterých dále bude řeč.
První z nich je časopis Euphorbia World.
Upoutávku na možnosti
jeho předplatného zveřejnil P. Pavelka v minulém čísle I.N. Cact.
Bohužel, včetně Petra, který je regionálním zástupcem ČR, bylo
nás v r. 2011 jen 15 odběratelů. Je to škoda, protože se
domnívám, že vážných zájemců o sukulentní euforbie je v ČR a SR
mnohem více. A proč tak trochu lobuji za zvýšení počtu
předplatitelů? Časopis vychází 3x do roka od r. 2005. Každé
číslo formátu A4 má 32 stran, což je 96 stran za rok.
Odečteme-li obálky a tiráž, pak je to čistých 87 stran…
Zmíněný článek
byl napsán a cílen obci kaktusářské, se zaměřením sdílet
letité zkušenosti a problematiku výsevů do tohoto substrátu.
Jen pro upřesnění a okrajově se měl dotknout objasnění
mineralogického zařazení tohoto materiálu.
Jakožto letitý člen redakce a redakční rady jediného u nás
vydávaného periodika časopisu
Minerál, který patří na tzv. Seznam recenzovaných
periodik vydávaných v ČR si dovolím prohlásit, že musím
znát, co vše předchází…
Prosíme o spolupráci všechny naše cestovatele!
Budeme rádi, když nám pomůžete s hledáním informací i u svých přátel
u nás nebo v zahraničí. Data je třeba posílat na e-mail Ládi
Červinky, který bude data shromažďovat,
třídit a umisťovat na web
www.zahradycz.cz/kkweb.
Jak jistě víte, ve sbírkách se u našich rostlin na jmenovkách
objevují různé zkratky a čísla. Jedná se o takzvané akronymy,
tj. zkratky jmen sběratelů, kteří své přebytky nebo nálezy
evidují…
Sekce pěstitelů sukulentů Praha pořádá v
termínu 10. - 12. 5. 2012 zájezd do pěstíren kaktusů a sukulentů
v Holandsku a Německu. Odjezd je z Krásna na Sokolovsku,
nástupní místa Praha cca v 20:30 hodin a Plzeň ve 22:00 hodin.
Program zájezdu do západoevropských pěstíren: 10. 5. 2012
dopoledne pěstírna Succulent Tissue Culture – tkáňové kultury –
ceny od 1 Eura, nejčastěji 3 – 10 Euro. 10. 5. 2012 odpoledne
Succulenta Kwekerij.…
Zeolit odprášený, zrnění 1 až 4 mm nabízíme ve
3 baleních: Z65 - 1 litr za 20 Kč | Z565 - 5 litrů za 85 Kč | 25
litrů za 250 Kč (pouze osobní odběr). Pozn.: Zeolit, který
dodává Chrudimský kaktusář pochází z ložiska Majerovce na
Slovensku…
Toulky Bolívií
(33)
Zmijovkou do nejníže položeného místa našich cest. Trvalo
několik let, než jsme se vydali na zajímavá místa jižně Rio
Caine. Do hor v okolí Acasio. Několikrát jsme byli na předělu
hor, které tvoří severní břeh Rio Caine, řeky pramenící v dep.
La Paz. Rio Caine tvoří rovněž přirozenou hranici mezi
Departementem Cochabamba na severu a Potosí na jihu v oblasti N.
P. Torotoro, posbírá menší přítoky, proteče departementem
Chuquisaca, kde je známá již jako Rio Misque, aby posléze
spojila své vody s vodami Rio Grande a za po pár tisícovkách
kilometrů zkončila v Atlantském oceánu. Údolí Rio Caine je kaktusářům známé zejména jako domovina
nádherných Lobivia caineana, specialisté vědí, že hory podél
řeky…
Argentinské pohledy, díl
II.
Argentina – trochu historie. Jméno země je odvozeno od
latinského argentum — stříbro, protože když se první Evropané,
ztroskotanci z nezdařené expedice vedené Juanem Díazem de la
Solis, setkali s domorodými obyvateli, dostali od nich darem
předměty vyrobené ze stříbra. Do doby, než do země pronikli
Evropané, žily v severozápadní oblasti And významné kulturní
národy, které obývaly sídliště podobná městům. Na jihu přebývala
společenství sběračů a lovců. Archeologické nálezy v Patagonii
odkrývají důkazy o tom, že tu lidská ruka 7370 BC malovala
v jeskyni. Chlap či ženská, to se neví, kdo to maloval, ale
kostry obou pohlaví tu byly nalezeny.
Běhaly tu lamy guanaco a pštrosi, které dostihly hroty šípů
lovců. Hroty šípů se prý dají nalézt všude a dají se i koupit v artesanech.
Šíp mohl letět až 90 metrů daleko. Lovili a také pěstovali
sladké brambory a kukuřici…
Nejdřív trochu historie: Od domorodců k prvním
Evropanům. Jméno Austrálie je odvozeno z latinského slova Australis
znamenajícího na jihu. Austrálie je velmi mladým kontinentem z
hlediska osídlení Evropany a je také tím nejmenším. První lidé sem
přišli před více jak 40 000 lety z Asie přes Novou Guineu a říká se
jim aborigines (česky aboriginálové). Přišli ve třech
přistěhovaleckých vlnách, a dle odhadů vytvořili
na 600 kmenů se 200 různými jazyky. Živili se
hlavně rybolovem, lovem, sběrem bobulí a bylin.
Příslušníci jednotlivých kmenů mezi sebou
udržovali kontakty, ženili se a vdávali,
udržovali porodnost na rozumné míře a spory
řešili na společných shromážděních. Jejich život
byl dán prostorem ohraničeným oceány…
Rostliny v přírodě se mi
podařilo nalézt 16. 10. 2010 na společné výpravě s Ladislavem
Vackem a Palom Jesenským. Jednalo se o náhodu, poněvadž mým
několikaletým snem je nalézt Ariocarpus kotschoubeyanus severně
od Ocampo, Coahuila. Lokalitu jsem navštívil ještě 2x v roce
2011, pro získání nových poznatků o této rostlině. Další
lokalitu se mi zatím nepodařilo nalézt, přesto věřím, že
existuje. Na malém vzorku semen jsem zjistil, že klíčivost se
blíží 100%. Pravokořenné semenáče záhy postihla krčková hniloba,
proto pro záchranu toho mála, jsem zvolil roubování na
Pereskiopsis. Semenáče roubované na Pereskiopsis během jednoho a
půl roku dosáhly velikosti dospělé rostliny, hojně odnožují,
zatím však nekvetly. Při poslední návštěvě lokality…
Ahoj všichni, Petr Trafina z KK Čelákovic,
píše o špatném
vzorečku, ale patrně zapomenul jednu podstatnou věc a to je
dokumentace od producenta zeolitu. V článku „Znovu
kauza ZEOLIT“ jsou vlastně jenom materiály, které dodal výrobce.
A protože má na danou produkci certifikaci a je neustále pod
kontrolou, všechno kontroluje ve svém labáku, tak asi bude těžko
uvádět něco, co není správné…
Není mnoho kaktusářů, kteří by jubilanta (narozen
20. 01. 1942) neznali alespoň z doslechu. Je to žijící legenda
českých a slovenských kaktusářů. Kaktusy pěstuje již od útlého mládí
(od 8 let). Maturoval na jedenáctiletce v Kroměříži, poté absolvoval
Střední zahradnickou školu v Brně – Bohunicích. V Kroměříži zakládal
první zásilkový obchod s květinami (po Magnetu druhý zásilkový
obchod v tehdejším Československu). Po sloučení se Semprou přešel do
Prahy a byl zaměstnán ve Šlechtitelské stanici v Jenči.
Postupně zastával vedoucí funkce v zahradnických podnicích, především v okolí
Kladna…
V květnu 2000 jsem v Chrudimi získal 3 kusy rostlin
Echinofossulocactus spec. RS 25/97 Cedral, (RS 673). Dodnes
přežila pouze 1 rostlina, viz obrázek kvetení na jaře 2011 (kvete
časně v březnu) a 2 fotky jsou teď aktuálně z ledna 2012. Kdysi jsem
o svém pěstování kaktusů na nechráněném balkóně v paneláku napsal
příspěvek, který jste otiskli v novinách jako
článek. Toto je jedna z takto pěstovaných rostlin. Sháním
další semena nebo rostliny z přesně stejného sběru pro opylení. Tato
rostlina má v genech schopnost přežít v suchu mrazy na nechráněném
stanovišti - ověřeno to mám dle minmax teploměru -10 °C (záznamy mám
bohužel jen za 1 rok zimy 2003/2004)…
Prodám sbírku kaudiciformních a jiných sukulentů.
Jedná se o pozůstalost po manželce
MUDr. Janě Říhové. Stav rostlin je zřetelný z přiložených
fotografií. Rozsah pro transport je cca 40 normalizovaných
přepravek na zeleninu, kaktusy navíc (v 6 přepravkách) přidám
zdarma. Cena 40 tis. Kč za celou sbírku není vzhledem ke kvalitě
rostlin v žádném případě přehnaná…
Rod Horridocatus BACKEB. Vážení
přátelé, ač tento příspěvek vyjde později, píši jej v době na
počátku roku tohoto a tedy mně je milo popřáti vám všem do toho
letošního vše, co si přejete vy sami a hlavně, možno–li, aby byl
lepší, než ten loňský, ať už v čemkoli. Co se týče jména rodu v
názvu článku, už slyším tu bouři protestů a smíchu. Takhle to
přeceť dneska není a to patří někam jinam a tak všelijak, vždyť
to znáte a hojně kde všude slýcháte. I prodloužím své dnešní
psaní menším zamyšlením…
Milé děti, bylo - nebylo, za osmero horami a sedmero
řekami, žil pod bájným pahorkem Říp jeden rádoby pěstitel, který
miloval všelijaké ty podivné rostliny, které jsou tak ošklivé, až se
vám po trochu delším pozorování zdají nesmírně krásné. A tenhle ten
nadšenec pěstoval od roku 1987 rostlinu (ze semínka) jménem Pachypodium lealii
Welw. subsp. saundersii (N. E. Br.) G. D. Rowley.
Když mu po 12 letech poprvé vykvetla…
V jednom z předchozích čísel slíbil Pavel za mě (beze mě), že
napíšu něco o rostlinách rodu Ariocarpus. Koneckonců, proč ne.
Jsou to tostliny, které mi učarovaly už v dětství, když jsem je
poprvé viděl na rozmazaných fotografiích v knize Pěstování
kaktusů pánů Fleischera a Schütze. Horší to bylo s jejich
dostupností, psal se asi rok 1983 a mně se podařilo koupit
sbírku po zemřelém krnovském kaktusáři, panu Krákorovi. Ta koupě
ovlivnila hodně můj další život. S kytkami jsem koupil i Die
Cactaceae od Backeberga – a protože dílo je v němčině, musel
jsem slíbit, že se budu učit na gymnáziu německy…
Už před časem (v listopadu 2010) jsme v našich
internetových novinách publikovali článek „Zajímavost
z Mexika“ s obrázkem pozoruhodné rostliny, která byla nalezena, myslím, v roce 2010. Další fotografie jsme uveřejnili v červnu 2011v příspěvku „Zajímavost
ze severu Mexika“. Před pár měsíci bala také v americkém časopise Cactus and
Succulent Journal
Vol. 83–6 (2011)
popsána a dostala jméno Escobaria abdita (v překladu
utajená). Jako lokalita je tu uvedeno „jižně od El Oro,
Coahuila“ – což je městečko asi 12 km východně od Monclova (pokud v
Coahuila není ještě jiné El Oro)…
Výhodná nabídka pro knihovny kaktusářských klubů
a spolků. Prodám následující literaturu: Časopis Kaktusy,
ročníky 1967 až 1977, svázané v 6 svazcích, cena za komplet 500
Kč | Backeberg: Das Kakteenlexikon (1970) – 250 Kč | Jacobsen:
Das Sukkulentenlexikon (2. vydání, 1977), cena 250 Kč | Kniha
Podivné rostliny s kaudexy a pachykauly (Brázda, 2006)…
Foto měsíce -
leden 2012
Tuto kytičku Pediocactus paradinei opatruji už osm let,
každý rok mi bohatě kvete. Kaktus jsem jako semenáček koupil ve
skleníku Chrudimského kaktusáře. Je zimován ve skleníku na
parapetu při asi 6–8 °C, protože je roubován. Na svých kořenech
by jistě vydržel i silné mrazy. Neobesseya missouriensis,
kytička s nádherným velkým květem. Tyto semenáčky jsou pětileté
a takto mi nádherně vykvetly…
Milí přátelé, dnešní venkovní
teploty mi připomněly, že právě za stejně extrémních klimatických
podmínek během jediné mrazivé noci na 12. února 1899 šestnáctiletému
gymnazistovi Vojtovi Fričů zmrzla (v té době největší evropská)
sbírka kaktusů. „Rozplakal jsem se. To byl konec mé
sbírky, mého katusaření,“ napsal později. „Byl to i začátek nových
plánů. Stanovil jsem si za cíl poznat tropické rostliny v jejich
domovině, procestovat pouště, hory a lesy americké, stůj co stůj…
Ahoj kamarádi, mnozí z vás míjíte na svých
toulkách Mexikem kaktusy z komplexu Echinocactus
platyacanthus a už vám tato běžná rostlina ani nestojí
za pár mega na kartě vašeho foťáku. A možná se mýlím a
pokaždé, když potkáte nějakého toho gigoše, jak jim říká můj
kamarád Marťas Krapata, zmocní se vás zvláštní pocit něčeho
nadčasového, co nikde jinde než právě na tom místě, kde
právě jste, nezažijete. Gigošů jsem pár viděl a nebývá jich
v populaci moc, zkrátka občas…
Milé kaktusové IN, zdravím vás
v novém roce a dovoluji si poslat několik fotografií. Před
několika dny jsem zjistila, že na Adenium mi vyrostl plod. Je to
poprvé, tak mi to udělalo radost. Radost mám i z orchidejek,
které mi stále kvetou. Na předposlední fotografii jsou nové
výhonky orchideje Dendrobium nobile -potřebovala bych poradit,
proč se mi konce výhonků a listy kroutí? Sice i letos začíná
vykvétat, ale zřejmě něco není v pořádku. Vím, že vaše stránky
jsou zaměřeny na kaktusy, ale spousta vašich skvělých odborníků
na kaktusy pěstují i jiné zajímavé květiny. Na poslední
fotografie je Dendrobium, když ještě bylo v pořádku. Napadlo mě,
zda by to nemohlo být změnou stanoviště a tím i zřejmě jiné
vzdušné vlhkosti…