 |
|
Obr. č. 1 - Senecio
citriformis na počátku české zimy |
Senecio citriformis z jihu Afriky
nedosáhlo u pěstitelů nikdy takové obliby, jako jeho zelenější
příbuzenstvo druhu Senecio rowleyanus. Vždyť kdo by
neznal ty živé zelené korálky, navlečené na tenkém stonku,
připomínajím nit stejné barvy. Modrozelené listy S. citriformis
se tvarem těm zeleným náramně podobají, ale narůstají na
vzpřímených stoncích a jejich povrch je pokryt silnou voskovou
vrstvou, jejíž struktura se v průběhu roku mění.
 |
|
Obr. č. 2
- Kontrast nových a starých listů S.
citriformis
s loupajícím se voskem na povrchu |
 |
|
Obr. č. 3
- Podzimní květenství Senecio citriformis
|
Senecio citriformis díky vosku na listech
snese plné slunce. Na podzim se na vrcholech objevuje množství
tenkých květních stvolů, zakončených typickým složeným
květenstvím. Staré listy se tou dobou již začínají výrazně
odlišovat od nových, narůstajících obvykle právě během české
zimy. Vosk na povrchu starých listů se loupe, tak jak končí jeho
ochranná funkce zároveň s přečerpáváním šťávy do listů nových.
 |
|
Obr. č. 4 –
Aichryson laxum s květnovými poupaty |
Aichryson laxum pochází z Kanárských
ostrovů a kdysi to bývala rostlina v našich sbírkách zcela
běžná a hojně pěstovaná. Část pěstitelů možná odradila
monokarpie, díky níž po odkvětu rostlina hyne, zatímco o
potomstvo se postará množstvím drobných semen. Přírodu však
lze v tomto případě snadno oklamat. Stačí jen odstranit část
ze záplavy zářivě žlutých kvítků, a bezprostředně po odkvětu
rostlinu zbavit i těch zbylých.
 |
|
Obr. č. 5 -
Dvě rostliny A. laxum, ještě nedávno si
podobné jako vejce vejci! |
Rostlina nejenom že to přežije, ale hojně
obráží a rázem máme základ k docela hezkému stromečku.
Ačkoliv Aichryson laxum v přírodě většinou roste na
přistíněných stanovištích, vyrovná se s noblesou i s plnou
sluneční palbou. V takovém případě mají listy pouze zlomek
velikosti, ale zato výrazné červenohnědé zbarvení.
 |
|
Obr. č. 6
– Částečně tvarovaná rostlina Aichryson
laxum
v mělké misce |
Aichryson laxum je ideální
rostlinou do mělkých nádob. Její kořenový systém je
mělký, a v přírodě je zvyklá vyžít takřka z ničeho.
Chlupaté listy, poupata a zčásti i květy jsou ideální
výbavou pro chytání ranní rosy, která je v domovině pro
rostlinu často na dlouhá období jediným zdrojem vláhy.
 |
|
Obr.
č. 7 - Nakvétající rostlina v kamenné
zídce (Valle Brosque, Tenerife) |
Na svých nedávných toulkách po Tenerife
jsme jich viděli tisíce. Zelené s velkými listy ve stínu
vavřínových a vřesovcových lesů, i s listy mnohonásobně
menšími a nádherně zbarvenými v prosluněných kamenných
zídkách okolo cest. Těm druhým to určitě slušelo více!
 |
|
Obr.
č. 8 - A ještě jedna v lávových stráních
nad městem Garachico |
Málem zapomenuté sukulenty
část 1, 2, 3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20,
21,
22,
23,
24
|
