 |
Obr. č. 1 - Monanthes polyphylla s poupaty na počátku května
|
Miniaturních sukulentíků rodu Monanthes
existuje podle aktuálního uspořádání devět druhů, ale jmen na cedulkách
v jejich květináčích existuje snad čtyřicet! Jenom dva druhy se
ale pěstují zcela běžně. Obě rostliny jsou neodmyslitelně spjaty s
našimi pěstitelskými začátky. Dnes patří k našim největším oblíbencům,
a nedáme na ně dopustit. Svým nadšením jsme postupně nakazili spoustu
dalších pěstitelů a milovníků sukulentních miniatur, takže těm
nádherným rostlinkám z Kanárských ostrovů tak trochu pomáháme od pádu
do propasti trvalého zapomnění!
 |
Obr. č. 2 - Stejná rostlina již kvetoucí v misce 7x4,5 cm
|
Monanthes polyphylla je
kytička vskutku nepatrných rozměrů, a vše se v jejím případě počítá jen
v milimetrech. Rostlina postrádá tradiční vodozásobné orgány, jakými
jsou třeba ztloustlé kořeny, kmeny, stonky nebo dužnaté listy. V
přírodě žije v nepatrném množství substrátu ve skalních prasklinách, a
dlouhá období sucha přežívá jenom díky rose a častým mlhám. Není to
kytka na plné slunce, jehož paprsky jsou schopny spálit její drobná
tělíčka během krátké chvíle.
 |
Obr. č. 3 - Jiný typ M. polyphylla, nakvétající v keramické krychličce 25x25 mm
|
 |
Obr. č. 4 - Pět různých typů Monanthes polyphylla na konci května
|
Jarní květy Monanthes polyphylla
připomínají malá sluníčka na tenkých stopkách. Na minimálním prostoru
jich bývá neuvěřitelné množství, a během svého vývoje často velice
výrazně mění své zbarvení. M. polyphylla
je velice variabilní, a část z rostlin jsou patrně kříženci s jinými
zástupci rodu, kteří se pak v přírodě znovu zpětně kříží s původními
druhy!
 |
Obr. č. 5 -Trs Monanthes muralis na počátku května
|
Monanthes muralis
roste pouze na menších ostrovech La Palma a El Hierro, a pokud má
dostatek světla, jeho zbarvení bývá až hnědočerné. Starší rostliny
vytvářejí silnější kmínky, které unesou i poměrně hustou korunku větví.
Už dávno je proto zkoušíme tvarovat.
 |
Obr. č. 6 - Tvarovaná rostlinka Monanthes muralis s dubnovými poupaty
|
Při tvarování Monanthes muralis
platí opačná pravidla, než na jaká jsme zvyklí u většiny ostatních
sukulentů. Žádné krácení větví, žádné vyštipování vrcholků. Rostlinkám
ponecháváme absolutní volnost, a jenom z nich průběžně odstraňujeme
vše, co nám do naší budoucí tvarové koncepce nezapadá. Větve se samy
dichotomicky dělí a hustá korunka budoucích stromečků tak vzniká v
podstatě bez našeho přičinění. Fotografie jednoho z našich
pidistromečků Monanthes muralis dokonce visí v Muzeu rekordů v Pelhřimově!
 |
Obr. č. 7 - Stejný stromeček již rozkvetlý o měsíc později
|
 |
Obr. č. 8 - Lesíček z Monanthes muralis
|
V případě dvojice rostlin rodu Monanthes
snad ani nemůže platit ona okřídlená sukulentářská výmluva, že „už to
není kam dávat“. Pokud by se ovšem do sbírky nevešly ani dvě rostlinky
z dnešního článku, pak už začíná být situace opravdu kritická!
Málem zapomenuté
sukulenty, díl 1,
2, 3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12
|