|
Obr. č. 1 - Echeveria elegans |
Echeveria elegans z mexického státu Hidalgo u nás kdysi zdomácněla dokonce
natolik, že byla coby sezónní ozdoba vysazována do českých parků. Zahradníkům
sloužila především jako tzv. lemovka, ohraničující tvar plánované parkové
výsadby. Na zimu pak rostliny pracovníci komunálu vykopali a odvezli k zimování
do zahradnictví, pokud ovšem už totéž před nimi neučinil pohotový a všeho chtivý
český člověk. Protože E. elegans vytváří po obvodu množství bočních odnoží, a
čeští zahradníci byli vždycky šikulové, bylo nakonec do záhonů pořád co sázet!
|
Obr. č. 2 - Rostlina již obrůstající odnožemi |
|
Obr. č. 3 - Jarní květenství
Echeveria elegans |
Zkuste tu „obyčejnou“ kytku sehnat dnes. Je to docela fuška! Echeveria elegans
je opravdová mexická krasavice, s listy měnícími barvu podle podmínek pěstování
a ročního období od modrozelené přes takřka šedou až po lehce narůžovělou. Její
jarní květy jsou parádní záležitostí, a rozplýval se nad nimi už za první
republiky ve své knize pan Oskar Smrž! K nám se v posledních letech znovu vrací
prostřednictvím holandských velkopěstíren!
|
Obr. č. 4 - Echeveria setosa var.
setosa |
Také Echeveria setosa var. setosa se u nás běžně pěstovala už v
prvorepublikových zahradnictvích, a také na ni pěl ódy klasik českého
kaktusářství Oskar Smrž. „...květy krásně rumělkové se žlutými cípy. Jedna z
nejkrásnějších!“ napsal o ní ve své knize, vydané v roce 1929. Solitérní, jen
vzácně odnožující přízemní růžice chlupatých listů zůstávají při citlivém
pěstování po celý život přízemní. Listů v nich může být i 170!
|
Obr. č. 5 - Kvetoucí rostlina o průměru růžice 12 cm |
|
Obr. č. 6 - Květenství
E. setosa var. setosa |
Májové květy v červeno-žlutém provedení jsou už jen třešinkou na tom povedeném
dortu, který upekla mexická příroda. I tuto nádheru je docela problém sehnat,
ačkoliv tomu asi tak nebývalo vždycky, jak se můžeme přesvědčit při listování
starými zahradnickými knihami. Je nejvyšší čas pustit se znovu do jejího množení
a vrátit ji na výsluní pěstitelského zájmu, kam bezesporu patří!
Málem zapomenuté sukulenty
(1)
Ivana a Jiří Jandovi
|