Stolový skleník u Pavlíčků

Protože neustále přibývá dotazů ke konstrukci pěstitelského zařízení, které je umístěno v zahradnictví u Pavlíčků, přinášíme aktualizovaný článek s nákresy stolového skleníku a pár ilustrativních fotografií.

Stolový skleník - celkový pohled

Jedná se vlastně o stolový skleníček, který může sloužit jednak jen jako letní stanoviště, jednak i pro celoroční umístění. Šířku jedné strany skleníku určuje šířka plechové vany z pozinku, což je asi 90 cm, tak aby byla využita celá velikost plechu, zároveň aby bylo snadné na druhou stranu dosáhnout. Také délku segmentu může určovat délka vany (160 cm) případně i šířka makrolonové desky na přikrytí, která je 210 cm.

Stolový skleník - boční pohled

Skleník může být co do velikosti velmi variabilní. Může být i poloviční – jednostranný, nebo – viz fotografie – oboustranný. Může být vyroben vcelku, nebo postupně přiděláván z jednotlivých segmentů.

Pro fixování zavřených oken skleníku přetahuji okna „gumicukem”, jsou ovšem různé další možnosti, které si každý středně dovedný kutil dokáže vyrobit. Pro fixování pootevřeného okna se osvědčilo „zamykání” jinak volně položeného okna, a to otočným zámkem ve spodní části a pevným zámkem, jakousi stříškou, která slouží i proti zatékání při dešti.

Čelní pohled		Zimní izolace boků polystyrenem

Pro „zasklení” boků i volné střechy, která napodobuje vlastně pařeništní okna, je použit makrolon. Okna jsou z 10 mm silných desek, které jsou po krajích uzavřeny do aluminiových „U“ profilů s vnitřním průměrem něco přes 10 mm. Toto uzavření je nutné, protože jinak se makrolon v závislosti na rozdílech venkovní a vnitřní teploty kroutí a netěsní. Může být ovšem použito i jiných způsobů, například střecha z dřevěných rámů potažených folií. Při tomto řešení je však nutné použít vyšší pásovinu na prostřední stříšku. Způsob řešení umožňuje jednak kvalitní uzavření prostoru, dobrému větrání pootevření i snadnému odstranění horních oken při slunění nebo pro přístup deště na rostlinky.

Větrací zámek - detail		Otočný zámek - detail

Na podlahový rošt jsem položil polystyrenové desky 4 cm silné, na ten jsem hustě nalepil z téhož materiálu 1 cm vysoké placky, mezi nimiž jsem propletl topný kabel, který se při zapojení ohřívá asi na 35°C, na vytopení plochy 17 m² mi vyhovuje příkon 2 kW (v minulosti vyrábělo Kablo Vrchlabí). Nad topením leží vany z pozinkovaného plechu 90x160 cm. Teplotu jistím i připojením topení s ventilátorkem a termostatem (1 kW), který je podvěšen pod krovem skleníku.

Detail střechy - pevný zámek

Pod krovem mám navíc umístěny ventilátorky z vyřazených počítačů, které pomáhají v zimě oběhu teplého vzduchu a v létě chlazení proti přehřívání vnitřního prostoru.

Pro případné zájemce bych chtěl sdělit i další poznatky s provozem. Určitě bych zhruba o 20 cm zvýšil krov skleníku, abych trochu zvětšil vnitřní prostor a zabráni tak přehřívání v létě. Také bych prodloužil podpírací zámky, aby mezera pro větrání se zvětšila. Na dno v případě vytápění, bych položil silnější polystyren, asi 8 až 10 cm.

Letos jsem celé léto (s výjimkou deštivého počasí) nechal i v těch největších teplech stoly bez přikrytí. Kytkám se nic nestalo, jen ty, co nebyly ve formě a stejně by odešly, ty odešly rychleji.