 |
|
Gymnocalycium chubutense na
lokalitě Playa Union |
8.11.2008
Ráno při snídani zjišťujeme na televizi dva časy. V dosahu televizního vysílání
jsou dvě časová pásma. Jelikož musíme být přesně v servisu, tak se raději ptáme
recepční, kolik je to vlastně hodin. V servisu jsme chvíli před 9 hod. Vše
proběhlo hladce, a tak můžeme ještě před polednem vyrazit do místního muzea
dinosaurů. Přejíždíme do Rawson a Playa Union, které je moderním rekreačním
centrem. Nás ale zajímají úplně jiné věci.
 |
|
Lokalita Playa Union |
Přejíždíme několik stovek metrů za město, kde prakticky úplně
na pláži nalézáme v písku veliký počet Gymnocalycium chubutense MT 08-329
zapuštěných v písku a veliké trsy Tephrocactus darwinii.
 |
|
Gymnocalycium chubutense MT
08-329, Playa Union, Chubut |
 |
|
Lokalita Gymnocalycium chubutense
MT 08-329, Playa Union, Chubut |
Největší gymno má 18 cm v průměru a asi ctihodné stáří. Je
zajímavé, že kousek odtud, u Puerto Madryn, sbíral Jarda
Procházka své pověstné malé chubutense. Podmínky budou velice podobné,
ale rostliny u Puerto Madryn byly dle vyjádření jen miniaturní.
 |
|
Tephrocactus darwini, Playa
Union, Chubut |
 |
|
Tephrocactus darwini, Playa
Union, Chubut |
Buď to byla mladá populace anebo se jedná vývojově o něco
trochu jiného. Ještě zkoušíme druhou stranu města, ale zde je jen městské
smetiště, a tak přejíždíme ke Gaimen, kde přes dobré podmínky také žádná gymna
nenalézáme. Večer opět návštěva Treléw a večeře v podobě „empanadas“, což jsou
tastičky plněné zeleninou, masem anebo sýrem, dle vlastního výběru.
 |
|
Okolí Puerto Madryn |
9.11.2008
Ráno, po klidné noci v hotelu vyrážíme za pověstnou faunou na poloostrov
Peninsula Valdes. Za vjezd do této přírodní rezervace se platí 45 peso za osobu
a ještě nějaké drobné za auto. Rozhodně to ale stojí za to. Až do velrybářské
osady Puerto Pyramide vede krásná asfaltka. Toto městečko je známé, že se odtud
vyjíždí pozorovat velryby. Zájemci se ubytují v místních hotelích a nahlásí svůj
zájem v několika místních firmách, které se tímto zabývají.
 |
|
Puerto Piramides |
Po objevení kytovců, kteří se v těchto vodách vyskytují až do
konce prosince, se turistům nasadí oranžové vesty a může se vyrazit. Jak dlouho
se na to musí čekat nevím, ale musím uznat, že toto místečko je velmi příjemné a
strávit zde několik dnů, muže být docela dobrý zážitek. Ne však pro kaktusářské
šílence, kteří již spěchají na další lokality svých oblíbených rostlin. V krásné
kavárničce si dáváme kafčo a po nákupu suvenýrů vyrážíme na obhlídku
poloostrova. Prašky jsou perfektně upravené, a tak nic nebrání tomu, si to frčet
i stodvacítkou.
 |
|
Puerto Piramides |
Náš první cíl je jihovýchodní cíp poloostrova Punta Delgáda,
kde jsou dle propagačních materiálů a internetu pláže s rypoušem sloním. Cestou
se ještě zastavuje na jídlo u malé saliny. Nevydržím a jdu obhlédnout nízké
keříky buše vedle cesty. Dlouho nemohu nic najít, a v okamžiku, kdy se na mě
směje krásný exemplář Gymnocalycium chubutense, zastavuju na prašce auto.
Asi nějaký správce rezervace mě upozorňuje, že se můžeme pohybovat jen po
cestách, a pokud možno zastavovat jen na vyhrazených místech.
 |
|
Punta Delgáda, Peninsula Valdes |
Po jeho odjezdu, přesto, že to bylo nějakých 20 m od silnice,
se mi již nedaří tuto rostlinu nalézt, abych si ji mohl nafotit. Po příjezdu na
Punta Delgáda zajíždíme na malé parkoviště u vysokého útesu. Jdeme pár metrů k
zábradlí. Pod námi šumí Atlantik. Na pláži se vyvaluje rodinka rypouše a přesto,
že jsme vzdáleni asi 50 m, je bezpečně vidět, jak nás samec svýma velikýma očima
pozoruje a funí. Jsme zde sami.
Vyhlídka je ale pozorována kamerou, která je asi svedena do hotýlku kousek
odtud. Ty tam jsou doby, kde se mohlo volně pohybovat mezi zvířaty na pláži.
Přesto je ale krásný pocit, vidět tyto kolosy ve volné přírodě. Je pozdní
odpoledne. Na poloostrově se nesmí stanovat, a tak raději vyrážíme. Rozhodujeme
se objet celý poloostrov, a to je ještě asi 150 km po praškách. Další zastávka
je na tučnáka magellanského (Spheniscus magellanicus), který jako jeden z
mála tučňáků hnízdí v norách na pláži.
 |
|
Peninsula Valdes, autor a tučňák
magellanský |
Jelikož tyto ptáci nemají žádné špatné zkušenosti s lidmi, tak
si je můžeme nafotit úplně z blízka. Další zastávka je
opět na rypouších na opačné straně poloostrova, na místě zvaném Punta Norte. Zde
už je strážní věž a ochrana nás bedlivě pozoruje. Zde se mi také podaří nafotit
svého první pásovce, který je ale ochočený a pravděpodobně se naučil žebrat
jídlo u turistů. Při návratu ještě fotíme lamy vikuňi a
pštrosy nandu, kterých je tady také hodně.
 |
|
Tučňák magellanský (Spheniscus
magellanicus) |
Vracíme se na Ruta 40. V místě, kde jsme měli odbočit na Ruta
4, vedoucí napříč Argentinou k chilské hranici a národním parkům, se cesta
bohužel opravuje, a tak to musíme objet opět přes Treléw. Po pár km odbočujeme
na prašku a asi po 30, již prakticky za tmy nalézáme šikovné místečko vedle
silnice na přenocování. Myslíme si, že na nás není vidět a že o nás nikdo neví.
Hned druhý den se ukáže, jak je tento názor v celé Jižní Americe naivní…
|
