 |
|||||||||||||||||||||||
Gymno - deník |
|
22. ledna 2007 Z Deán Funes najíždíme na silnici vedoucí k San Pedro Norte. Na první lokalitě hned za městem zjišťujeme, že celé území je bohužel vypálené. Roste zde jen Gymnocalycium monvillei MT 07-215. U Aqua Rodeo na skalních výchozech z buše rostou G. bruchii pawlovskii MT 07-216. Tyto rostliny by měly mít údajně větší květy než druh. Jinak se viditelně nijak neliší. Nalézám také dvě rostliny Gymnocalycium sp. MT 07-218, které se podle našich zkušeností nedají přiřadit k nějakému druhu. Tomáš tvrdí, že tyto kytky již loni také zde v této oblasti viděl. Na druhé straně silnice rostou ještě Gymnocalycium erinaceum MT 07-217 a G. monvillei MT 07-219. V autě zjišťuji, že nemám mobil. Asi jsem ho vytáhl z batohu spolu s foťákem na lokalitě. Vracím se na lokalitu a mám veliké štěstí. Leží kousek u trsu brucháčů.
Další lokalita je už jižně u San Pedro Norte. Rostou zde jen Gymnocalycium parvulum (leptantum) MT 07-220. Zase se začínají objevovat palmy. Projíždíme vesnicí a 4 km severně děláme průzkum po obou stranách cesty. Konečně vidím první Gymnocalycium bicolor MT 07-221 z této oblasti. Jsou to podstatně menší rostliny než z oblasti Cruz del Eje. Mají také silnější otrnění a tmavší epidermis. Asi to dělají tvrdší podmínky v této oblasti. Také už nemají zaškrcený krček na řepovitém kořenu. Myslím, že v této oblasti přešlo Gymnocalycium prochazkianum v čisté Gymnocalycium valnicekianum bicolor.
Od Quilino je to asi 35 km vzdušnou čarou. Na druhé straně u estancie rostou staré trsy Gymnocalycium parvulum, některé i okolo 100 hlaviček. Objevujeme jednu Frailea asteroides MT 07-223.
Nejsem sice specialista na tyto rostliny, ale myslím, že v severní Cordobě nemají co dělat. Ve velkém se zde ještě vyskytuje Wigginsia tetracantha. Jelikož jsme přejeli plánovanou odbočku, tak se ptáme místního farmáře a on nám ochotně ukazuje cestu. Za křižovatkou děláme ještě jednu zastávku a opět i zde je naprosto stejná kaktusová vegetace.
U Caspi Cuchuňa je vše opět shořelé. Přesto zde rostoucí populace Gymnocalycium sp .(leptanthum) se už zdárně obnovuje. Pohled na takovou lokalitu však není nic krásného. Po asi 15 km se dostáváme mezi stohlavé stádo krav, které ženeme autem asi 3 km před sebou. Myslím, že jsme tím honákům docela pomohli. Dnešní poslední lokalita je mezi Perto Nuevo a La Majadilla. Prověřujeme krásný kopeček nalevo vedle cesty. Až nahoře roste v suti několik rostlinek Gymnocalycium leptanthum MT 07-228.
Každých padesát až sto metrů nám přes cestu pochodují v řadě za sebou sarančata. Je hrozně srandovní, když asi sto jedinců pochoduje tak, že udělají 3 kroky všichni najedou a stop. Tři vteřiny se nic neděje a opět 3 kroky. Nevím, kdo tento pochod řídí, ale je na to nádherný pohled.
Jediné místo, které se nám daří nalézt na nocování, je na travnatém pase vedle prašné cesty. Nemám taková nocování rád, ale nic lepšího jsme opravdu nenašli. Teplá polévka dnes nebude, neboť nám došel plyn. Jsme již kousek od Salina Grandes a tak nás celou noc pronásleduje pěkný pařák.
23. ledna 2007
Rostliny jsou shodné s rostlinami od Quilino. Zajímavým objevem je zejména konec výskytu Gymnocalycium valnicekianum bicolor MT 07-230.
Rostliny mají slabé dlouhé trny, ale dvoubarevnost je stále výrazná. Je
škoda, že nalézám jen dvě rostliny a ani jedno semínko.
Je to takový zvláštní pocit a rozhodně si oddechnu, že auto ten pařák vydrželo a my jsme již na okraji pouště. Ještě máme lokalitu na Gymnocalycium ragonesii, ale opět jsme neúspěšní. Myslíme, že tyto miniatury lze bezpečně nalézt jen v době květu a na to je už pozdě. Teď budou zavátý prachem z pouště. Na hranici Catamarca a La Rioja je známá lokalita Telaritos, odkud se do Evropy dovezly importy pod označením sp. TEL. Dnes je rostlina popsaná jako Gymnocalycium riojense paucispinum.
Největší rostliny MT 07-231 jsou asi 12 cm široké a některé dokonce kvetou. Bohužel dnes musíme do Catamarca udělat nákupy. Nikde jinde než v hlavním městě se malá tříkilová plynová bomba nesežene. A taky potřebujeme vyměnit dolary za argentinské peso. Takže to vypadá na takovou odpolední oddychovku. Vše se bez problému podaří, a tak ještě sháníme nějaký hotel, což se nám taky nakonec podaří. Je to tříhvězdičkový hotel a za velice dobrou cenu. Využíváme situace a jdeme nasát atmosféru argentinského města. Dobrá večeře a prohlídka středu města je spojená s nákupem CD s argentinskou hudbou. Pozdě večer se vracíme do hotelu, čistíme semena a jdeme spát. |
