|
Echinocereus papillosus HK 414 ×
E. correlii Lau 1076
|
Dnes začneme raritkou, na jejíž
vykvetení jsem se upřímně a se zvědavostí těšil. Jedná se o kříženečka,
jehož maminkou je Echinocereus papillosus HK 414, tatínkem,
tedy tím, kdo poskytnul pyl, je Echinocereus correlii Lau 1076
(na obrázcích níže).
|
Echinocereus papillosus HK 414
× E. correlii Lau 1076
|
Na výsledek (kvetení) jsem čekal 4 roky, a potěšil jsem se
výsledkem. Ten se blíží spíše k podobě maminky, má jen trochu více
okrajových trnů. Květy jsou menší, často chybí červený jícen, ale
k podobě květů papillosus se barevně i proužkováním podobají. Plody
po odkvětu se vyvíjejí dobře, bude zajímavé sledovat, jak se bude
chovat generace F2.
|
Echinocereus papillosus HK 414
|
Mnohý kaktusář sice pokrčí obočím, někteří se snad i zamračí. Jestli
něco nemají rádi, tak je to křížení botanických druhů kaktusů. Musím
přiznat, že i já se k tomu názoru přikláním. Zvláště u kaktusů se
nikdy k nějaké markantní kráse nedospělo, snad až na výjimky (Ferobergia…).
A tak se těm „ortodoxním“ omlouvám, ale tyhle čtyři kříženečky si
budu hýčkat.
|
Echinocereus correlii Lau 1076
|
Jen si dovolím ještě jednu úvahu. Co vlastně pěstujeme? Klony? Na
lokalitě je totiž často značná proměnlivost druhu. Návštěvník si pro
svůj fotoaparát vybírá ty nejkrásnější, s nejdelšími trny,
s největšími květy. Semínka – pokud jich je dost na výběr, sbírá
z těch nejvytrněnějších. Z výsevu pak pro svou sbírku a další
množení vybere ty atraktivnější, podle svého „subjektivního“ výběru.
Často tak sami vlastně selektujeme, a přesto, že chceme mít rostliny
co nejpodobnější těm, které rostou v přírodě, dosahujeme jiného
výsledku. Ale co s tím? Nic. To nemá řešení. Jen je třeba, uvědomit
si ten fakt. Kytičky co pěstujeme doma, se často od těch v přírodě
liší.
|
Stenocactus erectocentrus PP 583,
od Marmolejo, NL (1)
|
Schválně jsem si vyfotil tři rostliny ze semen z jednoho plodu.
Povšimněme si zejména podoby blizen v květu Stenocactus
erectocentrus PP 583, od Marmolejo, NL. První blizna leží téměř
na úrovni prašníků, druhá je o 5 mm výš, a ta třetí přečnívá
prašníky skoro o centimetr.
|
Stenocactus erectocentrus PP 583,
od Marmolejo, NL (2)
|
Nebylo by na tom nic zvláštního, kdybychom v popisech často nečetli
údaje v milimetrech, kdežto ve skutečnosti jsou odlišnosti uvnitř
druhu i v centimetrech. Je to prostě o té proměnlivosti (blbě se
říká i „variabilita“) uvnitř druhu, nebo i v jedné populaci, na
jednom kopečku nebo paloučku…
|
Stenocactus erectocentrus PP 583,
od Marmolejo, NL (3)
|
Konec dubna je ve znamení dorůstajícího měsíce. Mnoho kaktusářů má
kaktusy venku jen pár dnů. Řekl bych, že skvělá možnost k první
zálivce je tak ve čtvrtek 23. 4., a týden poté. Má být zamračeno,
místy s deštěm, kytičky na první vláhu čekají jak na smilování. Také
je dobře v této době vysévat, roubovat, měsíček jde nahoru…
Duben je také dobrý čas na přesazování. Mnozí se zařídí návodem Míry
Naxery o využití krtinců (viz jeho
příspěvek na jiném místě novin),
další dají přednost skvělému substrátu, namíchanému a nabízenému
naší prodejnou. Také květináče je třeba dopředu připravit, stačí
zatelefonovat, a příští den již putují poštou k vám.
Mějte se hezky a těšte se na sezónu plnou kaktusových květů:
Freaky Flowers - Echinopsis Cacti in Bloom
Za měsíc zase na shledanou – Pavel
Pavlíček
|