Březen 2015 ve sbírce u Pavlíčků

Echinocereus papillosus HK 414 × E. correlii Lau 1076

Dnes začneme raritkou, na jejíž vykvetení jsem se upřímně a se zvědavostí těšil. Jedná se o kříženečka, jehož maminkou je Echinocereus papillosus HK 414, tatínkem, tedy tím, kdo poskytnul pyl, je Echinocereus correlii Lau 1076 (na obrázcích níže).

Echinocereus papillosus HK 414 × E. correlii Lau 1076

Na výsledek (kvetení) jsem čekal 4 roky, a potěšil jsem se výsledkem. Ten se blíží spíše k podobě maminky, má jen trochu více okrajových trnů. Květy jsou menší, často chybí červený jícen, ale k podobě květů papillosus se barevně i proužkováním podobají. Plody po odkvětu se vyvíjejí dobře, bude zajímavé sledovat, jak se bude chovat generace F2.

Echinocereus papillosus HK 414

Mnohý kaktusář sice pokrčí obočím, někteří se snad i zamračí. Jestli něco nemají rádi, tak je to křížení botanických druhů kaktusů. Musím přiznat, že i já se k tomu názoru přikláním. Zvláště u kaktusů se nikdy k nějaké markantní kráse nedospělo, snad až na výjimky (Ferobergia…). A tak se těm „ortodoxním“ omlouvám, ale tyhle čtyři kříženečky si budu hýčkat.

Echinocereus correlii Lau 1076

Jen si dovolím ještě jednu úvahu. Co vlastně pěstujeme? Klony? Na lokalitě je totiž často značná proměnlivost druhu. Návštěvník si pro svůj fotoaparát vybírá ty nejkrásnější, s nejdelšími trny, s největšími květy. Semínka – pokud jich je dost na výběr, sbírá z těch nejvytrněnějších. Z výsevu pak pro svou sbírku a další množení vybere ty atraktivnější, podle svého „subjektivního“ výběru. Často tak sami vlastně selektujeme, a přesto, že chceme mít rostliny co nejpodobnější těm, které rostou v přírodě, dosahujeme jiného výsledku. Ale co s tím? Nic. To nemá řešení. Jen je třeba, uvědomit si ten fakt. Kytičky co pěstujeme doma, se často od těch v přírodě liší.

Stenocactus erectocentrus PP 583, od Marmolejo, NL (1)

Schválně jsem si vyfotil tři rostliny ze semen z jednoho plodu. Povšimněme si zejména podoby blizen v květu Stenocactus erectocentrus PP 583, od Marmolejo, NL. První blizna leží téměř na úrovni prašníků, druhá je o 5 mm výš, a ta třetí přečnívá prašníky skoro o centimetr.

Stenocactus erectocentrus PP 583, od Marmolejo, NL (2)

Nebylo by na tom nic zvláštního, kdybychom v popisech často nečetli údaje v milimetrech, kdežto ve skutečnosti jsou odlišnosti uvnitř druhu i v centimetrech. Je to prostě o té proměnlivosti (blbě se říká i „variabilita“) uvnitř druhu, nebo i v jedné populaci, na jednom kopečku nebo paloučku…

Stenocactus erectocentrus PP 583, od Marmolejo, NL (3)

Konec dubna je ve znamení dorůstajícího měsíce. Mnoho kaktusářů má kaktusy venku jen pár dnů. Řekl bych, že skvělá možnost k první zálivce je tak ve čtvrtek 23. 4., a týden poté. Má být zamračeno, místy s deštěm, kytičky na první vláhu čekají jak na smilování. Také je dobře v této době vysévat, roubovat, měsíček jde nahoru…

Duben je také dobrý čas na přesazování. Mnozí se zařídí návodem Míry Naxery o využití krtinců (viz jeho příspěvek na jiném místě novin), další dají přednost skvělému substrátu, namíchanému a nabízenému naší prodejnou. Také květináče je třeba dopředu připravit, stačí zatelefonovat, a příští den již putují poštou k vám.

Mějte se hezky a těšte se na sezónu plnou kaktusových květů:
Freaky Flowers - Echinopsis Cacti in Bloom

Za měsíc zase na shledanou – Pavel Pavlíček

 zpět
Autor textu a fotografií:
Pavel Pavlíček

E-mail: pavlicek@chrudim.cz
http://www.cact.cz/

   
© www.cact.cz/noviny  ISSN 1805-2630