Duben 2014 ve sbírce u Pavlíčků

Dubnové počasí je snad i trochu chladnější, než to březnové, poupata zpomalila svůj růst, ale i tak je na co se ve skleníku dívat. Začneme jednou vzácností – Aztekium hintonii. Tahle kytička je v našich sbírkách už 10 let, řekl bych, že se ve sbírkách „Mexikánů“ docela rozšířila. To přesto, že není vůbec pěstitelsky jednoduchá. Hodně se experimentovalo s přidáváním sádry do substrátu, ale dodnes asi neexistuje přesvědčivý důkaz o tom, v čem to nejlíp roste. Není divu, že většina rostlin stojí na cizích kořenech.

Aztekium hintonii PP 222

Jeden z prvních jarních květů ukázal Echinocereus coccineus BW 161, foceno proti obloze tak, že jednou rukou držím kytku nad sebou, antuka se mi sype na hlavu, druhou rukou cvakám spoušť. Udělám těch obrázků aspoň 10, však on se jeden povedený vybere. Tyhle digitály, to je výhoda. A můj starý Sony 828 má docela slušné makro…

Echinocereus coccineus ssp. rosei BW 161, Sierra Red Rock, NM

Taky další obrázek je pořízen stejnou technikou, představuje nám Echinocereus acifer (nesoucí jehly, jehlice). V novinách již začal vycházet opis Botanického slovníku pro pěstitele kaktusů, který jsme v Chrudimi vydali v roce 1984. Postupně se budeme snažit, abychom celý text pověsili na web. Tak by se význam každého latinského jména našich rostlin snadno a rychle dešifrovalo. Vzpomínám, jak jsme tehdy do tiskárny nepřenášeli text knihy na flešce, ale pěkně pomalu jsme cvakali těch 300 stránek na stroji. V tiskárně se stránky fotocestou přenesly na kovovou folii a z toho se pak archy tiskly. Je to relativně krátkých 30 let, ale jak ten vývoj běží…

Echinocereus acifer MH 55, Fresnillo, Zacatecas

Na závěr se podíváme na několik obrázků steňáků, ty nám dělají na jaře vedle echinocereusů největší radost. První roste poblíž Sombrerete v Zacatecasu a semínka jsem dostal od jednoho z největších kaktusářů u nás – od pana Josefa Odehnala z Brna. Tahle krásná kytka by si určitě zasloužila i jméno – nepomůže mi někdo ze znalců?

Stenocactus spec. JO, Sombrerete, Zac.

Ani tenhle Stenocactus nemá jméno, jen polní číslo od pana Nagla. Doplní mi ho někdo? Řekl bych, že patří do okruhu S. violaciflorus (phyllacanthus).

Stenocactus spec. N 153

Další obrázek představuje rostlinu ze sběru Stevena Bracka z Nového Mexika, pod číslem SB 115. Steven jej považuje za S. zacatecasensis.

Stenocactus zacatecasensis SB 115, Pachuca, Hidalgo

Takhle pěkně vykvetl bezejmenný Stenocactus L 1377, který Lau sbíral západně od Ciudad Victoria.

Stenocactus spec. L 1377, západně od Ciudad Victoria, Tam.

Poslední Steno je ze sběru Jardy Chvastka, který rostlinu určil jako S. dichroacanthus.

Stenocactus dichroacanthus CH 410

Na závěr ještě informace o akci, která v Chrudimi proběhla 1. máje.

Účastníci u kašny na chrudimském náměstí

Nádherné počasí jsme tradičně přivítali u kašny na chrudimském náměstí a příjemnou pětiminutovou procházkou jsme došli do přednáškové síně v muzeu.

Předseda chrudimského spolku Karel Pavlíček

Na uvítání nám už podruhé na kytaru zahrála a moc krásně zazpívala svou kaktusářskou hymnu Maruška Špačková z Turnova.

Lída Pavlíčková, Maruška Špačková a její dcera Míša

Poté Jarda Šnicer připravil poutavé vyprávění doprovázené promítáním stejně skvělých obrázků, na téma hledání lokality Aztekium valdezii. Přednáška se pyšnila názvem – „Když se do kaňonu nedostaneme předkem, tak tam vlezeme zadkem“. Následovalo příjemné odpoledne a prohlídka sbírky, která jako vždy upoutala zejména rozkvetlými echinocereusy.

Část odpolední společnosti a kaktusové skleníky i sezóna byly úředně otevřeny…

Na shledanou za měsíc – Pavel Pavlíček

 zpět
Autor textu a fotografií:
Pavel Pavlíček

E-mail: pavlicek@chrudim.cz
http://www.cact.cz/

   
© www.cact.cz/noviny  ISSN 1805-2630