V půlce listopadu už ráno jinovatka, kaktusy se stěhují na
zimoviště. V garáži se drží teploty 10 až 12°C, tak v přepravkách nad sebou až
ke stropu, člověk teprve při těchto úklidových pracích vidí, co vše bude třeba
na jaře přesadit. A místa pořád málo, to je asi steskem většiny kaktusářů. V listopadu kupodivu kvetou ještě některé ariokarpusy, zastavme
se u nyní u Ariocarpus kotschoubeyanus subsp. sladkowskyi. Oproti
typové kočubejce…
Dnes máme na pořadu agáve, které nezaberou opravdu
mnoho místa a které můžeme pěstovat i bez vytápění nebo
v temperovaném skleníku (pokud to nejsou panašované, kristátní nebo
růstově odlišné formy).
Agave utahensis – rostliny, které na fotkách z přírody
vypadají opravdu fantasticky. Myslím, že každý, kdo jednou uviděl tyto rostliny,
tak se na chvíli zasnil, že takovou by chtěl mít ve sbírce. Rostliny jsou to
velmi…
Před 20 lety jsem dostal semenáč od známého
pěstitele astrofyt Heinze Hoocka s úplně rezavými vločkami. Ty jsme
dříve nazývali jménem Astrophytum capricorne var. mayor.
Po 20 letech dosáhla rostlina výšky asi 12 cm a vločkování bylo
stale světlejší, až téměř zbělalo. To jsou ty pravé rostliny A.
capricorne, z prvních sběrů Poselgera, v roce 1851, u La
Rinconada, nedaleko Saltillo ve státě Nuevo Leon. Heinz Hoock chtěl
tyto rostliny vidět na nalezišti, před 33 lety je našel přímo za
vesnicí La Rinconada, odkud pocházi i tato velmi stará dvojhlavá
rostlina. Pro populaci od La Rinconada byl napsán první platný popis…
Jestli se zajímáte o sukulenty delší než jen krátkou
dobu, určitě jste narazili na bohatou, a co se týká tvarů a barev
květů, i velmi rozmanitou skupinu rostlin z čeledi Apocynacae,
tzv. stapélie. A právě tyto atraktivní sukulenty aridních oblastí
Afriky, Blízkého i Středního Východu, Indie a dokonce i jižní Evropy
vám v několika pokračováních stručně představím. Budu se držet dosud
zažité nomenklatury, i když v roce 2017 došlo ke zveřejnění zásadní
změny na základě rozborů DNA, podle kterých autoři Bruyns, Hanáček a
Klak řadí nyní všechny stapélie do rodu Ceropegia členěného
dále do sekcí částečně kopírujících bývalé rody. Takže například
následující rod Ophionella…
Rod dostal jméno podle barvy plodů, latinsky
coccineus znamená tmavě červený. Většina ze zhruba třicítky
druhů roste v Africe, jeden druh pochází z teplých oblastí celého
Starého Světa (Evropa, Asie, Afrika), odkud se rozšířil na americký
kontinent. Encyklopedie uvádí, že dva druhy našly i své hospodářské
využití: Coccinia grandis má jedlé výhony a plody, etiopská
Coccinia abyssinica hlízy. Malá část rostlin tohoto rodu z čeledi Cucurbitaceae
dokáže dobře hospodařit s vodou, její zásobárny
si vytvořila většinou pod zemí a v období
většího přísunu vyhání nadzemní nesukulentní
části, které jsou buď ovíjivé, nebo popínavé.
Variabilní listy mohou být jednoduché či
vykrajované…
Byl objeven a popsán nový druh rodu
Thelocactus v Mexiku (Tepelmeme, severní Oaxaca), Thelocactus tepelmemensis. Originální vyobrazení, popis a doprovodné informace
naleznete zde…
Vážení čtenáři a přátelé mrazu- a zimovzdorných
rostlin, na webu
kaktusy-etc.cz je možné získat elektronickou verzi knihy
Gabriela Vereše Mrazuvzdorné kaktusy Severní Ameriky z roku 2003,
jejíž tištěná verze je již beznadějně vyprodaná. Je dostupná ve dvou
formátech, a to listovacím .html (flipbook HTML5) a prostém .pdf.
Flipbook je dále potom i ke stažení jako aplikace buď pro OS
Windows, nebo pro macOS…
Zajímavé pohledy
účastnice zájezdu, manželky gymnofila Martina Tvrdíka, která díky
tomu že je nekaktusářka… První vstával Martin a rozdělal oheň. Oli, vím, že to tak
miluješ, tak jsem všechno připravil. Jirka vrčí, jelikož moc nespal,
jezdily kamiony, blýskalo se, pršelo a já jsem chrápala.
Oli, kromě toho, že miluje oheň, miluje i šutry. Dneska ráno našla
zelenomodře zbarvený oblázek, karbonát mědi. Pojďte se podívat,
jakými klouby jsou přichycena kola. Systém je podobný kyčelnímu
kloubu člověka.
Kolem dokola i na kola čučí taky lobívky. Valíme dolů z kopce a
údolí nám otevírá barevnou horninovou galerii. Jedná se o glaukonit,
hlubokomořský sediment. Tvoří zpravidla okrouhlá zrnka 0,1–2 mm
v průměru.…
Lesy v našem okolí devastuje kůrovec. Na
mnoha místech, kde jsme ještě na konci prázdnin dloubali
krásné hříbky, jsou dnes jen děsivé pustiny. Je to
depresivní pohled. A to jsme si bláhově mysleli, že nás na
Vysočině se tohle vůbec netýká. Ani vánoční stromky prý
letos nebudou, co bývaly, píší v novinách, jakoby se už
dávno nedovážely kdoví odkud. Jestli to takhle půjde dál,
budeme si my zelináři muset vystačit se stromečky vlastní
provenience. Tady je pár tipů. Začneme kosmatcovitými (Aizoaceae),
které se zdánlivě k tvarování vůbec nehodí. Stačí jim ale
trochu pomoci a jde to. Oscularia deltoides je toho
příkladem. Vztyčit převislou kytku je vcelku snadné, stačí
jen s citem odlehčit její koruně. Totéž platí i pro rostliny
rodu Faucaria. Ty navíc mají tlusté kořeny, jejichž
povysazením „tlamičkovník“ získá pevný kmen. Jejich poupata
připomínají…
Tak odnepaměti nazývají domorodci cca 12 až 14 metrů
vysoké štíhlé rostliny, jejichž ztepilé kmeny, o síle často
přesahující 30 cm v průměru, jsou celé porostlé až 12 cm dlouhými
bělostnými vlasy. Old Man Cactus – tak mu říkají Angličané. My češi
pro něj máme laskavý název stařeček. Cactus senilis, v roce 1824 jej popsal
Haworth, ale už v roce 1938 ustanovil Ludwig Pfeiffer pro cereusy
vytvářející boční cephalium rod Cephalocereus, do něhož byl
pro tuto vlastnost přeřazen.
Vyskytuje se ve státě Hidalgo ve středním Mexiku. Nejznámější
lokalitou je údolí Barranca de Metztitlán, známé jako údolí starců.
Údolím protéká řeka Río Grande de Tulancingo, která několikrát…
Snad každý ví, o čem je řeč. Před Vánocemi, ale
i v jiném období roku se objevují v květinářstvích i na pultech
obchodních řetězců ve velkém množství rostlinky obalené poupaty a
květy různých barev. Moderní kultivary pocházejí z německých,
holandských a dánských pěstíren, jejich množení a indukce poupat
jsou technologicky přesně standardizovány. A tak je zkrácením
světelné denní periody dokáží pěstitelé vyprovokovat ke kvetení
kdykoliv během roku. Nejedná se však o botanické přírodní druhy, ale
o kultivary vyšlechtěněné specialisty. Vznikly a vznikají křížením
původních botanických druhů z Brazílie -Schlumbergeratruncata,
S. orssichiana…
Na setkání v přírodě s touto mrňavou kytičkou jsem
se hodně těšil. Dost se totiž vymyká ostatní místní kaktusové
vegetaci, v Argentině nic podobného nenajdete. Rostliny jsou sice
řazeny do obšírnějšího rodu Echinopsis, ale nějak dvakrát to
nesedí. Dlouhý tenký bílý květ je spíše podobný peruánským
pygmaeocereusům než echinopsisům s velkými širokými kalichy. A květ
je navíc samosprašný, což je v okruhu těchto rostlin jev nevídaný. Výskyt se udává na poměrně rozsáhlém území (Catamarca,
La Rioja, Mendoza, San Juan, San Luis, Santa Fé, Santiago del Estero),
i když pouze lokálně a to na specificky
vymezených místech v okolí místních salin ve
vegetaci typu “monte” (suchomilné xerofytní
rovinaté stepi) v nadmořských výškách od 0 do
1000 m…
ATLAS KAKTUSŮ 2018
Nový ročník právě
vychází. Můžete si jej objednat u firmy
Chrudimský
kaktusář. Cena obvyklá, 200 Kč.
Video ze Zamykání sezóny 2018 Na letošním Zamykání sezóny bylo natočeno krátké video,
mapující chvilky od pátku až do neděle. Data pošleme
každému, kdo projeví zájem, a to přes úschovnu, každé
pondělí. Video je fajn i na promítnutí při klubové členské
schůzi.
Aktualizovaná nabídka semen
Zhruba 8. ledna bude na
www.cact.cz
umístěna čerstvá verze nabídkového katalogu semen. Vyprodané
druhy z nabídky zmizí, nové druhy přibydou…
Náš miniseriál o kaktusech,
pěstovaných před okny opsal kruh a uzavírá se.
Začali jsme končící zimou a čekáním na květy,
pokračovali dále třemi díly, jak kaktusy začínají
kvést, jak kvetení vrcholí a jak dokvétají a nyní se
dostáváme k tomu nejdelšímu, „všednímu“ období, kdy
se dají pozorovat „pouze“ těla a trny kaktusů. Není
to ale období neatraktivní, vždyť to, jak kaktusy
vypadají, jak jsou pestře utvářeny, překvapují trny,
někdy obrovskými a jindy jsou…
Když na začátku prosince kvete takováhle směs K+S,
tak to potěší i ty co naší zálibě příliš nefandí. Pozdravuje JGr | Ferocactus lindsayi - fotku
krásné rostliny s poupětem nám poslal pan doktor Hanzelka z Prahy.
Svého času se do Česka dostala fůra semen z kytky na obrázku. Žije
nad předhradou v prudkém srázu u pressa Infernillo (peklíčko),
Michoacan, Mx. Je u nás tedy mnoho rostlin z tohoto naleziště, jedna
kvete například u Michala
Rece…
Ještě před dvaceti lety se u nás jednalo o mimořádně
cennou rostlinu, kterou si dovolili pěstovat jen znalci
a opravdoví „fajnšmekři“. Podobně, jako kdysi vzácné
orchideje rodu Phalaenopsis, dokázali však zahradníci
napěstovat i cykas japonský v miliónových množstvích, a
tak se z něj stala běžná pokojová květina okrasná listem
a stonkem, kterou si dnes může obstarat úplně každý
pěstitel se zájmem o exotické rosliny. Druh Cycas revoluta – tak zní jeho latinské
pojmenování, se česky jmenuje cykas japonský, což jasně
naznačuje, odkud pochází. Konkrétně se jedná o oblast
nejjižnějšího Japonska, z ostrova Kjúšú…
Zvu Vás na společnou cestu do Mexika. Projedeme
střední část Mexika a uvidíme to nejkrásnější, co se v této zemi
vidět dá. Cesta nebude fyzicky příliš náročná, vhodná i pro starší
lidi. Poznáme většinu druhů mexických kaktusů, uvidíme řadu krásných
míst. Vygůgluji lokality, které by ještě mohly být
zajímavé něčím novým. Můžete se podílet na tvorbě itineráře cesty,
říct si co konkrétně chcete vidět. Březen je měsíc kdy pokvete
spousta kaktusů. Expedice vyjde na 52000 korun: letenka; auto a vše
s dopravou spojené; benzín, dálniční poplatky, opravy; sedm nocí
v hotelu, (ostatní ve stanu); pomoc s jazykovou bariérou; třikrát
večeře na ohni; ukážu Vám ta nejlepší místa…
Před branou, o tři metry vyšší, než pionýrská závora
a o jeden nižší, než brána věznice Borská, postávali nabroušení
dělníci. Místo zdvižených pěsti žmoulali mobily a vycvičenými palci
svolávali rozespalé kolegy, co tuhle dnes již bezvýznamnou sešlost,
vzdali. Nebyla to stávka ani demonstrace, opravdu jen taková
sešlost. Věděli, že tuhle výrobní halu na louce za korunu stejně
odstaví a práci přestěhují pod střechu světa. Ale poslední výplatu
si přišli vykřičet! Půl hodinová sešlost poprvé na vlastní oči
uviděla neviditelného majitele. I na dálku to byl němec jak poleno
jenž před halou na louce za korunu přečetl z taháku odvážně česky té
české lůze, že výplatu za dube…
Když si zpětně prohlížím naše zpravodaje, uvědomuji
si, jak velmi málo článků je věnováno sukulentům a myslím si, že je
to škoda. Přestože se věnuji především kaktusům, zpestřuji občas
sbírku i sukulenty, zejména těmi, které mají k mým rostlinám nějaké
bližší pouto.
Při focení kaktusů v přírodě jsem se vždy snažil všímat i doprovodné
vegetace, a tak jsem fotil často rostliny jako Echeveria,
Pachyphytum, Sedum, Tradescantia, Phemeranthus
i malinké rostlinky rodu Grahamia. Čeho si snad ale každý
kaktusář všimne, jsou skvostné a dominantní Agave. Tyto
rostliny patří mezi…