Bloumám po skleníku s fotoaparátem, a marně se dívám, co do této
rubriky vyfotit. Kvete řada drobných mamilárií, M. hernandezii, M. sanchez-mejoradae,
M. hermosana, dokonce i dvě M. goldii, ale to už bych se hrozně
opakoval. Tyhle kytky fotím snad každou zimu, však se podívejte do
historie. Protože jsou vánoce, připomenu tento slavnostní čas
obrázkem větvičky vánočního kaktusu. Ten tady kvete po celou zimu…
Echinocactus horizonthalonius Aby nezůstalo jen u technických fotografií, na nichž jsem úmyslně ponechal
nevzhledné jmenovky a rostliny zbytečně nezdobil květy, povíme si také něco málo
o pěstování, což se mi bude psát těžko, protože když člověku projde pod rukama
tolik vypiplaných semenáčků, všechno se dostaví tak nějak živelně bez vědeckého
bádání. Prostě to člověka nutí…
V přírodě ostrova Tenerife rostou tři druhy
ceropegií. Dvě z nich pouze na jihu, kam my takřka
nejezdíme, protože je tam buď nevlídná pustina, nebo naopak
hlučno a přelidněno v umělých turistických městech typu
Playas de las Américas. Zde podle literatury roste známá
Ceropegia fusca s tmavými květy, a také žlutokvětá
Ceropegia chrysantha, považovaná mnohými botaniky pouze
za poddruh té třetí (Ceropegia dichotoma subsp.
krainzii). S tou jsme se setkávali při svých cestách na
mnoha místech, většinou ale pouze s jednotlivci. Naši úplně
první rostlinu Ceropegia dichotoma jsme spatřil.…
Dobré literatury o pěstování sukulentů není nikdy dost.
Zvláště když se jedná o polopatistické návody „jak na to?“
Této skutečnosti je si dobře vědoma
redakční rada časopisu
Kaktusy, která usilovně shání nové autory kratších článků
s pěstitelskou tématikou. Po zasedání RR loni
v Chrudimi vyzvala několik autorů k přípravě
speciálu o pěstování určité skupiny nekaktusových sukulentů.
Ozval se mj. Jiří Janda, který RR nabídnul speciál
o tvarování menších druhů sukulentů na které se
v Pávově u Jihlavy s manželkou Ivanou už řadu let
specializuje. Ivana a Jiří Jandovi umí psát i fotit…
Pestujem kaktusy zásadne v minerálnom substráte.
Viem, že v prírode rastú mnohokrát aj v substráte s množstvom
humusu, ale v zbierke je bezpečnejší ten minerálny. Predíde sa tým
riziku hniloby, čo niekedy hrozí pri nevhodnej zálievke. Okrem toho
mám pocit že koreňový systém je zdravší, a aj výskyt živočíšnych
škodcov je minimálny, možno nulový. Proste som presvedčený, že aj
minerálny substrát je dôvodom úspechu pestovania a rozšírenia druhov
a rodov, ktoré boli v minulosti považované za ťažký oriešok. Pri výsevoch to platí asi ešte viac. Mráz mi behá po chrbte pri
pohľade na výsevy do organických substrátov. Ja nedopustím dlhé roky
na Fleischerovu metódu a jej obmeny, v perlite a piesku. A za
prísnych pravidiel sterility a čistoty…
Ten, kdo ví o pěstování kaktusů pramálo, diví se,
kolik máme v zimě zajímavé práce. Děti se učí kaktusy i sukulenty
pojmenovávat, přesazovat, rozsazovat, provádějí první výsevy, snaží
se vypátrat domovinu rostlin, ale i škůdce (k mé velké radosti je
naše mladá sbírka zatím nemá). Za pouhých 45 minut týdně a při
pravidelném počtu 17 dětí (někdy i více) se toho moc nestíhá.
Zvláště, když děti vybírají mezi rostlinami, kterými se chtějí na
jaře pochlubit a mezi těmi, které si chtějí okamžitě odnést domů…,
nebo když připutuje do školy tajemná zásilka a nastane její
rozbalování. Na konci kaktusářské sezóny daroval pan Maršíček
z Klubu kaktusářů Kladno, krásnou kolekci kaktusů a
sukulentů…
Mrazuvzdorné kaktusy, z.s. Vás srdečně zve na druhý
ročník povídání o mrazuvzdorných kaktusech severní a jižní Ameriky
v Horních Počaplech u Mělníka. Po loňské, kladně hodnocené akci,
jsme zvolili nový prostor, abychom se všichni lépe vešli a lépe a
pohodlněji si sedli. Sobotní oběd v místě konání je třeba předem
avizovat. V Horních Počaplech se nikde jinde nenajíte.
Parkování na známém místě ve sportovním areálu. Zde
i možnost ubytování již od pátku s večerním
posezením. Přednášející přijedou z domova
i z ciziny. Sobotní celodenní program bude
pokračovat v neděli dopoledne. Celodenní burza
rostlin a semen. Přivezte přebytky…
Zajímavé pohledy
účastnice zájezdu, manželky gymnofila Martina Tvrdíka, která díky
tomu že je nekaktusářka… Probuzení po teplé noci. Předpokládali jsme, že horko
bude větší. Mouchy přelétávají sem a tam, na rozdíl od komárů, kteří
zasednou a sajou a sajou. Někdo nadává, někoho napadá, jako
konkrétně mě, namazat se krémem macha s gerániem. Zřejmě nádherná
vůně komáry odpuzuje. Tak si zahvízdám. Každý máme svou teorii
o něčem. Olgy teorie je o respektu k místní krajině a hlavně
k místním lidem. Pozorovat vše, co a jak roste.
Opouštíme Pampa Blanca. Už od rána z Jirky padají vtipné zážitky
o kaktusářích. Vše se má brát s humorem, to tvrdím já…
Poslední dvě volná místa!
Zvu Vás na jarní cestu po
středním Mexiku: 1. – 24. 3. 2018
budeme projíždět ta nejzajímavější místa centrálního Mexika.
Z minulých cest mám vytipovaná místa, kam jsem si slíbil, že se
vrátím. Například bych si spolu s vámi rád udělal čas na průzkum
krásného kaňonu s novou formou Echinocactus grusonii. U města Valparaíso jsme jen nakoukli do zajímavého kaňonu s úžasnými
Echino-fossulocactus z okruhu zacactecasensis. A když jsme u fosuláků. Nedávno jsme se při návratu na letiště
stavili v Sierra Avarez nedaleko San Luis Potosí. Byli jsme nadšeni,
ale s lítostí jsme museli po pár hodinách pokračovat. Tentokrát
zůstaneme celý den. Rád bych se ještě jednou podíval na legendární Thelocactus
lausseri, a zkontroloval absolutní novinku - Aztekium valdezi…
Nedávno se mě táta ptal, co že je to za zajímavý
kaktus na fotce, kterou objevil někde v archivu. A taky kde roste.
Rád to objasním, třeba to bude zajímat i čtenáře těchto novin. Mám
tuto lokalitu pocitově moc rád. Víte, ještě větší odměnou než vidět
krásnou kytku, je vidět dospělé chlapy jak se tváří jako děti pod
stromečkem, při rozbalování dárků. A že u Vergel de Guadalupe už se
jich tak tvářila celá řada. Když přistanete v Mexico City a vydáte se směrem
severozápadním, přes stát Querétaro a město Qeurétaro, a hned pak
nahoru na sever, po padesátsedmičce, to abyste se dostali
z nekaktusových částí, do kaktusové části, a dostanete se přímo do centra dění…
Asi všichni máme své tajné sny, svá přání, která se snažíme
si splnit. Kaktusářská tajná přání budou asi u všech z nás
cílit stejně – mít ve sbírce tu nebo onu vzácnou rostlinu,
udělat perfektní výsev semen vzácných nebo obtížně
pěstovatelných druhů, no a u kaktusářů – cestovatelů je to
bezesporu přání vidět v přírodě konkrétní taxon.
Samotné pozorování vzácného či jinak výjimečného
druhu na přírodním stanovišti je však finále,
pomyslná třešnička na dortu, protože nejprve se
musí ujíst korpus, který může občas pěkně dusit.
V případě kaktusů se jedná o hledání dané
lokality, které je v mnoha případech lopotné,
strastiplné, bohužel, častokrát bezúspěšné. O to
více si člověk váží toho, pokud se mu povede
splnit si svůj sen…
Naše prodejna
každý rok přidá 10% z vybrané částky, ze svého. Vybraná částka
za rok 2017 dosáhla krásných 13569 Kč. Spolu s našimi 10%
celková částka činí 14926 Kč. Díky všem dárcům i za minimální
částku, kterou zaplatili tím, že spolu s jiným zbožím objednali
pár bodů katalogové položky Z 100.
Další slova jsou už od
nadace INKA:
Děkujeme za Vaše dary! Jen díky nim můžeme
společně přispět ke zlepšení života indiánů.
Podporujeme indiánskou identitu. Ve všech našich
aktivitách respektujeme indiánské tradice včetně
přírodního náboženství. V Peru nepůsobí žádný
český manažer ani dobrovolníci. Aktivity v Peru
organizují vzdělaní a zkušení indiánští
koordinátoři a na venkově je realizují místní
obyvatelé…
Nabídkový seznam rostlin již pověšen
na
webu. Nová položka v nabídce zboží – Z043, měděný
prášek. Tvrdí se, že zarazí vývoj řas a mechů ve
výsevech, nezkoušel jsem, ale pokusem jsem zjistil,
že rostlinám nevadí…
2. setkání přátel mrazuvzdorných kaktusů.
V Horních Počáplech u Mělníka se ve dnech 24.
– 25. února koná 2. setkání Mrazuvzdorných
kaktusářů. V pátek ubytování a přátelské posezení,
v sobotu od 9 hod. burza rostlin a semen, od
10 do 18 hod. přednášky, večeře a posezení, v neděli
od 9 do 11 hod. promítání a zakončení
Kaktus klub 2-2017
Viktor Gapon nám poslal další číslo ruského internetového
občasníku
Kaktus klub, píší tam
o Zamykání sezóny v Chrudimi a přidávají článek Ládi
Basovníka – návod na výrobu budky v karnégii…
Ještě chvíli zůstaneme u včerejška, v tom dobrém
údolí, kde sice nepříjemně prší, tedy k večeru, ale i tak je co prohlížet.
Počasí jako u nás v listopadu, teplo kolem 10 stupňů. Ale protože jsme se
z kamenitých rovin dostali do kamenitého údolí s místy hodně strmými stěnami,
roste tu víc kaktusů, než na pláních. Tak si prohlédněme pár obrázků, co fotil
Emilův foťáček. Než jsme do údolí sjeli, vidíme docela bohatou populaci Navajoa, krásně nakvetlé…
Do rubriky Foto měsíce posílám obrázek
bělokvěté M. hernandezii. Je to jistojistě dost ojedinělá mutace
červenokvěté „hernandezky“. Škoda že o vzniku a původu rostliny
dohromady nic nevím. Jedná se o albína běžné M. hernandezii,
ale jestli pochází z přírody nebo jestli vznikly v některé pěstírně,
to nevím. Každopádně je to odchylka, kterou je třeba zachovat a
pěstovat, stejně jako například…
Dříve než začnu s povídáním o dalších přenádherných cereusech, musím
konstatovat, že tento díl není ještě poslední, jak jsem posledně avizoval. Mám
totiž ve sbírce ještě několik zajímavých druhů z rodů Stenocereus a
Pachycereus.
To na úvod a teď k jednomu z dnešních témat. Rod Neobuxbaumia je pro mě dalším
bájným rodem naprosto jedinečných cereusů. Mnozí si možná vybaví fotografie z Huajalles
v Queretáru, které občas proletí periodiky či promítacím plátnem klubových
přednášek. Je na nich úžasná přírodní skalková scenérie s lesem N. polylopha,
kde mezi kmeny a kameny rostou…
Už je tomu presne šesť rokov, čo som sa dostal k malej
rastlinke hybridného echinopsisu s tým, že časom môžem očakávať
skvelý kvet. Bolo to na sympóziu v Pobeskydí 2011, kde mal prednášku
šľachtiteľ týchto kaktusov p. Kellner z Nemecka. Ako to už býva
skoro pravidlom – nebol to jediný kaktus získaný na tejto akcii a
tak skoro okamžite upadol do dočasného zabudnutia. Dočasného, ktoré
trvalo celých šesť rokov. Najskôr to bola rastlinka s priemerom asi 3 cm, taká maličká tŕnistá
guľôčka, ktorá sa na moju nevôľu začala aj na plnom svetle mimo
skleníka (od konca marca do prvých dní októbra) postupne naťahovať
až do dnešného tvaru…
Vážení kaktusárski priatelia, obraciam sa na Vás
všetkých, aby ste mi zaslali pre rubriku nášho časopisu
Cactaceae etc.
nasledovné údaje o členoch Vášho klubu, ktorí sa t. r. dožívajú
okrúhleho jubilea…
Kousíček za Přeloučí má sbírku František Pavelka. V makrolónovým skleníčku
najdete exkluzivní sbírku parodií.
Františku, vy jste nám vyprávěl příběh o tam proč pěstujete trochu opomíjené
parodie. Jenže já jsem hlava děravá, jak že to tenkrát bylo? „Ještě jsem
o kaktusech skoro nic nevěděl, když mně Mirek Konupka v roce 1976 zlákal na
zájezd za kaktusy do bývalé NDR (Haude…). Když jsem se ho ptal, co si mám
koupit, odpověděl mi „co se ti líbí“, třeba Parodie…
Často mne Karel do Limy zval, psali jsme si,
obchodovali. Nikdy jsem se s ním neviděl, ale můj obdiv jistě měl. Zanechal
svoji nesmazatelnou stopu v dějinách kaktusářství. Nejen u nás, ale mezi
kaktusovými nadšenci po celém světě. Kdo by ve sbírce neměl nějakou kytičku
s akronymem KK? Kdo by neznal jeho slavný nález Cintia knizei? Ale také
Aylostera knizei, Copiapoa knizei, Parodia knizei, Oreocereus knizei. Byly snahy, nominovat Karla na cenu Zlatý Alberto.
Neúspěšné, škoda. Kdo z nás, nositelů těchto poděkování, se s Karlem může
rovnat? V našich novinách jsme o Karlovi několikrát napsali.
Kdo chce o našem slavném krajanovi vědět více, ať se prokliká historií, viz
související články…
Vážení a milí přátelé,
Úvodní slovo je do prvního čísla novin nutné napsat už proto, že se to sluší.
V úvodním slovu musí zpravidla ten, kdo noviny vymyslel, zdůvodnit, proč je
vydávání podobného periodika nezbytné. Je nutné také zdůraznit, o co vše by
čtenář přišel a jak mnoho by intelektuálně strádal, kdyby právě tyhle noviny na
novinovém nebi chyběly…
