Hodně kaktusářů už má z nevytápěných
skleníků kytky uklizené na zimovišti. Ráno koncem října je už přece
jen nevlídno a teploty klesají k nule. U nás se zatím nespěchá,
mexické kytky něco vydrží, alespoň ty na sever od Mexico DF. Dost
často jsem se v Mexiku probudil do ledovatky, někdy bylo pod nulou
i ve dne, ale kaktusy si lebedily i v chladu.
Ve skleníku moc květů nevidíme, ovšem ariáci explodovali. A když
ještě k tomu zasvítí sluníčko, květy se při vidině sexu otevřou…
Dnes bych se s Vámi podělil o pár obrázků rostlin,
které jsou v našich sbírkách zastoupené ještě docela málo nebo
nenávratně z našich sbírek mizí. První je Mammillaria bertholdii, která stále vyvolává u kaktusářů
z celého světa jisté chvění. Mám rostliny pravokořenné i roubované,
ale květuschopné jsou jen ty roubované. U pravokořených se snad
dočkám příští rok…
Když vyjedete z pověstného města Tehuacan na sever,
na Orizaba a Cordoba, můžete po 20 km odbočit vlevo na severozápad a
vystoupat lesy kaktusů do průsmyku u Canada Morelos. Nahoře
v průsmyku je široké parkoviště, jak stvořené pro zastavení. Bez
problémů se tu dá i nocovat pod širákem. Pak vyrazíte pěšky na jih
po hřebeni, nejkrásnější je to při raním východu slunce. Yucca,
Echinocactus ingens, Agave, vše často v zapojených
porostech, poměrně málo dotčená nehostinná krajina. Za vámi v ranním
slunci svítí bílá čepice Pico Orizaba. Jeden z prvních kaktusů, hned v průsmyku, je i Ferocactus
haematacanthus. Má sudovitý tvar, podobá se vzhledem F.
steinesii,…
Rád bych připomenul všem příznivcům těchto
internetových novin, že jejich kulaté jubileum bylo už
letos, protože
první číslo vyšlo v lednu 2001. Patnácté
narozeniny se tak nějak neslavily, ale další, ne zrovna
krátký text chce i touto cestou upozornit, že jejich
zakladatel Pavel Pavlíček převzal v sobotu 24. září 2016
významné ocenění. Když se slaví jubileum, bývá zvykem
zavzpomínat si, jaké to tenkrát bylo. Ušetřete si práci s hledáním
v archívu - úvodník prvního čísla I. N. C. je stručný. Věřte mi, že
stojí za to připomenout si text v přesné jeho kopii…
… 3. listopadu 2016 ukazovalo počítadlo návštěvnosti číslo 642
722. To je velmi výmluvný fakt, že je to médium sledované…
Pavel Pavlíček - Zlatý Alberto pro rok 2016 Pavel Pavlíček se stal v pořadí již 17. oceněným „Albertem.“
Cenu převzal 24. září 2016 v 14:45 hodin v sále Městského
kina v Chrudimi. Pár týdnů předtím, přesněji 11. srpna t. r.
oslavil 70. narozeniny. To jsou dva pádné důvody, aby
čtenáři I.N.C. (hlavně ti, kteří nečtou časopis Kaktusy) se
tak trochu seznámili s podílem Pavla Pavlíčka na rozvoji
kaktusářství v ČR a SR.
Volba výběru učebního oboru byla u Pavlíčků zajímavá
tím, že maminka si přála, aby se Pavel vyučil zahradníkem. Ani
mladší bratr Roman se přímo na zahradníka nepřihlásil, ale klikatý
běh života nadělil oběma, že v podstatě jako zahradníci různě
dlouhou dobu pracovali. Neméně podstatná fakta z jeho životopisu
jsou také více jak 50 let obdivuhodného vztahu s manželkou Lídou,
3 děti (Karel, Pavlínka a Šárka) a 7 vnoučat…
Na dražebním portále eBay se nabízejí divoké rostliny,
vyvolávačka činí částku okolo 150 USD. Nabídku najdete na webu:
Aztekium Valdezii own Roots | eBay. Zajímavostí je poznámka
prodejce o tom, že rostlina nebude dodána do České republiky: (May
not ship to Czech Republic - Read item description or
contact seller for shipping options.) Lze spekulovat, že někdo
v Mexiku dostal povolení rostliny kopat a
prodávat, zcela jistě by v tom případě mohl
vystavovat vývozní povolení…
Dobrý den, letos si nebudu objednávat žádné
hmotné zboží - bohužel skleník se nedá
nafukovat. Od té doby, co jsem od Vás koupil
první kolekci semínek pro začátečníky, už
uplynulo mnoho let. Má sbírka těch nádherných
„pichláčků“ poněkud nabrala na velikosti, a už
se tam prostě nic nevejde. Ovšem jelikož
považuji program adopce na dálku za moc dobrou
věc, tak zaplatím aspoň nějaké body. Má
objednávka je tedy: Z100 – 1000x, tj. přispívám
na studium nadaných indiánských dětí částkou
1000,- Kč…
Vše za 20 % ceny. Sleva na všechny tituly - 80 %
(ceny v nabídce jsou původní, nové ceny jsou
tedy o 80 % nižší, počet hvězdiček za nabídkou
je počtem výtisků na skladě).
Přátelé, kamarádi. Zvu Vás na
únorový trip po Chile. Z hlavního města Santiago
projedeme státy Valparaíso, Coquimbo, Atacama,
Antofagasta, Tarapacá, Arica a Parinacota, až na
sever a zpět do Santiaga. Uvidíme spoustu
nádherných míst. Budeme v přírodě pozorovat
kaktusy rodů Copiapoa, Pyrhocactus, Eriosyce,
Oreocereus, Neoporteria a jiné. Pokusíme se
najít maličké rostlinky rodu Thelocephala
a na severu země, bych rád viděl i zástupce rodu
Lobivia…
Zajímavé pohledy
účastnice zájezdu, manželky gymnofila Martina Tvrdíka, která díky
tomu že je nekaktusářka… 13. ledna 2014. To je moje gusto. Balneario v El Palo Blanco. Vždycky máme štěstí na správce. Současný s námi
prohodil pár slov, na rozdíl od minulého, který byl smutný, a páčila
jsem z něj každé slovo. Dnešní seňor se pyšnil nově vztyčeným
Ježíšem na kopci. Teď se mi rozsvítilo. Světla, včera večer v dáli…
osvícená křížová cesta. Byla vidět už z dálky. Myslela jsem, že
vidím runway. Určitě mají být na co pyšní. Nikdy jsem nestála před
tak velkým křížem s Ježíšem. Stojím pod ním a vzhlížím k němu. Divný
pocit. Neskutečná bombasticky odvedená práce týmu nadšenců. Jdu za
Madonkou, aby jí nebylo smutno…
Mexico – Prímavera 2016 (3) Vážení čtenáři, máte před sebou další deník jedné z mých
cest. Pro vás, kteří se chystáte do Mexika, může posloužit
jako vodítko k sestavení itineráře. Anebo může přispět
k rozhodnutí, projet Mexiko se mnou. A pokud z jakýchkoli
důvodů do Mexika nepojedete, snad Vám alespoň zpříjemníme
volné chvíle pěknými obrázky. - Karel Pavlíček - Den sedmý, 9. března 2016 (středa),
Perezbomby. Autor: Vladimír Nešutal. Po velmi větrné noci se probouzíme do studeného
a deštivého rána. Fotit se moc nedá, a tak rychle v občasném
dešti procházíme moji oblíbenou lokalitu u přehrady Los Alamitos
a pozorujeme početné Efc. zacatecasensis s poupaty,
občasné Mam.densispina v mechu na balvanech a hlavně krásnou
Mam.“perezbomba“ . Rostlinky stojí v kalužích ledové
vody a zdá se, že jim to moc nevadí. Balíme mokré stany a po
rozmáčené cestě pomalu sjíždíme do údolí…
Vážená redakce, posílám své poděkování za překlad a
zveřejnění mých pár slov o Parodia
uhligiana. Ve stejném vydání Novin (I.N. Cact) vyšla krátká
informace na téma „Parodia
gibbulosa”. Zde je třeba malé korekce. Nejedná se totiž o
P. gibbulosa FR 736, na obrázku je P. compressa FR 385.
Nutno říci, že je to dost častá chyba při označování rostlin od KK. Studoval jsem oba druhy v přírodě i v literatuře, není možné se v
určení obou druhů mýlit. P. gibbulosoides má hnědá, a
nejmenší semena u parodií (0,15 mm), jsou bez strophiol, stejně jako
u semen rodu Blossfeldia. P. compressa má semena černá
a o mnoho větší (0,5 až 0,6 mm). Posilám fotky pravé P. gibbulosoides. Jméno P. gibbulosa
Ritter pro tento druh popsal až o 10 let později…
Informace k nabídce semen. Konec platnosti
nabídky: 15. březen 2017 (Offer is actual into
15. 3. 2016). Minimální počet semen v porci je
ve většině případů určen v závorce za jménem
druhu symboly (a) až (e), dle níže uvedené
vysvětlivky. Větší balení (př. 50 nebo 100 zrn
v porci), pokud je nabízeno, má také samostatné
katalogové číslo a cenu. V porcích do 9 zrn (a)
je v závorce uveden přesný počet semen. (a)
balení 1- 9 zrna; (c) balení minimálně 10 zrn;
(d) balení minimálně 15 zrn; (e) balení
minimálně 20 zrn. Porce s padesáti zrny jsou
označeny 50x, se stovkou zrn 100x a pod. Snažíme
se zajišťovat botanicky co nejhodnotnější semena
s evidovaným původem, tj. s určením lokality
sběru a se studijním číslem sběratele. Semena do
naší nabídky dodává okolo třiceti prověřených
dodavatelů, specialistů na jednotlivé rody či
oblasti…
U celé řady kaktusovitých známe případy, kdy se
náhle objeví jedinci s redukovaným až zcela potlačeným otrněním,
tzv. krátkotrné a beztrné formy. Jedná se o nahodilou mutaci,
nejspíš poruchami mitochondriální DNA a RNA, která je často částečně
dědičná po mateřské linii, tj. opylení krátkotrným otcem nemá na
potomstvo vliv. Dědí se po matce.
V 80tých letech minulého století jsem ve Venezuele, na severním
pobřeží země, pozoroval velké množství různých forem melokaktusů,
zejména M. caesius a M. lobellii. Rostou jich tam
statisíce a dovezl jsem před lety množství semen. Semenáče z velké
částí skončily v pěstírnách na Kanárských ostrovech a v Kalifornii…
Informace pochází z úvodníku respektovaného internetového média –
Xerofilia. Autor
editorialu Eduart Zimer popisuje příběh, který mu sdělil pan ing.
Pedro Nájera Quezada, inženýr zemědělství a ekologie, který je
nadšeným ochráncem kaktusové flory. Je také důsledný kritik „neblahé
činnosti“ středoevropských kaktusářů na lokalitách vzácných a
ohrožených druhů. Autor editorialu v úvodu článku zmiňuje „drancovače“,
který se chlubí svými 46 cestami do Mexika
v posledních 25 letech, kdy cestoval společně
s dalšími delikventy…
Výstavy konané ve dnech 9. – 16. 9. 2016 v Botanické
zahradě PřF MU Brno se zúčastnili jako vystavovatelé J. Barčák, P.
Heřtus, J. Ježek, M. Marčák, D. Sedláček, E. Sedlák, O. Potyka ml.,
manželé Tomandlovi a B. Vrškový. Spoluorganizátorem akce byla
botanická zahrada, která jako v minulých letech
poskytla své zázemí, zajistila písek, stoly a
mnoho dalších činností nezbytných pro zdárný
průběh výstavy. Všichni spolupracující si
zaslouží zvláštní uznání, protože pobyt ve
skleníkovém prostředí byl někdy na hranici
zdravotního rizika…
Většina druhů rodu Aeonium,
rostoucích na ostrově Tenerife, je endemických. Některé
z nich můžeme spatřit takřka po celém ostrově, jiné naopak
jen na malých územích. Zástupcem první skupiny je Aeonium
urbicum, jehož siluety v krajině připomínají obří houby.
Zvláštní je jejich kmen, v úpatí úzký a směrem
k vrcholu se postupně rozšiřující. Vysoký kmen bývá
zakončen jedinou listovou růžicí o průměru až 40 cm.
Když k tomu připočteme obří květenství na vrcholu,
může rostlina výjimečně být.…
Tento krásně bělokvětý Echinocereus
reichenbachii na přiložené fotografii jsem vypěstoval ze semínek
z Vašeho katalogu. Vysel jsem ovšem semínka před více než dvaceti
lety. Škoda, tato anomálie se objevila jen u jediné rostliny. Její
sourozenci kvetou klasickou lila barvou. Jan Vanousek | Díky za nový katalog, nějak si už svůj
život na podzim bez něj neumím představit. Posílám foto
Ancistrocactus…
Rostlina, o níž budu
v dalších odstavcích psát, upoutala mou pozornost přesně před
rokem (1.11. 2015). Uklízel jsem do prostoru k přezimování
nekaktusových sukulentů i jiné bejlí, mimo jiné též vyobrazenou
sazenici panašované formy ananasu. V květináči však byl
i vetřelec, který tam vyklíčil čirou náhodou z prachových semen
nějaké siningie, sklízených na konci srpna 2015. A vetřelci se
očividně dařilo – výživný substrát, a do půlky října
i pravidelná zálivka ananasu (s přídavkem hnojiva na květ a
plod) udělaly své… Ananas jsem přezimoval
v pokoji zvaném trucovna, kde každoročně zvětšuji prostor
u okna pro vybrané kousky sbírky, které i v zimě jistí (chrání)
stálá teplota nad 15°C. V trucovně strávím hlavně…
Astrophytum capricorne nuda cv. Buffalo
SUIGYU TAIHOGYOKU (yellow spine), původ importních rostlin - Mr.
Sumihiro Saeki, Japan - Shikoku, Macujama, Prefektura Ehime.
Při každé návštěvě Pavla Pavlíčka u nás ve skleníku v Brně, je jeden
z prvních dotazů směřující k rostlinám tento „a co to japonské
Buffalo?“ Je to opravdu moc hezká a zajímavá kytka. Rostlina se k nám do sbírky dostala z¨Japonska začátkem roku 2010. Prodejní cena
se v Japonsku pohybuje okolo 4.000 JPY (asi 1000,- CZK) za zhruba
4 cm velký semenáč. O rostliny nabízené prostřednictvím japonské
internetové
stránky
je ve světě velký zájem. Tedy dlouho jsem neváhal a projevil zájem o
všechny momentálně nabízené Buffalo rostliny…
O půlnoční výjezd hasičů ze Zborovské služebny se
postaral opilý mladík, jenž vylezl na topol, kde ve větrném poryvu
zřejmě vystřízlivěl a s úbytkem promile nemohl zpět. Velitel zásahu
naší redakci sdělil: „Kdybyste viděli, po jakých větvičkách se do
vrtkavé špice vyšplhal, na olympiádě by možná získal medaili…
A pak že tahle mladá diabetes generace
neumí lézt na stromy! Ten topol byl vysoký jako svatá
věž uvnitř městečka. Aby viděli do skleníku pana Vobory,
mladí kaktusáři jej dobývali jako husité Rábí, jako
ložiska zemské osy Galileo ve hvězdách. Dobývali jej, i
když pro jiné mladé bylo u Vobory stejné prd jako u
včelařů či zahrádkářů, ale prd menší než v lavicích
senátu či parlamentu…
Tento pravdivý slogan
používal Pavel
Pavlíček (ano, ten co Atlas vydával prvních 27 let) a býval
často uveden na závěr sloupečku pokynů pro předplatitele
příštího ročníku Atlasu kaktusů. Následujících pár řádků má za
úkol především připomenout, že od loňského podzimu je i Atlas
jubilantem. Oslavil totiž 30. narozeniny, což se u podobného
periodického tisku nedá jen tak přehlédnout. Atlas kaktusů je dílo,
které nám s přibývajícími léty bude celý kaktusářský svět víc a
víc závidět. Štouralové mohou podotknout…
Dobrý den, chci Vás poprosit o radu. Na kaktusech na
mnoha místech ve skleníku se nám objevila vlnatka. Všechny květináče
jsme omyli roztokem MOSPILANU,všechny kaktusy jsme ošetřili
postřikem (byla to dost náročná práce, asi 3 týdny). Za další týden
jsme zjistili, že ta „k…a“, promiňte mi ten hezký výraz, ale jinak
ji už teď nenazýváme, se na některých kaktusech objevila znovu.
Nevím jestli to mám všechno znovu postříkat třeba AKTAROU nebo
DECISEM, nebo něčím jiným? Je tu ale zase v této době nebezpečí
zamokření substrátu skleník je sice vytápěný,
ale asi to přesto dobré není). Chtěl bych vás
poprosit o váš názor, popř. čím a jak by bylo
nejlepší to „hezké“ zvířátko zlikvidovat…
