Prázdniny 2016 u Pavlíčků

Ve sbírce je to o prázdninách na kvetení chudší, neboť jsme přece jen více zavedení na Mexiko. Festival květů, jež nám přinášejí echinocereusy je za námi, ve sbírce převládá žlutá. To proto, že hodně kvetou koryfanty – ty jsme přinesli v novinách přesně před rokem, sem tam se ještě objeví i červená díky telokaktusům z okruhu T. bicolor. Stejně jako v minulých letech, tak i letos jako první, dlouho před ostatními „retusy“, vykvetly Ariocarpus retusus SB 68. Je to zajímavá šedivá forma… 

Pohledy do sbírky Michala Rece (7)

Echeveria laui - do volné kultury jsem přemýšlel nad doprovodnou vegetací a zvolil jsem echeverie. Tahle je opravdu povedená a mrzí mě, že mám jen jednu. Echinocereus mapimiensis - tahle kytička opravdu nemá chybu. Kdykoliv přijdu do skleníku, tak po ní musím hodit očkem. První jsem dostal od Pavla Pavlíčka. Další jsem si pořídil ze semínek z jiných zdrojů a mám již… 

Senecio kleinia je jedním z nejtypičtějších sukulentů, s nímž je možno se na toulkách po ostrově Tenerife setkat. Pěstitelé tu rostlinu většinou pořád ještě znají jako Kleinia neriifolia, ale ani ona nakonec neunikla systematickým přesunům pánů botaniků. Roste prakticky po celém ostrově, s výjimkou kráteru v jeho centrální části, a setkat se s ní lze i na všech ostatních Kanárských ostrovech. Pro pěstování v našich podmínkách to není zrovna ideální kytka, protože její růstové období…

Foto měsíce - září

Posílám Vám pro radost obrázek mé krásné rostliny, Echinocereus grandis, co roste na ostrově San Esteban u pobřeží Sonory. Je to kytička ne moc rozšířená, o to víc si jí považuji. Však to taky trvalo hezkých pár roků opatrování, než mi přinesla první kvetení. Ivan Hejcman, Pardubice |
Posilam jeden Thelocactus rinconensis ktery si hovi v krabici od polarkáče
asi 7 let bez přesazení…

Jemčina a její svaté ornatum (povídka Mir. Naxery)

Nejen malé jihočeské vesničce se stejnojmenným loveckým zámečkem v  sousedství říkám, jak je na mapách psáno, Jemčina. Já si stejně tak pojmenoval od rybníků a rybníčků děravé a řekou Nežárkou rozťaté lesy. Jedině voda zanesla do hlubokých lesů výstražné houkání vlaku z  Veselí nad Lužnicí, a kdyby před sto lety z  opačné strany ve Stráži nad Nežárkou z  okna svého zámku zařvala na tu podezíravou habsburskou svoloč paní Destinnová, to by Nežárka hlásala až do Šimanova ne-li k  soutoku s   Novou řekou, pak se Jemčinou opilé Nežárce podlomí nohy a zaklikatí se jak toulavá zmije. A po okrajích tichých lesů téměř na dotyk jako bubliny…

Reakce na příspěvek o Gymnocalycium citriflorum

Na můj dotaz v článku Reakce na Plzeňské fórum odpověděl další znalec rodu Gymnocalycium, Jarda Procházka z brněnského spolku Astrophytum.
Ahoj, ta kytka, i když je svým způsobem zajímavá, tak je podle mě určitě hybrid. Zamýšlet se nad tím, co ta kytka měla za rodiče, nemá vůbec cenu. Hybridy by měly mít místo až někde na okraji našeho kaktusaření. Je jasné, že s přírodními hybridy je to úplně jiné. A ještě, některé výroky na plzeňském fóru jsou samozřejmě hodně problematické. Ale to vše přináší veřejná diskuze, je to vlastně součet náhledů více méně „laické“ kaktusářské veřejnosti…

Letos už po šesté bych Vás ráda pozvala do Rakovníka na Povídání o sukulentech. Konat se bude v již tradičním termínu - druhou sobotu po Chrudimi, tj. 8. 10. 2016 od 9:00 ve speciální škole. Těšit se můžete na povídání Radky Matulové a Jirky Mauleho s názvem "Cesta do pekel aneb když se koníček vymkne z ruky", Ota Melichar nám představí Namaqualand aneb několik rad začínajícím cestovatelům, navíc si pro nás připravil bonus: Eden projekt, a povídat nám přijede i Eva Smržová. Kromě krmě pro duši se můžete těšit i na tu čistě pozemskou, opět připravíme domácí dobroty. A samozřejmě nebude chybět burza sukulentů. Více v přiložené pozvánce…