Tentokrát tu fakt není ani kvítek. A
abych šťáral ve starých zásobách…? A tak, protože jsem zrovna dočetl
Naxerovo povídku o trnech, co
by z nich šly kudly vybrousit, podívám se, co tady ve sbírce
vyfotit. Ony totiž u těch kaktusů nemusejí být květy tou hlavní
okrasou. Podívejte se třeba na tenhle diskokaktus. Zaujme
návštěvníka sbírky na první pohled, i když stojí někde v koutě.
Tahle teplomilná kytička mi ještě nekvetla, těším se, už letos by
snad mohla…
Národní park La Sierra de Organos je pohoří, které
se rozkládá na západě státu Zacatecas v municipiu Sombrerete, 20 km
na severozápad od města téhož jména. Je součástí vulkanického pohoří
Sierra de Santa Lucía, která je větví Sierra Madre Occidental,
tvořícího rozhraní s Mexickou náhorní plošinou. Vulkanický původ
pohoří napovídá…
Slovo „obyčejný“ platí
v Jižní Africe, u nás je to naopak, nebo jak pro koho. V přírodě
je to robustní pachykaulní strom, který má až 2,5 m vysoký kmen
s 60 cm širokou základnou. Starší semenáče už mají atraktivní
zelenožlutou papírovitou borku, která se odlupuje po velkých
kusech. U starých jedinců je pak kůra tuhá a hnědá. Druh má úzce
kopinaté až opakvejčité listy v husté vrcholové spirále, v mládí
jemně ochlupené, později lysé. Pokožka je na
svrchní straně lesklá, listy jsou v kratším
období sucha na omak měkké, gumovité
konzistence, po déletrvajícím suchu pozvolna
vadnou a opadávají. Žlutooranžové 1,5 cm
(v kultuře až 3 cm) dlouhé květy vyrůstají
v řídkých květenstvích kvetou poměrně
dlouhou dobu a stopky po odkvětu opadají…
Naše cesta Mexikem nás tentokrát zavede do států
Puebla a Oaxaca. V průběhu 26 dnů postupně Cortésovým průsmykem
překonáme vulkanické pohoří Izta-Popo v NP Sierra Nevada a seznámíme
se s přírodou regionu Mixteca v pohoří Sierra Mixteca. Vstoupíme do
centra biosférické rezervace Tehuacán-Cuicatlán, které procestujeme
a ponoříme se do hloubky kaňonů regionu Caňadas. Budeme objevovat
horské mlžné lesy distriktu Sierra Juárez s jeho kaktusovou i
epifytní vegetací. Projedeme distriktem Mixe v regionu Sierra Norte
a na Tehuantepecké šíji prozkoumá-me vápencový xerofytní matorral i
tropický opadavý les…
Sbírky našich členů Petr Zeman
Počátky mého kaktusaření můžu datovat do
nejútlejšího dětství, kdy jsme s bráchou a rodiči jezdili za
strejdou do Ústí nad Orlicí, kde měl ve fóliáku menší, ale pěknou
sbírku kaktusů. A tak jsme občas od strejdy vyloudili tu kytku, tu
odnož no a tak to začalo.
V noci se bouřka vrátila. Blýskalo se ze všech
stran, vítr foukal ze všech stran taky a honil plastové láhve po
balneariu. Pršelo dlouho a přitom byly vidět hvězdy. Ráno se tvářilo
tak, že za nic nemůže, to noc. Jediné, co se nezměnilo, byla teplá
voda v přehradě. Projíždíme Cuesta del Shinqui. Cuesta červených
skal a koryt řek přes cestu. Čeká nás dlouhá cesta za G.
kroenleinii. Není dlouhá na počty ujetých kilometrů, ale na čas.
Jedeme pomalu po prašce. Sierra de Los Quinteros je probarvena
malými údolími a kopci s obrovskými světlými balvany. Mnohokrát si
myslíme, že tady snad nikdo nemůže bydlet, ale opak je pravdou. Ve
vesnicích mě dostane, jak mají dvorky před domem zametené a všude je
uklizeno, což nebývá typické…
Expedice Utah 2015 (1)
Před více jak třemi měsíci mě moje práce zavedla do
USA, konkrétně do města Salt Lake City, ve státě Utah. Už v Čechách
jsem si představoval, jak budu víkendy trávit v přírodě a možná tam
potkám i nějaké ty pichlavé kytičky. Sice to díky ročnímu období a
velké spoustě jiných starostí trvalo déle, než jsem čekal, ale přeci
jenom už mohu říci, že jsem viděl kaktusy v americké přírodě. Již po svém příjezdu do Ameriky jsem hledal někoho
s podobným zájmem a brzy se mi to podařilo. Našel jsem studenta
místní univerzity, který se zabývá botanikou obecně, ale jeho velkou
zálibou jsou i kaktusy. U nich studuje počet chromozomů a snaží se
je tímto způsobem třídit. Dlouhou dobu jsme řešili vhodný termín na
jednodenní výlet směrem na západ od Salt Lake City, do hor v Elko
County, ve státě Nevada.
Vyjeli jsme z města časně ráno po dálnici číslo
80. Ve státě Nevada jsme odbočili na prašnou
cestu směrem k horám…
Dědek Špína - povídka Miroslava Naxery
Kdyby na světě bylo jen pár kaktusů a já bych z té
bídy musel vybrat a kdyby jeden kvetl jako jarní jabloň a druhý měl
trny odpudivé jako aušusové březové koště, skočil bych po něm. Pivo tehdy dělalo zázraky, když jsem ho pod pokutou pašoval
pivovarskou branou, za níž jsem léta nosil oděv i vercajk sládka. A
když bylo nastřádáno, vyjel jsem po kaktusářích objevovat extremně
otrněné rostliny a tím pivem otevíral majitelům dušičky, aby se
smilovali, aby prodali třeba i s duší. Někdy to šlo jako po másle,
jindy hůřejc a někdy se ložisko zadřelo docela. To ještě nebyli
kanárští dovozci a všichni měli jen to, co sami vypěstovali. Takhle jsem v
krátké době nahromadil sbírku, jenž neměla trnitější konkurenci…
Před mnoha lety jsem se vrátil
z cest po jihozápadu USA, kde jsem sebral semena Ferocactus
acanthodes. Semena jsem před odletem z neznámého důvodu
rozdělil a jednu část nechal zapomenutou v kapse u kraťasů. Když
jsem se vrátil, pozval jsem si své děčínské kamarády a rozdal
jim semínka, kterých bylo navíc… Mezi nimi byla i semena
Ferocactus acanthodes. Během krátké doby po návratu, jsem
zjistil, když jsem si chtěl obléct šortky, že je v kapse malý
balíček se semeny. Ta mezi tím prošla pracím procesem při 40 °C.
Podle označení sáčku jsem identifikoval, že se jedná o onen
Ferocactus acanthodes, jehož semena prakticky neklíčila…
28. – 30. 5. 2015 - KKS
ISLAYA v Trnave poriada XVI. výstavu kaktusov a sukulentov spojenú s predajom prebytkov v Kalokagatii – centre
voľného času na Streleckej ulici č. 1 (pri štadióne
Spartaka).
5. 9. 2015 –
XVI. Jesenné stretnutie kaktusárov v Trnave
KKS ISLAYA Trnava - tradične prvú septembrovú sobotu 5. 9.
2015 - usporiada XVI. jesenné stretnutie kaktusárov v Trnave,
bude sa konať v Strednej poľnohospodárskej škole v Trnave na
Zavarskej ulici č. 9. Začíname od 8 hod. burzou…
Jestli máte rádi turistiku jako takovou,
nadchnou vás na Tenerife hory. Zjednodušeně se dají rozdělit
do tří částí. Pokud vás zajímají sukulenty, najdete je v
hojném množství ve dvou nižších pohořích, nesoucích jména
Anaga a Teno. Obě kdysi dávno bývala jádry samostatných
ostrovů. Vulkanickou činností a následným vyvrásněním teprve
později vzniklo to třetí, které oba ostrovy spojilo v jediný
celek a navíc své starší sourozence přerostlo…
Do rubriky Foto měsíce máme tentokrát
fotku atraktivního Austrocactus bertinii, pořízenou kolem
roku 1985 Pepíkem Buškem (NSR, kousek od Mnichova, ve vlastní
sbírce). Jméno je často považováno za synonymum k A. patagonicus.
Další obrázek je od stejného autora. Tato světle
otrněná rostlina je objev Jardy Procházky, asi bude
popsána jako nový taxon. Fotografována byla ve
sbírce…
Když máme žízeň nebo hlad, natáhneme ruku do
lednice, popadneme to nejlepší, horší necháme jiným a v klidu se
nacpeme. Co ale kořeny stažené květináčem jak ženský hrudník
šněrovačkou? Pro co ti chudáci sáhnou? Když si představíme, kde ve
volné přírodě mohou kořeny rostlin pátrat po vodě a
živinách, určitě nás napadne srovnání s omezeným
prostorem květináčku. Jak dlouho může žít kaktus
v hrnku o průměru šesti centimetrů? Dlouho, možná
deset nebo patnáct let, ale žít bude bídně. Bídněji
než mamilárie v malé puklině skály. Pokud, kromě
přesazení, budeme o rostlinu dobře pečovat a zalévat
jen dešťovou vodou, kořínky za dlouhá léta prorostou
květináček natolik, že v něm zbydou jen minerální
částice…
Juhozápad USA 2015 -
výprava Igora Drába Ešte jedno voľné miesto, výnimočne dve.
Juhozápad USA 2015 – 21 dní na prelome mája-júna (května-června).
Navštívime Kaliforniu, Arizonu, Nové Mexiko, Texas, Colorado,
Utah a Nevadu. Pozrieme si vyše 10 národných parkov (o. i. Grand
Canyon, Death Valley, Organ Pipe NM, Big Bend, Bryce Canyon...).
Uvidíme desiatky druhov skvelých kaktusov – Coloradoa mesae-verdae,
Utahia sileri..., echinocereusy, carnegie, mammillarie,
echinokaktusy, pediokaktusy – to najlepšie z USA. Ubytovanie v
kempoch a národných parkoch vo vlastných stanoch.
Hláste sa na e-mail
igor.drab@gmail.com
- čím skôr, už hľadáme
letenky…
Pěstitelská
zajímavost
Před lety jsem zakoupil čtyři kousky kaktusů Lobivia.
Následující rok začala jedna z nich růst jako kristáta. Za další dva
roky začalo po celé délce hřebene této kristáty vyrůstat jednolité
poupě, které postupně rozkvétalo od jedné strany ke druhé, jako
jeden květ, asi také kristátní…
