V červnu bylo několik vražedných
tropických dnů. Měli jsme výstavu na Chrudimském náměstí, hezké
prostředí, město nám postavilo velké stany. Tam kytky i pěkně
kvetly, ale když se po týdnu dostaly opět do skleníků a ostré slunce
se do nich opřelo… Řeknu vám, člověk by zaplakal. Týden
v relativním stínu a pak dva dny ostrého světla a horka – lofoforky
ale i třeba gruzoni dostali takovou ránu…
Na zatím poslední cestě do Tanzánie jsem narazil na
aloi, která mne neupoutala ani tvarem či zbarvením růžice, ani
barvou nebo tvarem květů. Co bylo pozoruhodné byla výška květního
stvolu - ten dosahoval až 350 cm (tří a půl metru). A to je opravdu
hodně. Aloe christianii, tak se tato rostlina jmenuje, roste
ostrůvkovitě na rozsáhlém území od Zimbabwe a Zambie přes Tanzanii,
Malawi, D. R. Kongo až po Keňu…
Jedna z mých posledních služebních cest mne zavedla
na jih Nového Mexika – do předhůří Sierra De Quadalupe – Quadalupe
Mountains. Pravý ráj pro milovníky rostlin a historie.
Epithelantha micromeris, Glandulicactus wrightii, Mamillaria
lasiacantha, meiacantha, Escobaria leii, qudalupensis, Echinocereus
dasyacanthus, viridiflorus a to jsem jistě ještě pár
echinocereusů zapomněl. Stran historie – v horách bydlelo několik
kmenů Komančů, a také je tam jediné místo v USA, kde jsou zachované
zbytky dostavníkové stanice (Pinery Station) na trase St. Louis (Missury)
– San Francisco (California)…
Expedice po Mexiku a Baja
California na říjen 2014 je už obsazená. Na jaro
se ale chystá další atraktivní téma, tentokrát
klidnější (menší) okruh, s poloměrem kolem
150 km, se středem v Monterrey (Nuevo Leon).
Tentokrát bude možnost detailnějšího průzkumu
zajímavých lokalit. Předpokládaný termín asi
měsíční cesty: přelom února a března 2015.
Expedice je nepříliš náročná na fyzickou
průpravu, při troše skromnosti to zvládnou
snadno i senioři a dámy…
Velkoformátová kniha v anglickém jazyce od
česko-japonského autorského páru - Roman Pavlica (Czech) a Sumihiro
Saeki (Japan) na 312 stranách přináší 1603 (!!!) nádherných
barevných obrázků. Obsahuje mimo jiné popis historie pěstování
v Japonsku i v Evropě, popis jednotlivých typů – okruhů hybridů. Vše
na těžké křídě, kniha váží 1,5 kg. Cena 1 890 Kč.
Prvního z autorů, pana Romana Pavlicu, není třeba představovat.
V těchto novinách bylo už několikrát jeho jméno zmíněno
v souvislosti s unikátními výsledky v oblasti
pěstování a šlechtění japonských kultivarů
i v souvislosti se zážitky při cestách po
sbírkách v Orientu…
To se ale holánci spletli. Ve tři ráno přijela
dvě auta s omladinou a repráky duněly s argentinským tuc tuc.
Několik skladeb ze začátku bylo dobrých i ve stanu jsem se zavlnila
do rytmu. Pak už přeskakovali z jedné písničky na druhou a po hodině
vzali dráhu. Ráno Lumír vstává s otázkou: „Ufoni už odlítli?“ První zastávku děláme ve městě Tinogasta.
Na náměstí u jednoho stánku jedna rodina připravuje chlebové placky
na prodej. Žena utrhne kus těsta, udělá bochánek, pak vyválí placku,
kterou předá seňorovi a ten ji peče na roštu. Lumír by si rád koupil
tričko se symbolem Dakaru, ale zřejmě je už pozdě. Jdu do kostela
Matky údolí. To je zajímavé…
Mexiko 2008 – poprvé
v domovině kaktusů (13)Probouzíme se do krásného rána, vaříme kávu, balíme
stany a vyrážíme směrem na Zona Silencio. Toto území je chráněná
oblast. Přijíždíme k místu, které se jmenuje La Flor. Zde mají sídlo
ochranáři a je tu také muzeum této oblasti, které jsme si prohlédli.
Ptáme se jak je to s průjezdem této oblasti, ochranáři nám říkají,
je průjezd zakázán. Měníme tedy plán cesty a vracíme se zpět na
Ceballos. Při zpáteční cestě zastavujeme několik km za La Flor. Jsou tady
Thelocactus bicolor, Mammillaria grusonii, Echinocereus pectunatus,
Coryphantha macromeris, Coryphantha delaetiana. Pokračujeme směrem na Laguna del Rey. Druhá zastávka je za Rio
Aguanal. Tady poprvé vidíme plnou stráň Grusonia brathiana –
zajímavé stříbrné rostliny. Dále tady roste Thelocactus bicolor, Coryphantha poselgerianaí…
Vážení přátelé,
ve Vašich novinách se objevilo několik
příspěvků, které se zabývaly
problémem dosud neznámé choroby,likvidující ve velmi krátké době
zdravé a prosperující rostliny ve sbírce.Podle toho jak byl
popisován průběh této choroby se domnívám, že jsem s něčím takovým
bojoval ve vlastní sbírce a proto mi dovolte podělit se s Vámi
o několik zkušeností, které jsem v této souvislosti získal.
Kaktusy pěstuji ve dvou sklenících (polykarbonátovnících), které mám
umístěny na chatě, tudíž se po většinu roku dostanu ke svým
rostlinám jen o víkendech. O to větší překvapení mně čekalo, když
jsem po příjezdu zjistil, že ještě před týdnem zdravá a kvetoucí
rostlina je zcela zničená chorobou.Výše uvedené myslím velice dobře
dokumentuje fotografie v příloze…
Pátek 26. 9.
2014
Večer se návštěvníci mohou posilnit v restauraci
Palma (od Pavlíčků kousek dolů a doleva – bývalá
samoobsluha).
Sobota 27. 9.
2014
Snídaně: je možné využít občerstvení u Pavlíčků –
opékaný párek, speciální šunková klobáska, káva, čaj,
pivo, limo – toto občerstvení bude fungovat po celou
sobotu.
BURZA -
opět ve velkém sále v jídelně u Transporty - odkaz na
mapu.
Začátek burzy v 10 hod., konec ve 14 hodin…
V sobotu 27. 9. 2014 proběhne tradiční Zavírání
sezóny v Chrudimi. V rámci burzy budeme i letos distribuovat
časopisy Sekce pěstitelů sukulentů. Letos se můžete těšit na dvě
brožury: speciál o sukulentech Tenerife a ročenku s 12 články.
Ochutnávky najdete na
www.sukulenty-sps.cz. Základní členský příspěvek činí i pro
letošní rok Kč 150,- (sponzorské dary vítáme)…
Dovolujeme si Vás pozvat na tradiční dětskou
výstavu kaktusů a sukulentů. Tentokrát bude
i s malou vernisáží, plně v režii letošních
prvňáčků, nových členů kaktusářského kroužku.
Kdy: pouze v pátek 3. října 2014
Kde: vestibul staré budovy školy Oty Pavla
Buštěhrad
Čas: 8:00 – 16:00 hod.
Krátká vernisáž bude v 8:00 hodin
NA VAŠI NÁVŠTĚVU SE TĚŠÍ DĚTI Z KAKTUSÁŘSKÉHO
KROUŽKU ŠKOLNÍ DRUŽINY…
Naši krátkou reportáž o kaktusech v okolí Cuatro
Ciénegas zakončíme návštěvou údolí Valle de Ocampo, které bývá
nazýváno také romantičtějším jménem Valle de Las Calaveras (Údolí
lebek). Z města Cuatro Ciénegas se do něj dostaneme již po pár
kilometrech jízdy po silnici Coah 20 vedoucí na sever, směrem
k Texaskému Big Bendu…
Sinningia tubiflora (Hook.)
Fritsch 1842. Sazenici této
„botanické gloxínie“ jsem si přivezl domů již v červenci roku
2007, a to z prodejny
E. Speckse.
Tehdy ji prodával jako žhavou novinku s velkými
bílými květy. Ale ouha, rostlina vydržela i velmi
nešetrné zacházení, ale ani po přesazení do
květináče 10x10 cm nekvetla a nekvetla. Trvalo to
celých 6 let, kdy sice přidávala nové a nové hlízky,
ale květy pořád nikde…
Foto měsíce - září 2014
Milí v Čechách, tento rok jsem příliš nefotil,
díky velkým potížím s páteří. Nyní jsem však
neodolal, rostlina vykvetla příliš krásně na to,
abych ji ponechal bez povšimnutí. Přeji Vám
z Francie krásné září Alain GEFFROY-LEMOINE.
Pozn. redakce: Zeptal jsem se znalce Jana Říhy,
co je to na obrázcích za kytku. Tohle je
odpověď: Chlapče, viděl jsem toho hodně, je to
nejspíš nějakej hybridní kultivar Rhipsalidopsis
(rod má několik jmen). Koluje toho spousta,
dobře se to množí a Holaňďati s tím uměj, že to
kvete i v srpenci (Velikonoční kaktus). On Alain
má nakoupeno spousty zajímavejch kytek, ale co
to je sám neví, voni ani ti Holaňďani nevědej…
V posledních novinách byli pochváleni moji
čilenci, posílám ještě
dva obrázky hezky vytrněných rostlin ze své sbírky. Hlavně díky
neoporteriím ze skupiny kolem senilis – multicolor působí skupina
docela barevně. Thelocactus heterochromus zapůsobí svými silnými trny i v době když
nekvete, ale květy jsou velké a krásu rostliny jen znásobí. Další koryfanta je Coryphantha pallida. Rostliny
tohoto rodu rozkvétají houfně na konci léta. To nejlepší nakonec – ferokaktusy
na okenním parapetu na balkoně…
Klub katusářů Plzeň oznamuje, že ve věku
nedožitých 84 let zemřel pan doc. MUDr.
Vlastimil Habermann, CSc.
I když doc. Habermann nebyl v roce 1965 přítomen
vzniku Klubu kaktusářů Plzeň, protože se toho
času nacházel na pracovním pobytu v Kalifornii,
stál u vzniku organizovaného kaktusaření
v Plzni. Díky jeho organizačním schopnostem
stabilizoval klub v jeho počátcích a našel mu
důstojné zázemí na Lékařské fakultě v Plzni. Pro
rozvoj kaktusářství na Plzeňsku, ale i v celé
republice udělal doc. Habermann mnoho dobrého.
V dnes již historických kaktusářských dobách měl
možnost navštívit kaktusy v jejich domovině. Ve
spojení s jeho geniální rétorikou vzniklo velké
množství nádherných přednášek…
