Září je pro kaktusáře smutný měsíc,
neboť se kvapem blíží Zamykání sezóny. A ten konec září, to už je
čas, kdy zpravidla končí i zálivka, zejména není-li k dispozici
vytápěný prostor. Tak, jak je v našem skleníku 1. května při
Otevírání skleníků festival květů echinocereusů, tak je konec září
festivalem květů ariokarpusů. A že sezóna byla okolo nedělního
poledne skutečně příjemně uzamčena, to dokazuje i snímek plzeňského
Petra Kutáka…
Dnešní dvojice rostlin je pozvánkou do
sukulentního obludária. Většinu sukulentů pěstujeme kvůli
výrazným květům, pestrým barvám listů nebo možnosti jejich
tvarování. Ani jedno z toho obě rostliny nenabízejí. Zájem
pěstitelů je v jejich případě motivován především touhou po
odlišnosti, originalitě a bizarnosti. To naopak obě naplňují
měrou vrchovatou! Euphorbia globosa je původem z
východního Kapska, a popsána byla již v první polovině 19. století.
Kdysi mezi pěstiteli vcelku hojná kytka upadla v zapomnění…
Tak jsme opět zamkli sezónu
Už si opravdu
nepamatuji, kdy jsem naplno a nadoraz celé tři dny zamykal
sezónu. Jasně, že tu naši, kaktusářskou a v Chrudimi. Letos jsme
vyjeli z Roudnice n. L. už v pátek v 8:30 a vrátili se v neděli
v 17:30 h. Byli jsme tři: Velitel vozu Pavel Franc, kameraman
Honza Boháček a já, chrlič textů. Cestou do Chrudimi
jsme chtěli vidět něco, co jsme ještě neviděli. Povedlo se. Ve
své parádní sbírce (v osadě blízko Seče) nás přijal př. Jaroslav
Fajmon…
Přesně ve 14:35
převzal ocenění Zlatý Alberto
Ing. Stanislav Stuchlík a jako
první přednášející nás všechny potěšil 25 min. cestopisem po
nalezišti notokaktusů. Dále následoval velmi pestrý program,
všichni účinkující byli bezva a dodržovali půlhodinové limity, takže poprvé,
co do Chrudimi jezdím, jsem ani na vteřinku neusnul,
a to až do 18. hodiny, kdy program skončil…
Dobré ráno. Jak jste se vyspali? Já spal jako dřevo, první
se ozývá Martin. Já vlastně taky, zamyslím se. To já slyšel
v noci psy kolem stanu, zakončí diskutování o první noci
Lumír. Musíme všechno dát na své místo. Ale jak se znám a
i kluky, budeme naše věci hledat až do odjezdu. Kdo uvaří
snídani a vyzkouší nový vařič? Kluci… a já začnu se stanem.
Myslím, že všechno je hotovo, můžeme vyrazit. Je osm a už je
pěkné horko. Ve městě Tinogasta kluci nabrali benzin ještě
do plastikových lahví od vody, koupili kanystr a naplnili ho
taky. Dohromady máme 30 litrů benzínu navíc, teda podle
Argentinců nafty. Nafta je benzin a gasoil je nafta. Proč
takové zásoby? Protože uháníme do Chile a kluci mají
informace o benzínkách tam…
Foto měsíce -
říjen 2013
Posílám pár obrázků do rubriky
foto měsíce. Na prvních dvou jsou zajímavé rostliny, které
se mi před osmi lety objevily ve výsevu A. scapharostrus.
Nejprve jsem myslel že se jedná o semenáče retususů, když se
však už po šesti letech objevila růžová poupata bylo zřejmé
že se jedná o křížence. Navíc se mi je vloni podařilo
sprášit, takže je teď na podzim budu poprvé vysévat. Foceny
jsou se zavřenými květy, protože otevřené květy rostliny
zcela zakryjí. Na dalších snímcích jsou už pak
rostliny z letošního podzimu A. bravoanus, A.
confusus PP 581 a rostlina z časů, kdy jsem s ariáky
začínal, A. retusus v. furfuraceus už 25 let
rostoucí na hybridním echinopsisu. S pozdravem Jiří Zeman Dobrý den, posílám dvě fotografie
Melocactus perezassoi, aby bylo vidět, že kvetou i u nás v ČR.
Malé semenáčky jsem dostal před třemi lety od QK, narouboval jsem je
na silné selenicereusy, a letos při průměru 14 cm již kvetou. Jestli
budou semena zatím nevím, ale opyloval jsem pilně každý podvečer. Zdeněk J., Olomouc…
Přátelé, kamarádi, v termínu 20. 2. až 14. 3. 2014 pro Vás
připravuji další cestu po Mexiku. Tentokrát bych dal rád více
prostoru státům Zacatecas a Durango. Projedeme ale i kus
Coahuily, Nuevo Leon, Queretaro a další. Uvidíme například celou
povedenou rodinku perezdelarozkovitých mamilárií,
celou řadu malých velkokvětých z okruhu saboae. Přítel
Grzegorz Matuszewski mě dovolil ukázat Vám nádherný
Turbinicarpus graminispinus. Mnohé z dalších jako
Ariocarpus, Thelocactus, Lophophora a mnohé
další jsou samozřejmostí. Za cenu 51 500 Kč dostanete: letenku,
veškeré výlohy spojené s dopravou (autopůjčovna, opravy, veškeré
poplatky atd.), dvakrát do týdne ubytování v hotelu, jednou
týdně pečené masíčko na grilu, vstupné na pyramidy, na závěr
pobytu jeden den v termálním koupališti Baranca de Tolantongo.
Překlad do španělštiny. Ukážu Vám ta nejzajímavější a
nejkrásnější místa, které znám. Těším se na Vás v únoru 2014…
V pořadí již 26.
ročník Zpravodaje
Sekce pěstitelů sukulentů se sídlem v Praze,
který již dávno vstoupil do podvědomí všech našich sukulentářů
jako ročenka ADENIUM vyšlo v září t. r. a jeho distribuce
započala v 10 hodin dopoledne na burze pořádané v rámci
tradičního Zamykání sezóny v Chrudimi v sobotu 28. září 2013.
Když jsem si výtisk vyzvednul a čirou náhodou ho otevřel
uprostřed vazby se sponkami, tak trochu mě zamrazilo: „Že by
tiskárna dodala nějaké zmetky?“ Horečně listuji dál a ejhle…
Po návštěvě u
Petra Kutáka
jsme v jeho doprovodu dorazili do další krásné sbírky Milana Kůrky.
Viděli jsme nádherné, tvrdě pěstované kytky ve venkovních
pařeništích, plus skleník a prodejní foliáček. Nejvíce mě upoutaly krásné velké exempláře
Echinocereus triglochidiatus. Bylo tu i mnoho jiných
mrazuvzdorných kaktusů, skvělá je především parádní kolekce
Gymnocalycium monvillei, které má Milan vypěstovanou ze semen z
vlastních sběrů. Bohužel zhruba polovinu návštěvního času
pršelo…
Náš klub oslaví za pár
týdnů 55. výročí jeho založení, ale už sedm let jsme doma naše
výpěstky nevystavovali. Důvod byl prostý – nebylo kde, leda že
bychom oprášili a novou přikrývkou opatřili fóliovník, který
krátce po tzv. sametové revoluci podobnou situaci zachraňoval.
Před sedmi lety jsme však měli štěstí – výstavy v zámeckém
skleníku v Libochovicích nám zvedly návštěvnost záviděníhodným
způsobem. Přesto mi to nedalo a
v roce 2012 jsem napsal lehce kritický text do Roudnického
zpravodaje a do týdne přišla, odpověď od kastelána, který
pracuje jako správce jedné z významných částí panství rodiny
Lobkowiczů. Dostali jsme nabídku vystavovat na nádvoří, a tak
jsme se dohodli, že to zkusíme napřesrok při tradičním vinobraní.
Ano byli jsme poprvé na zámku, ale tentokrát doma, v Roudnici nad
Labem…