Duben 2013 u Pavlíčků

Duben – to je pro kaktusáře už jiná písnička. Zima skončila a počasí přeskočilo přímo do léta, ti kdo nevětrali a nestínili, pláčou. Ovšem ti, kteří to klíma uhlídali, se nyní těší prvními květy. Ty první květy jsou pro kaktusáře to nejlepší z celé sezóny. Na konci dubna je už podruhé zalito. První zálivku dělám cca 20 dubna tradičně horkou vodou kolem 40°C, to rostliny pořádně nakopne. Druhá následovala po týdnu, do vody jsem přidal Kristalon… 

Málem zapomenuté sukulenty (25)

Senecio citriformis z jihu Afriky nedosáhlo u pěstitelů nikdy takové obliby, jako jeho zelenější příbuzenstvo druhu Senecio rowleyanus. Vždyť kdo by neznal ty živé zelené korálky, navlečené na tenkém stonku, připomínajím nit stejné barvy. Modrozelené listy S. citriformis se tvarem těm zeleným náramně podobají, ale narůstají na vzpřímených stoncích a jejich povrch je pokryt silnou voskovou vrstvou, jejíž struktura se…

To nejlepší z Mexika (4)

Vypráví Vláďa Nešuta: Po chladné noci strávené přímo u lokality Mammillaria bombycina, na místě s úžasným výhledem do okolní krajiny, se budíme okolo sedmé hodiny, balíme mokré stany, nakládáme je do auta, ale neodjíždíme. Za prvé máme skoro prázdnou nádrž, a benzínka daleko, a za druhé míříme ještě na lokalitu nové mamilárie, provizorně nazvané perezbomba, neboť má jít o přechodovou formu mezi Mam. bombycina a Mam. perezdelarosae. Je to podle GPS navigace 1 km vzdušnou čarou. Jdeme tedy pěšky a odhadujeme návrat za 1 až 1,5 hodiny. Procházíme krásnou krajinou kolem přehrady Los Alamitos s pastvinami a občasným dubovým lesíkem. Nebýt kvetoucích stromových juk a opuncií…

Výstava v Lidicích 2013
Kroužek malých kaktusářů, který pracuje ve školní družině při ZŠ Oty Pavla v Buštěhradě, slaví letos desáté výročí svého založení. ČZS v součinnosti s Památníkem Lidice zahájil dopoledne 16. 5. 2013 již pátý ročník výstavy sukulentních rostlin a to ve výstavní síni Pod Tribunou. Členové Klubu kaktusářů Kladno, kteří odborně i materiálně kroužek sponzorují, přizvali děti k účasti stejně, jako v minulých ročnících. Místnost byla zaplněna krásnými kaktusy, kaktusovými květy a zajímavými sukulenty. Děti se pochlubily na samostatném stolku svými výpěstky a nechyběla ani ukázka posledních úspěšných výsevů v průhledné krabičce. Drobné kresby, stejně jako velké fotografie Indiánů a krajiny z kolébky kaktusů - Jižní Ameriky, dodali žáci z kaktusářského kroužku, kteří mají v Peru svoji sesterskou školu a kamarády… 

Minule jsem končil geohintonií s tím, že je zástupkyní jednoho z posledních monotypických rodů. Jak se nám to Mexiko postupně odkrývá, ubývá jich. Přibylo nám aztékium, pelecyfory jsou taky dvě a v posledních několika letech padla i výjimečnost Strombocactus disciformis. Rod Strombocactus ustanovili Britton a Rose v roce 1924 a jako typovou rostlinu uvedli Strombocactus disciformis. To však neznamená, že tady začíná botanická historie strombokaktusu. Rostlina byla v té době známa už téměř sto let. Poprvé ji popsal Augustin Pyramus de Candolle (1778 až 1841) jako Mammillaria disciformis v roce 1928. Druh pak v průběhu let prošel rodem Cactus, Echinocactus, Ariocarpus a dokonce Pediocactus, prý pro shodné generativní znaky… 

Chilské perly
Dovedou člověka uchvátit i v našich sbírkách. Ale pěstování je hodně složité. Zejména tehdy, chceme-li je vidět ve sbírce stejně krásné, jako jsou i v domovině… Poznámky k pěstování a mnoho překrásných obrázků stejně překrásných chilských rostlin, publikuje vyhlášený plzeňský pěstitel na svém webu. S laskavým svolením autora přebíráme jeho článek…
Copiapoa. Jen trochu o pěstování těchto složitých rostlin, které jsou pro mě krásné, ale jedny z nejtěžších. Kdysi jsem měl velice rád chilské kaktusy rodů Pyrrhocactus, Neoporteria a Copiapoa. Bylo to v době, kdy jsem miloval smutné a ponuré tvary a barvy. Pyrrhokaktusy byly ty pravé, záhadné, temné až strašidelné. Už sám název, z latiny pyrrho- spálený, se vztahuje na barvy trnů. Pohled na skupinu těchto rostlin opravdu působil velice smutně… 

Argentinské pohledy 2008

Mina Clavero. Miluju obchody se starožitnostmi. Tady v Argentině je až k nevíře, co všechno se tu dá objevit. Opravdu neuvěřitelný věci. Myslím si, že tady začíná doba, kdy to co je staré, nepatří do domu. Lepší je nepotřebnou věc zpeněžit. Pro nás za směšné částky. Moje vášeň starý věci. Šicí stroj, věci do kuchyně, zase starý americký kamna s originální slídou a mnoho dalších věcí. Martin zklidňuje moji posedlost a koupí mi mosazný zvonec pro kobylu s číslem 6. Hezký dárek. Zařehtám a vyklusám z obchodu. Zazvoním zvonkem a okamžitě se mi vybaví teplá noc, obloha plná hvězd, čekání na Jižní kříž, až se připojí k ostatním souhvězdím, a podobné tóny zvonků, které se rozezněly do dáli každým sebemenším pohybem koně…

První zmínka o tomto jménu se v literatuře objevila v květnu 1937, BUXBAUM, F.: Jahrbuch der DKG.(1937): 23 „Der Formenkreis der Strombocacti“. BUXBAUM zde uvádí: firma SCHMOL importuje rostliny pod označením Lophophora Ziegleriana. Tvar stonku je zřejmý z vyobrazení na str. 26 (obr. č. 7). Rostlina na fotografii kvete a jedná se o etablovanou importní rostlinu [rostlina na obrázku je Lophophora diffusa – pozn.Grym]. Druhá zmínka je uveřejněna v 1937, BORG, J.: Cacti. (1937) : 210. Je zde uveřejněn krátký popis: Lophophora Ziegleri Werd. Mexico. Still very rare in cultivation. Stem mostly solitary, very glaucous' and very smooth, with about 8 ribs…