Únor 2013 u Pavlíčků

Jaro klepe na dveře, v březnu se už sluníčko polepšilo. V lednu u nás totiž bylo pouhých dvacet slunečných hodin (průměrně), v únoru to nebylo o mnoho lepší. S jarem se blíží i 1. máj, a s ním i obligátní jarní otevírání skleníků. A jako obvykle se setkáme ne chrudimském středověkém náměstí, přivítáme sluníčko a krátkou procházkou se přesuneme do muzea, kde nám osvědčený vypravěč Libor Kunte promítne pár obrázků ze svých letošních cest za kaktusy. Odpoledne pak posedíme u Pavlíčků… 

Málem zapomenuté sukulenty (23)

Dvojice rostlin z dnešního pokračování patří k mexickým rozchodníkům rodu Sedum. Kromě toho byly obě popsány teprve v polovině sedmdesátých let 20. století! Především ale oba druhy nenaplňují ani trochu naše zažité představy o vzhledu rozchodníků. Problém s jejich botanickým zařazením však nemají pouze amatérští pěstitelé. V minulosti na tom totiž byli podobně i profesionální botanici! Sedum suaveolens vzhledově připomíná spíše zástupce příbuzného rodu Echeveria…

Melocactus matanzanus  paradox současné doby

Pokud se s nastupujícím jarem půjdete podívat do některého giga, hyper, supermarketu pro kutily, navštivte určitě oddělení se zahradou. V žádném případě se nenechte zlákat nákupem levných thůjí z Holandska, které budou spolehlivě zahubeny podmínkami naší kontinentální zimy, ale podívejte se po kaktusech. Nejsem smyslů zbavený, abych vás vyzýval k nákupu kaktusů v OBI, Baumax nebo Baumarkt či jak se všechny ty obchody jmenují, na to máme přeci jen lepší možnosti, ale schválně se podívejte po nabízených melokaktusech. Věřím, že se jistě setkáte s jedním velmi vzácným a krásným zástupcem tohoto rodu teplomilných kaktusů – tím je Melocactus matanzanus.. Roste na Kubě nedaleko hlavního města…

To nejlepší z Mexika (2)

3. 3. 2012 - Vypráví Václav Navrátil: Ráno 3. března jsme se probudili v Cuidad de Mexico, na pokoji v zaplivaném hotelu La Pas, ve kterém jsme si každý objevili nějakého švába, hlavně v koupelně. Časový posun po překonání Atlantiku je 8 hodin což má za následek, že brzy ráno už nemůžete spát. V hotelu jsme obsadili dva pokoje po třech, každý na jiném patře, kluci z druhého pokoje tedy ještě ráno vyrazili na prohlídku města. Pan Carlos z Combirentu byl s autem nahlášen na desátou hodinu a objevil se na mexické poměry přesně. Všichni dokončujeme balení, stěhujeme zavazadla do garáže a po převzetí auta rychle míříme na sever pryč z tohoto pětadvaceti-milionového blázince…

Mezi časně kvetoucí kaktusy se řadí atraktivní Mammillaria perezdelarosae subsp. perezdelarosae, jejíž květy se objevují pravidelně již koncem zimy v únoru a březnu. Pochází z mexických států Jalisco a Aguascalientes, kde roste na skalních výchozech v oblasti borových lesů v nadmořské výšce 2 000 až 2 400 m. Na snímcích je rostlina vypěstovaná ze semen od firmy Köhres Kakteen z roku 1992. Je tedy již přes 20 let stará a dosud netvoří odnože, stejně jako několik dalších exemplářů z tohoto výsevu. Také Mammillaria carmenae kvete velmi brzy zjara. Minule jsme představovali v rubrice Foto měsíce zajímavou barevnou odchylku ze sbírky MUDr. M. Slavíka, na tomto snímku je „klasická“ světle vytrněná rostlina…

Klub kaktusárov Nitra Vás pozýva na najväčšiu expozíciu kaktusov a sukulentov, ktorá je súčasťou podujatia „Gardénia 2013“. Kedy: 18. 4. – 21. 4. 2013. Kde: Agrokomplex Nitra, pavilón „B“. S výstavou je spojený aj predaj týchto krásnych rastlín a taktiež poradenská služba od skúsených pestovateľov…

Brána Slunce stojí v sz. sektoru Tiwanaku, a je považována za nejcennější nález Jižní Ameriky. Je to monolit o rozměrech 3x4 m s vytesaným otvorem o šířce 80 cm, který má jasný tvar veřejí. Čelní stěna je zdobená ústředním antropomorfním motivem, snad nejvyšším božstvem, to drží v rukou zřejmě oštěpy zdobené kondořími hlavami…
Jezero Titicaca. Tak na toto kultovní místo zbývá jen par řádků, stejně jako nám na něj zbylo jen pár desítek minut. Projeli jsme podél jižního břehu a pokoušeli se alespoň na dálku uvidět Ostrov Slunce, Ostrov Luny, Copacabanu, tiquinskou zátoku… Vítala nás blankytně modrá hladina jezera, porosty rákosu a stáda lam, koz a ovcí. Vše ostatní zůstalo utajeno. Škoda, ale za ty roky jsem si přivykl skutečnosti, že náš čas je vždy krátký a nedostatečný na všechnu tu nádheru a tajemství této indiánské země… 

Kaktusy v Sierra de la Paila, Coahuila 3 - Th. wagnerianus
Dnes navštívíme pohoří Sierra de la Paila již potřetí a budeme se zabývat dalším velmi zajímavým a atraktivním kaktusem, jímž je bezpochyby Thelocactus bicolor. Jak známo, jde o druh, který je rozšířený na obrovské ploše sedmi států Mexika a Texasu, a tomu odpovídá jeho mimořádná variabilita. V Paile má domov jedna z jeho extrémních forem, která bývá spíše z historických důvodů označována jako Thelocactus wagnerianus. Toto jméno původně použil v roce 1929 A. Berger pro rostliny, které se podle jeho názoru lišily od Thelocactus bicolor - štíhlejším vzrůstem, více žebry a chybějícími zploštělými trny. Originální popis však je poměrně obecný, obrázek chybí a typová lokalita je uvedena pouze jako „východní Mexiko“, takže z dnešního pohledu samostatnost tohoto druhu nemá význam. Pilbeam ve své knize Thelocactus (1996) jméno wagnerianus použil na úrovni variety Th. bicolor.… 

Argentinské pohledy 2008

La Falda. Přiznávám, že občas mi říkají, že mám koule mezi nohama. To je fakt. Martin naopak při pohledu na argentinskou sukni jménem La Falda ukazoval ženské rozmary. Nic netušící odpoledne se přehouplo k večeru a začalo pomalu otevírat dveře soumraku. Právě tímto okamžikem vycházíme z restaurace, kam mě Martin pozval na večeři. Argentinská restaurace s parrillou, stoly vyrovnané vlevo i vpravo podél cihlových zdí, trpělivě očekávaly zákazníky. My jsme byli mezi prvními. Personál ohozen do slušících uniforem měl vše vymakané do posledního detailu. Začínalo se mi tu líbit. Moje nadšení vrcholilo, když jsem se pustila do bifé de chorrizo a moje chuťové buňky se setkaly s prvním soustem…