Po mírných
pokusech paní zimy o uchopení vlády se zdá, že poněkud prohrává a
výdaje za topení ve skleníku jsou zatím zanedbatelné. Mé stolové
skleníčky jsou ovšem zabaleny do bublinkové folie, ta je navrch
překryta ještě kašírkou, aby úniky tepla byly co nejmenší. Ze spodu
i ze stran je polystyren, takže vytápím prostor
o obsahu 5 m³, na nějakých 5 °C. Při mrazech
pod -20 °C se sice teplota tlačí k nule, ale to
kaktusům nijak nevadí. Ve sbírce se nic moc neděje…
Tentokrát je povídání o dvojici rostlin, které
kromě mexické domoviny a jejich příslušnosti k čeledi
Crassulaceae spojují i proměny struktury voskového povlaku
na povrchu jejich listů, navenek se projevující zvláštními
kresbami. Po většinu roku je zbarvení jejich ojíněných listů
stabilní, ale pak se najednou změní, aby se zanedlouho vrátilo
zpět k normálu. A ještě jedno mají obě rostliny společné.
Nádherné květy! Graptopetalum amethystinum…
Policie. Prej… že jsem provokatér. Ale
provokovat místní osadníky v nějaké zastrčené vísce, kde je nulová
pravděpodobnost uvidět cizího člověka, tak to teda ne. Martin je názoru
opačného. Viditelně naše cesta končí, ale proč se zastavit a otočit,
když se dá skočit autem do směsice prachu s pískem, projet mezi domy a
přes zavřená okna auta cítit zvláštní napětí energie běhající mezi námi
a lidmi, kteří na několik okamžiků se zastavili a doslova se přestali
pohybovat. Něco jako ve filmu Šípková Růženka.Lidi i zvířata v absolutním
transu. A teď kam? Obrátit se a mazat nazpátek. Orientačním bodem je Conception.
Je tu jakási malá stavba podobná autobusové zastávce. Je oplocena
drátěným pletivem. Na lavici i po zemi jsou poleženy fragmenty
porcelánu…
Senecio cephalophorus (Compton) H.
Jacobsen (1956). Až do roku 2010 jsem tuto rostlinu neviděl a neznal.
A divím se, že už je tomu víc jak dva roky, co jsem ji při podzimním
výletu na Slovensko poprvé spatřil ve sbírce upř.
Ladislava Šuce v Ružomberoku, a ba co víc, byl jsem tehdy obdarován
řízkem, který ochotně zakořenil. Laco Šuc neměl u rostliny jmenovku,
ale bonsaj měl vypiplanou údajně bez dalšího tvarování a její stáří
uváděl 12 let. V ploché misce bylo jen velmi málo substrátu a
rostlina byla přesazená bůhví kdy, takže jsem byl ochoten věřit
údaji o stáří rostliny věřit. Kvetla prý jen jednou a květenství
bylo oranžové, podobné poupatům pampelišky. Celkový vzhled a popis
květenství…
Tak jako každý rok, tak i v roce 2012, jsme se sešli
druhý pátek v prosinci na mikulášské schůzi spolku. Tentokrát jsem
byli v Kavárně Radoušova, jde o velmi milé prostředí v samém centru
Chrudimi. V tento předvánoční čas je naše schůze vždy trochu
výjimečnou situací, hodnotí se celý kaktusářský rok a plánuje se ten
další. Sešlo se nás skoro dvacet a zasedání bylo zahájeno předsedou
Karlem Pavlíčkem. Pak nastalo promítání fotografií z dění spolku za
poslední tři roky připravené místo-předsedou Petrem Pecinou.
Novodobá historie spolku v sobě zahrnuje aktivní účast mladších
členů spolku s velkou pomocí těch dříve narozených. V posledních
třech letech byly uspořádány tři výstavy kaktusů na náměstí
v Chrudimi a ohlas za těmito akcemi byl vždy kladný…
Prodám kaktusovou i
sukulentní literaturu českou i zahraniční, starou i novou, všeobecnou i
monografie. Informace
na J.Ullmann(zav)tiscali.cz…
Prodám kaktusářskou literaturu
kompletovanou 25 let.
Seznam zašlu poštou.
Tel.: 776 241 944 Prodám
sbírku kaktusů
různé stáří i rody, možno i po částech, cca 12 m2.
Cena dohodou. Prohlédnutí po telefonické dohodě:
Katovice, okres Strakonice.
Kontakt: Roman Dub
Tel.: 777 570 515
E-mail: dub(zav)knih-pi.cz
Prodám
foliák
od firmy HCV Group koupený na
www.foliovnik.cz,
typ RB3/10. Letos koupena nová kašírovaná folie
v ceně 5 480 Kč (doklad).
Cena nového 13 740 Kč, nyní 6 500 Kč.
Dobeš Radomír
373 84 Holašovice 67…
Vážení přátelé, již několik let se
stalo tradicí, že prezentujeme na stránkách našich novin Cact.cz Vaše
vánoční a novoroční blahopřání, která od vás dostáváme. Také v tomto lednovém vydání I. N. Cact.cz v roce 2013 si
můžete prohlédnout více než 120 „péefek“ v následující
fotogalerii…
El Alto.
Správně samostatné město, fakticky rozlehlé předměstí a
součást Velkého La Pazu. Údajně zde žije téměř 650 tis.
lidí a jejich počet se každoročně navyšuje o chudé
horaly, kteří se sem stahují z celé Bolívie v naději na
lepší a důstojnější život. Kamkoliv zabloudíte
pohledem, všude jen nuzná stavení typická pro příměstské
slamy. Na geologickém lomu la-pazské kotliny končí domky
a boudy chudiny hlavního města a plynule navazují na
podobné stavby El Alta. Podél příjezdové silnice z jihu
se navíc vyskytují rozsáhlé skladištní komplexy, tu a tam
dílny a malé krámky a četné hotely. Jak jsme se mohli sami
přesvědčit, jedná se většinou o „hodinové“ hotely, takže
šance na klidné přespání nulové. K těmto zařízením
samozřejmě patří i četné bary, nálevny a kořalny…
Setkání
s kubánským obrem
Kuba je fenomén! Zažil jsem ji jen jednou, ale
hodně silně. Krásná, svébytná a spokojená – to je Kuba.
Spokojená píši záměrně, aby bylo jasné, že vládnoucí
režim tamnímu lidu obecnému zhusta vyhovuje. Povaha
Kubánců je po staletí formována tropickým klimatem
s relativním dostatkem zdrojů – tudíž klid a pohoda –
přece fenotyp je genotyp ovlivněný prostředím! Jen ta
původní příroda dostala poměrně na prdel a to i přes
zmíněný klid a pohodu tamních obyvatel…
řesvědčit se o tom může člověk evropský subsp.
botanický například v přímořském letovisku
Varadero, ležícím na severu ostrova. Tato oblast je
proslulá bílými písečnými plážemi, celoročně teplým
mořem a obecně „ideálními“ podmínkami pro dovolenou a
relaxaci početné hromady upachtěných magorů z Evropy a
Kanady a Ruska. Oněmi „ideálními“ podmínkami se však myslí vyklučená původní
společenstva…
Přežijí čtvrtou krutou zimu?
Snad ano, o Navajoa obavy nemám. Oba druhy
přežily venku poslední tři zimy, které byly oproti předchozím kruté,
tak myslím, že jim mrazy a trocha sněhu neuškodí. A vždy po těchto
tvrdých zimách pěkně kvetly. S Toumeya to je horší. Mráz jim sice v našich
klimatických podmínkách nevadí. Ani ten nejkrutější. Ale předjarní
vlhko by je mohlo zdolat. Tady mám trochu obavu a toumeje raději
odklidím, aby na ně nesněžilo. Ale kam? Jinde než v bytě místo
nemám, a to by asi byl jejich konec. A co Austro-cactus?
S jihoamerickými kaktusy, co se týče zimo-vzdornosti, nemám dobré
zkušenosti. Když to slyšel Pepa Bušek, dal mi dva druhy, onichž
tvrdil, že jsou 100% zimo-vzdorné. Aspoň vpodhůří
Alp. Jedním znich byl tento…
Dne 20. 8. 1996 jsem na své procházce polní cestou
našel knihy v obilí. Ano, čtete dobře. Opravdové knihy, nikoli
kruhy. Ty jsou již omleté a nudné. Jeden almanach a jednu knihu okaktusech.
Najít knihy v pšeničce bylo pro mne záhadnější a tajemnější nežli
slavné obilné kruhy. Hlavu jsem si dlouho lámal, jak se tam dostaly,
kdo a proč je tam odložil. Kdo mohl spojovat verše a
kaktusy, jak asi vypadal ten člověk, jak asi myslel.
Žena nebo chlap? Časem jsem se však sám do knihy o
kaktusech začetl…
Poněkud silvestrovsky laděný návod, jak
správně zimovat kaktusy i s kaktusářem, nám poslal spolu s přáním PF
2013 známý mostecký cestovatel a kaktusář Raino Chalupský…
ATLAS KAKTUSŮ – to je ve světě nebývalá a
asi nejrozsáhlejší práce co se čeledě kaktusovitých týče. Do
dnešního dne bylo vydáno na 1270 volných listů s barevným
vyobrazením a vyčerpávajícím textem, to vše na kvalitním
křídovém papíru. Pro představu těch, kteří ATLAS ještě
neviděli, přinášíme text jednoho z listů letošního ATLASU a
také jednu ukázku z roku 2010. Listy atlasu jsou volné,
takže je možné si tyto jednotlivé listy libovolně třídit
podle rodů, oblastí…ATLAS od letošního roku vydává
Společnost českých a slovenských pěstitelů kaktusů a
sukulentů, předplatné činí 200 Kč…
Přeji vše nejlepší do nového roku a
tentokrát posílám několik fotek mých turbinikarpusů.S pozdravem Jiří Zeman, Bučovice
| Hans-Jürgen Bräuer nám poslal krásnou fotku Gymnocalycium
prochazkianum. Tato výjimečně pěkná rostlina od autora popisu
(Vladimír Šorma, Hořice) dostala jméno na počest brněnského
specialisty na rod Gymnocalycium, Jaroslava Procházky…
Vážení priatelia,
v mene nášho klubu si Vás dovoľujem pozvať na náš už tradičný
Kaktusársky ples 9. 2. 2013 - pozvánka je v prílohe. Budeme sa
tešiť, keď spoločne otvoríme nový kaktusársky rok…
Sakra, sakra, to mně tohle téma nějak roste pod klávesnicí… Velice
se omlouvám, leč mně tyhle kytky nějak přirostly k srdci a tak se
jim to aspoň takhle snažím splatit. Mezi námi – už mně jeden čtenář
IN psal, že díky tomuhle seriálku maličko pozměnil sortiment
plánovaných výsevů – můžete mně říct, jakej větší metál bych mohl za
tu práci dostat? A to prosím není nic proti tomu, k čemu mě
vyprovokovali junáci na plzeňském webu – kdo se nebojí, ať
nakoukne…
A je tu další klasika
(z pohledu charakteristiky typicky kaudiciformní rostlina),
která naštěstí v našich sbírkách už nepatří mezi vzácné rarity.
Její tlustý kořen může být až několik decimetrů dlouhý i široký,
na místech původního výskytu je vždy hluboko pod zemí a nad
povrch vyčnívají jen tenké jednoleté větvičky, které jsou v okolní trávě
zamaskované. Zmíněné lodyhy nesou v přírodě až 6 cm dlouhé a jen
0,5 cm široké listy, jejichž rozměry bývají v kultuře nejméně
dvojnásob větší…
A je tady díl, na který jsem se těšil nejvíce, protože Ariocarpus scapharostrus je můj největší miláček a konkurovat mu může snad jen Pel. strobiliformis. To jen pro ty, kdo nečetli moje předchozí povídání. Ariocarpus scapharostrus
je doposud znám z jediného údolí v Nuevo León v Mexiku. Údolím protéká
Rio Casillas a nachází se v něm městečko Rayones a několik dalších
menších osad. Ariocarpus scapharostrus
objevil v roce 1928 Friedrich Ritter a o dva roky později byl popsán
Bödekerem. V roce 1992 Hunt navrhl změnu druhového jména na „scaphirostris“
a gramaticky to zdůvodnil. Nevím, kdysi dávno jsem někde
četl, že jméno je platné, i když je v něm chyba, protože
není důležitý jeho význam, obsah či forma. I kdyby to
byl nesmyslný shluk hlásek, tak to platí tak…
Ahoj přátelé,
přeposílám Vám e-mail svého dávného kamaráda Brecka Breckenridge,
který má nějaký problém se svými lofofórami, viz fotky v příloze.
Předpokládám, že by to mohla být sviluška, ale raději bych znal Váš
názor, o který Vás tímto zdvořile prosím a předem za něj děkuji. S
pozdravem Vlasta Lukeš. I need help!
Hello my friends in Europe, I need some help from cactophiles that
live in countries where growing Lophophora is not illegal. My
plants have suddenly developed this odd area around the stems and
seems to be moving up from the soil to the apex. It is happening on
my old plants and on the seedlings! Help! What is this? See attached
photos please. Thank you for any help…
Milý kmotříčku. Ahoj kmotříčku, prostřednictvím tohoto dopisu se
obracím na Vás a na vaši rodinu, abych Vám poslala srdečný
pozdrav s přáním mnoho štěstí a také s přáním, abyste užíval
hodně zdraví s Božím požehnáním a ve společnosti Vaší rodiny. Po
tomto krátkém pozdravu Ti chci říci, že zdraví mi dobře slouží a
ve škole se mi také dobře daří. Mockrát Ti děkuji za Tvůj dopis
a jsem velice šťastná, protože ten dopis jsem přečetla já a také
moji rodiče. Jsem Ti velice vděčná za pomoc, ráda bych studovala
účetnictví. Dostat se tady na Univerzitu je to moc obtížné pro
velký počet uchazečů, někteří se připravují
nejméně 1 rok v Akademii. Já jsem v letošním roce ve 4. ročníku
střední školy a příští rok budu v 5. ročníku a tím zakončím
střední školu. Chtěla bych se dostat na další stupeň školy, ale
ve skutečnosti je mnoho jiných adeptů lépe připravených než já…
Nová nabídka semen Podzim 2012 - jaro
2013 a rostlin 2013 je pověšena na
www.cact.cz, za zmínku stojí i taková krásná novinka, jako je
Pygmaeocereus bieblii. Na stejném m místě je zveřejněna i
nabídka rostlin, včetně těch nejvzácnějších, atraktivních afrických
sukulentů. Distribuce rostlin proběhne dle posloupnosti objednávek
v polovině května 2013. Některých položek je omezený počet,
s objednávkou raději neváhejte.
Objednávat se dá písemně, e-mailem i faxem na 469 688 366. Nově
je nabízen i Atlas kaktusů 2012, časopis Kaktusy, za zmínku
stojí také drobně granulované, bezprašná pemza v malém balení
pro použití jako výsevního substrátu
…
