Dvě zajímavé formy biskupské čepice
Astrophytum myriostigma, Lemaire 1839

Astrophytum myriostigma má areál výskytu v mexických státech San Luis Potosí, Tamaulipas a západní okraj Coahuila.

Astrophytum myriostigma, Las Tablas, foto Karel Pavlíček

Obr. 1 - Astrophytum myriostigma, Las Tablas, foto Karel Pavlíček

První zajímavá odchylka od normálu roste ve státě San Luis Potosí, jihozápadně od Las Tablas. Lokalitu nazýváme familiárně kopeček u Las Tablas. Je to kopeček opravdu nepatrný, spíš jen taková vyvýšeninka, velikosti řekl bych, fotbalového hřiště. Ale s několika top kaktusy. Kromě „běžných“ tam rostou ty nejhezčí horizonthaloniusy. Veliké a placaté. Těsně pod kopečkem v rovině se v trávě úspěšně schovává Turbinicapus lophophoroides, Neolloydia conoidea tam kvete běžným červeným, ale i bílým květem. Společné fotografování proběhne vždy u Echinocactus platyacanthus který má už dobrých patnáct centimetrů přes dva metry.

Astrophytum myriostigma, Las Tablas, foto Karel Pavlíček Astrophytum myriostigma, Las Tablas, 11 žeber, foto Karel Pavlíček

Obr. 2 - Astrophytum myriostigma,
Las Tablas, foto Karel Pavlíček

Obr. 3 - Astrophytum myriostigma,
Las Tablas, 11 žeber, foto Karel Pavlíček

Astrophytum myriostigma, Las Tablas, foto Karel Pavlíček

Obr. 4 - Astrophytum myriostigma, Las Tablas, foto Karel Pavlíček

Pro mě ale nevětší lahůdkou této lokalitky zůstává Astrophytum myriostigma. Tato rostlina s velikým areálem má běžně pět žeber. Překročení Fibonacciho řady z pěti na osm žeber není až tak neobvyklé. Ale na kopečku u Las Tablas to myriostigma přepískla. Tady staré rostliny překročily i osmičku a jdou na třináct. Třináctižeberné tam sice ještě není, ale jedenáct žeber už jsem nafotil. A pokud budu mít to štěstí a pojedu zase někdy kolem, určitě se zastavím a přepočítám je. Jen doufám, že tímto článečkem nenalákám sběratele rarit. To by byla veliká škoda.

Astrophytum myriostigma, 9 žeber, Las Tablas, foto Vladimír Nešuta

Obr. 5 - Astrophytum myriostigma, 9 žeber, Las Tablas, foto Vladimír Nešuta

Druhá zajímavá forma roste severně od Jaumave v Tamaulipasu a o její popularitu se zasloužil Karel Šlais už asi před deseti lety. Této formě myriostigmy se říká Zebra. To protože její vločkování je zajímavě redukováno nudálnímy pruhy.

Astrophytum myriostigma, forma Zebra, pohled na lokalitu San Antonio, foto Karel Pavlíček

Obr. 6 - Astrophytum myriostigma, forma Zebra, pohled na lokalitu
San Antonio, foto Karel Pavlíček

Astrophytum myriostigma, Compuertas, hustě vločkovaná rostlina, foto karel Pavlíček

Obr. 7 - Astrophytum myriostigma, Compuertas, hustě vločkovaná rostlina,
foto karel Pavlíček

Zdaleka ne všechny rostliny jsou takto pruhované, ale výskyt více či méně zebrovaných je poměrně vysoký. Na lokalitách jsou rostliny plně vločkované, nudální i pruhované. Všechny lokality, které jsem v okolí viděl, mají společné velké eroze půdy.

Astrophytum myriostigma, San Antonio, nudální rostlina, foto Karel Pavlíček

Obr. 8 - Astrophytum myriostigma, San Antonio,
nudální rostlina, foto Karel Pavlíček

Astrophytum myriostigma, forma Zebra, Compuertas, foto Karel Pavlíček

Obr. 9 - Astrophytum myriostigma, forma Zebra,
Compuertas, foto Karel Pavlíček

Astrophytum myriostigma, forma Zebra,Compuertas, spolu s tisíci Obregonia denegrii, foto Karel Pavlíček

Obr. 10 - Astrophytum myriostigma, forma Zebra,Compuertas,
spolu s tisíci Obregonia denegrii, foto Karel Pavlíček

Astrophytum myriostigma, forma Zebra, lokalita jižně od silnice Mex 101, poblíž San Antonio, lokalita pozorovaná mým tátou už v 90. letech, foto Karel Pavlíček

Obr. 11 - Astrophytum myriostigma, forma Zebra,
lokalita jižně od silnice Mex 101, poblíž San Antonio,
lokalita pozorovaná mým tátou už v 90. letech, foto Karel Pavlíček

Astrophytum myriostigma, forma Zebra, Compuertas, foto Karel Pavlíček

Obr. 12 - Astrophytum myriostigma, forma Zebra,
Compuertas, foto Karel Pavlíček

Při prohlídce lokalit jsem nabyl dojmu, že míra vločkování je dána slunečním osvitem. Rostliny ve stínu jsou více méně nudální a rostliny na plném slunci jsou hustě vločkované. No a ty pruhované, jsou něco mezi stínem a plným sluncem. Nejspíš to ale takto jednoduché nebude. Pan Richard Montanucci z Clemsonské univerzity se tímto problémem zabývá hloubkově a tak se možná brzy dočkáme vědeckého pojednání.

zpět

Text: Karel Pavlíček, Rabštejn
KarelPavlicek(zav)seznam(t)cz
Foto: Karel Pavlíček, Vladimír Nešuta

 
© www.cact.cz/noviny  ISSN 1805-2630