Okno do světa stapélií (2)

Rod Duvalia
Podle tradičního pojetí zahrnuje středně velký rod Duvalia okolo 20 druhů a poddruhů, jejichž areál rozšíření je rozdělen do dvou velmi rozdílných oblastí. První, menší, zahrnuje víceméně jižní části Saudské Arábie a Jemenu plus Východní Afriku (Somálsko, Etiopie, Džibuti a Súdán), kde rostou čtyři ve sbírkách nepříliš rozšířené druhy. Důvodem je, že pochází z poměrně nedostupných zemí a také, že jsou mnohem choulostivější v kultuře než jejich jihoafričtí příbuzní.

Duvalia angustiloba

Obr. 1 - Duvalia angustiloba

Duvalia angustiloba se vyznačuje velmi subtilními květy, což většinou kompenzuje jejich větším množstvím kvetoucím na trsu ve stejnou dobu. Vyskytuje se ve Velkém Karoo (JAR).

Duvalia caespitosa na lokalitě v JAR.

Obr. 2 - Duvalia caespitosa na lokalitě v JAR.

Duvalia caespitosa - i dle mé vlastní zkušenosti nejběžnější duvalie Západního a Východního Kapska (JAR) a také asi nejrozšířenější druh v kultuře. Jako většina drobných stapélií hledá ochranu před žhavým africkým sluncem pod keři.

Hlavním centrem rozšíření duvalií je tedy celý jih Afriky. Od Angoly, Zambii a Malawi přes Botswanu, Mozambik, Zimbabwe a Namibii až po Jihoafrickou republiku. Tady roste přibližně 11 druhů.

Duvalia caespitosa ve sbírce. Květy nejčastěji takto tmavohnědé, někdy až do černa, občas ale světlejší s nevýraznou kresbou.

Obr. 3 - Duvalia caespitosa ve sbírce. Květy nejčastěji takto tmavohnědé,
někdy až do černa, občas ale světlejší s nevýraznou kresbou.

Jméno Duvalia dostal tento rod začátkem 19. století na počest francouzského lékaře a botanika Henri A. Duvala, který tou dobou působil v Jižní Africe.
 

Duvalia corderoyi z oblasti Velkého Karoo (JAR) kvete většími, okolo 4 cm velkými výrazně chlupatými květy.

Obr. 4 - Duvalia corderoyi z oblasti Velkého Karoo (JAR) kvete většími,
okolo 4 cm velkými výrazně chlupatými květy.

Duvalia immaculata

Obr. 5 - Duvalia immaculata

Duvalia immaculata má alespoň pro mě nejatraktivnější květy z jihoafrické skupiny a roste jen u jižního pobřeží JAR. Nekvete moc často, ale když se zadaří, bývá to většinou víc květů naráz nebo těsně po sobě.

Hlavní charakteristikou duvalií je trsovitý růst, drobnější několikacentimetrové, většinou čtyř či pětižeberné články, mnohdy kyjovitého tvaru, s květy vyrůstajícími jednotlivě ze spodní části mladších stonků. Rozeznat od sebe tyto dvě geograficky oddělené skupiny lze na první pohled i bez květů. Arabské duvalie mají totiž velmi atraktivní světle šedozelené stonky s výraznou tmavou kresbou, kdežto jihoafrická většina je nevýrazně tmavozelená, na slunci s nádechem do červena.

Duvalia maculata se vyskytuje velmi řídce na velkém areálu v Namibii a JAR. Menší květy se vyznačují výraznou kresbou okolo středu.

Obr. 6 - Duvalia maculata se vyskytuje velmi řídce na velkém areálu v Namibii
a JAR. Menší květy se vyznačují výraznou kresbou okolo středu.

Duvalia parviflora je typická oválnými články s téměř neznatelnými žebry a žlutozelenými drobnými květy. Lze ji nalézt výhradně v Malém Karoo (JAR).

Obr. 7 - Duvalia parviflora je typická oválnými články s téměř neznatelnými žebry
a žlutozelenými drobnými květy. Lze ji nalézt výhradně v Malém Karoo (JAR).

Jihoafrické duvalie se pěstují velmi snadno a při troše opatrnosti se zálivkou bude jistě úspěšný kdokoliv. Ani zimování nečiní žádné potíže a při minimálních teplotách okolo deseti stupňů a na sucho proběhne bez problémů.

Duvalia pillansii je velmi vzácná, protože roste jen v okolí měst Hankey a Kirkwood ve Východním Kapsku (JAR). V žebříčku soutěže Miss Duvalia stojí také hodně vysoko!

Obr. 8 - Duvalia pillansii je velmi vzácná, protože roste jen v okolí měst Hankey
a Kirkwood ve Východním Kapsku (JAR). V žebříčku soutěže Miss Duvalia stojí také
hodně vysoko!

Duvalia polita je rozšířena na obrovském areálu po celé Jižní Africe včetně např. Malawi a Zimbabwe.

Obr. 9 - Duvalia polita je rozšířena na obrovském areálu po celé Jižní Africe
včetně např. Malawi a Zimbabwe.

Arabské rostliny jsou však choulostivější a vyžadují zimování s minimem nejlépe okolo dvaceti stupňů a chce to opravdu velmi šetřit vodou během růstové sezóny, respektive zalévat až po předchozím úplném vyschnutí substrátu a jen v ideálním rozmezí teplot řádově mezi 20 a 30 stupni. Mimo tento rozsah rostliny již přestávají přijímat vodu a jsou náchylnější k hnilobám.

Duvalia sulcata z Jemenu má velký, ale barevně fádnější květ.

Obr. 10 - Duvalia sulcata z Jemenu má velký, ale barevně fádnější květ.

Duvalia sulcata ssp. somalensis ze Somálska a Etiopie má naopak květ menší, zato velmi atraktivní.

Obr. 11 - Duvalia sulcata ssp. somalensis ze Somálska a Etiopie má naopak
květ menší, zato velmi atraktivní.

Duvalie se dají velmi snadno vegetativně množit. To zvládne opravdu kdokoliv. Stačí odlomit dva tři články, nechat pro jistotu den zaschnout a poté zasadit do mírně vlhkého substrátu a úspěch je zaručen. Celkem vzato se alespoň jihoafrické duvalie určitě dají vřele doporučit i úplným začátečníkům, kteří si z nich mohou snadno vytvořit kolekci zajímavých a poměrně odolných sukulentů.

Předchozí díly:
Okno do světa stapélií (1) - Rod Ophionella

zpět

Text a foto
Jiří Hadamovský
caudex(z)volny(t)cz
www.succulentplants.eu

 

 
© www.cact.cz/noviny  ISSN 1805-2630