Postřehy z Tenerife (22)

Soutěska Barranco de Masca je pro turisty na Tenerife jedním z nejsilnějších magnetů. Drtivé většině z nich stačí rokli spatřit shora, udělat si pár fotografií a doma se pak mohou pochlubit, jací se z nich na dovolené stali horalé. Po neskutečně klikaté asfaltce ze Santiago de Teide jezdí den co den jeden zájezdový autobus za druhým, aby dopravily turisty z jihu ostrova. Další pak kroutí serpentiny z druhé strany od průsmyku Tabaiba a skrývají ve svých útrobách návštěvníky ze severu. Zastávka ve vesničce Masca bývá obvykle jen na slabou půlhodinku, tak akorát potřebnou na pořízení fotografií a nákup suvenýrů. Vypadá to tady jako v pátek po obědě na Florenci.

Masca hluboko dole a k ní vedoucí klikatá silnice s linkovým autobusem úplně vpravo

Obr. č. 1 – Masca hluboko dole a k ní vedoucí klikatá silnice
s linkovým autobusem úplně vpravo

Výběžek vesnice Masca v blízkosti ústí stejnojmenné soutěsky

Obr. č. 2 – Výběžek vesnice Masca v blízkosti ústí stejnojmenné soutěsky

Vstup do rokle s palmovým porostem

Obr. č. 3 – Vstup do rokle s palmovým porostem

Poprvé jsme se tu ocitli zjara roku 1999. Tehdy jsme také poprvé a naposledy sešli soutěskou až k oceánu a odtud se pak nechali lodí přepravit do jednoho z přístavů na jihu Tenerife. V rokli Barranco de Masca bylo nádherné ticho a malé výpravy se soutěskou přesunovaly téměř výhradně s průvodci z turistických agentur. Byl to pro nás tehdy možná nejúchvatnější zážitek z celé dovolené.

Od té doby jsme se v Masce a jejím okolí objevili ještě mnohokrát, ale vždy jsme odtud buď vyráželi na nějakou trasu pohořím Teno, nebo jsme malebnou krajinu spatřili jako na dlani z některé okolní vyhlídky.

Kochání nad vesnicí z hřebene Cumbre de Masca

Obr. č. 4 – Kochání nad vesnicí z hřebene Cumbre de Masca

Masca v záplavě slunce z chodníku Guergues

Obr. č. 5 – Masca v záplavě slunce z chodníku Guergues

Okolí Mascy poničené požárem z Cruz de Gilda v roce 2008

Obr. č. 6 – Okolí Mascy poničené požárem z Cruz de Gilda v roce 2008

Nejsmutnější byla návštěva na podzim roku 2008, kdy se krajina okolo vesnice proměnila v jedno velké spáleniště a sukulenty byly prakticky jedinými rostlinami, které už v té době nabíraly druhý dech. Obrovské kolonie Agave americana živelně zarůstaly veškeré volné prostory, zatímco původní sukulentní druhy teprve nesměle ožívaly. Zajímavý pohled byl na ohořelá torza stromovitých vřesovců Erica arborea, obrůstajících odspodu z nehořlavých kořenů, které se odedávna používají na výrobu kvalitních dýmek (tzv. briár). Bylo to asi dva roky po ničivém požáru, ale všude byla ještě cítit spálenina. Když jsme sem přišli po dalších pěti letech, krajina okolo rokle i stejnojmenné vesnice se nádherně zelenala a znovu překypovala životem.

Agave americana zarůstající po ničivém požáru všechna volná místa

Obr. č. 7 – Agave americana zarůstající po ničivém požáru všechna volná místa

První semenáčky Aeonium urbicum, vyrůstající na spáleništi

Obr. č. 8 – První semenáčky Aeonium urbicum, vyrůstající na spáleništi

Vřesovec Erica arborea obrůstající z nehořlavých kořenů

Obr. č. 9 – Vřesovec Erica arborea obrůstající z nehořlavých kořenů

Protože je Barranco de Masca pro sukulentáře botanicky hodně zajímavá, rozhodli jsme se na podzim 2015 vstoupit do rokle ještě jednou, ale věnovat se jenom průzkumu její horní části a pak se vrátit zpět do vesnice. Záhy jsme však zjistili, že na žádný botanický průzkum už to tu dávno není. Roklí se táhl nekonečný provaz pestrobarevně oděných turistů ze všech koutů světa. V některých pasážích soutěsky stačilo, aby se jedna rodinka chystala k hromadnému fotografování, a rokle se během několika minut ucpala jako D1 v místech zúžení. Kdysi vcelku tiché místo, kde se po skalních stěnách nesl křik dravců, připomínalo spíše včelí úl. Očima jsme těkali po skalních stěnách a hledali únikovou cestu.

Ústí do rokle v roce 2015 s vesnicí v pozadí

Obr. č. 10 – Ústí do rokle v roce 2015 s vesnicí v pozadí

Pestrobarevné zástupy turistů, pochodujících soutěskou

Obr. č. 11 – Pestrobarevné zástupy turistů, pochodujících soutěskou

V jejích úzkých místech se tvoří i zácpy

Obr. č. 12 – V jejích úzkých místech se tvoří i zácpy

Ta se nám naskytla v podobě starých vodních kanálů, podobných známým levadám na Madeiře. Věděli jsme o nich z internetu, stejně jako že se jimi s dobrým vybavením, čelovkou a trochou odolnosti proti závrati dá dojít až na pobřeží poblíž Los Gigantes. Na to jsme ale tentokrát neměli čas a ani nebyli připraveni. Turisté hluboko pod námi zanedlouho připomínali pestrobarevné korálky, rozsypané po dně divoké rokle, která navzdory hlučným davům neztratila nic ze své krásy. Zatímco všude panovalo nezvyklé vedro (na říjen), tady bylo příjemně chladivo. U druhého skalního tunelu naše putování tentokrát skončilo. Bylo nám jasné, že pokud se ještě někdy roklí vydáme, naše cesta povede právě těmi skalními tunely.

Starý vodní kanál na levé straně rokle

Obr. č. 13 – Starý vodní kanál na levé straně rokle

A pohled z něj do divokých partií soutěsky

Obr. č. 14 – A pohled z něj do divokých partií soutěsky

Kochání se nádherou rokle daleko (vysoko) od hlučícího davu

Obr. č. 15 – Kochání se nádherou rokle daleko (vysoko) od hlučícího davu

 Přejeme všem kaktusářům i zelinářům příjemné prožití vánočních svátků
a krátkou zimu! Iva a Jirka Jandovi z Pávova

Postřehy z Tenerife 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10
11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21  

Málem zapomenuté sukulenty
část
 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20,
21, 22, 2324252627282930313233343536

zpět

Text a  fotografie:
Ivana a Jiří Jandovi
Pávov u Jihlavy
E-mail: 
madagaskar(at)ji(dot)cz
www.sukulenty.estranky.cz 
 
© www.cact.cz/noviny  ISSN 1805-2630