Květen 2017 ve sbírce u Pavlíčků

Turbinicarpus klinkerianus, Huizache

Turbinicarpus klinkerianus, Huizache

Začněme obyčejným turbiňákem – zdá se mi, že tyhle malé kytičky už zdaleka nejsou tak ve fóru, jako tomu bylo před nějakými 20, 30 lety. Přitom jsou to ideální kytičky pro balkonové pěstování, zejména když se pěstují takhle ve skupince. Dobře se také zimují, jsou tolerantní k teplotě zazimování, vydrží 5, ale také 15 °C, bez toho, aby nějak nepříjemně reagovaly i na teplotu vyšší.

Echinocereus viridiflorus SB 2013

Echinocereus viridiflorus SB 2013

Další drobotinou, které se dobře daří ve skupinách, v širší misce, jsou Echinocereus viridiflorus. Navíc – snadno, ochotně kvetou a báječně voní. Tyhle mrazuvzdorné kytičky snadno přežívají pod volným nebem, já je mám ale raději na suchu, i když při venkovních teplotách. Letos báječně přežily -25 °C. Udělají množství semen, několik druhů bude nabídnuto v podzimním katalogu.

Rebutia odehnalii VS 328, Slaba 2003

Rebutia odehnalii VS 328, Slaba 2003

Miniaturní skupinou jsou i rebutie. Tyhle kytičky snad ani nevynikají krásou těl, ale když zakvetou… Rebutia odehnalii je pojmenována na počest exprezidenta naší Společnosti, velkého kaktusáře a cestovatele, Ing. Josefa Odehnala z Brna.

Thelocactus conothelos aurantiacus PP 582

Thelocactus conothelos aurantiacus PP 582

Proč dostala tahle kytka jméno aurantiacus? No, aureum je přece zlato, a když si prohlédneš květ, rychle pochopíš. Rostou u malé vesničky Marmolejos, poblíž Aramberri, spolu s báječnými ariokarpusy confusus a množstvím jiných druhů kaktusů (Thelocactus bueki, Ferocactus echidne, Echinofossulocactus spec. …). Takže není divu, že ten osamocený kopeček, nebo spíše jen vyvýšenina, je tolik kaktusáři navštěvována.

Mammillaria theresae f. bílý květ. A jako i častá bělokvětá odchylka od normálně červeně kvetoucích rostlin, i tato má výrazně světlejší otrnění.

Mammillaria theresae f. bílý květ. A jako i častá bělokvětá odchylka
od normálně červeně kvetoucích rostlin, i tato má výrazně světlejší otrnění.

Oko návštěvníka upoutá množství květů na této mamilárce. Bělokvěté Terezky se v přírodě vyskytují jen velmi vzácně, ojediněle. Mají nevýhodu, opylovatelé jsou specializováni na červenou, bílé se vyhýbají. To je důvod, proč jich je i v přírodě málo. Ve sbírce se semena nasbírat dají, ale poradí mi někdo, jak to je s klíčením. Jaké finty kdo používá? Všichni víme, že semena mohou zůstat v tobolce pod povrchem epidermis řadu let, třeba až do smrti a rozpadu rostliny. Tedy, snad by semena měla klíčit až po deseti (dvaceti, třiceti) letech od sklizně? Ale kdo by měl tu trpělivost? Takže stárnutí simulovat jinak? Dobrou zkušenost má (neboštík) Hans Daniel z Lipska: Výlet do Němec - Užasle jsme pozorovali misky plné semenáčků Mammillaria theresae. Hans tvrdil, že dosahuje téměř devadesáti procentní klíčivosti u semen tohoto druhu, zatímco zkušenosti říkají, že 10% klíčivosti lze dosáhnout spíše výjimečně. A jak to dělal? Semena máčel ve zkumavce s neředěnou kyselinou sírovou, a to 5 až 10 minut. Pak semena opláchnul na sítku pod čistou vodou a po oschnutí okamžitě vyséval. Zkusí to a napíše nám výsledek někdo ze čtenářů?

Astrophytum (Digitostigma) caput-medusae - 3,5leté semenáčky

Astrophytum (Digitostigma) caput-medusae - 3,5leté semenáčky

Letos jsem udělal dost špatnou zkušenost s rostlinami digitek. Jsou roubovány na Ferocactus glaucescens. Na přelomu roku začaly chřadnout, nevěděl jsem, co s nimi. Na jaře už některé odešly úplně. A pak jsem to zjistil. Tyhle kytky výrazně chutnají sviluškám (červený pavouček). A když jsem vzal lupu (15x), tak jsem je uviděl, množství se jich páslo na tuberkulích, mnohé byly dočista uschlé. Postřik prostředkem Vertimec nástup zla zastavil, ale až teď se kytičky dostávají zase do formy.

Astrophytum (Digitostigma) caput-medusae - 3,5leté semenáčky

Astrophytum (Digitostigma) caput-medusae - 3,5leté semenáčky

A když už jsme u nich, viděl už někdo dospělou, pravokořennou, hezky narostlou a kvetoucí digitostigmu ve sbírce? Myslím, že je to hodně ojedinělé. I když klíčí bez potíží, trvá to dlouho, než se trochu rozroste. Je to tím, že buduje mohutný podzemní kořen, spíše řepu. Ta je dost choulostivá…, no je to přece jen do jisté míry stále novinka, i když doby, kdy semeno stálo 20 €, už dávno minuly.

Echinocereus pulchellus

Echinocereus pulchellus

Květen je samozřejmě dobou, kdy kaktusy kvetou jako o závod, ale to by bylo tentokrát hodně dlouhé psaní. Abych čtenáře příliš neunavil, podívejme se na poslední obrázek. Je to docela obyčejný Echinocereus pulchellus. Ten by měl mít ve sbírce každý, jeho květy jsou přenádherné.

Těšme se na další noviny „prázdninové“ jistě mnoho čtenářů našich novin zajedou někam na kukandu, a pošlou fotečku někde ze sbírky nebo z výstavy – sdílená radost je radostí dvojnásobnou!

Mějte se prázdninově – Pavel Pavlíček

 zpět
Autor textu a fotografií:
Pavel Pavlíček

E-mail: pavlicek@chrudim.cz
http://www.cact.cz/

   
© www.cact.cz/noviny  ISSN 1805-2630