Povídání pro začátečníky, podle abecedy (25)

Rod Frailea Br. et R.

Frailea amerhauseri (foto L. Berka)

Přátelé milí a drazí, jestliže jsem si v několika předchozích pokračováních stěžoval na to, že dané kytičky sice rád, ale jaksi žádné nemám a tudíž i minimálně vypozorováno a nazkoušeno, v případě frajlejí se dostávám do daleko horší pasti. Buď mi pan kolega Berka a jiní podobně potrefení milostivi, ale co a jak o nich mám napsati, když jednak žádné nemám a co je horší – za celejch čtyřicet nevímkolik let mého kaktusaření jsme se jaksi nepotkali.

No, ale abych nezklamal, něco vám tu napíšu a snad to nebude tak úplně z cesty. Tak tedy – dle mých kusých informací a jakýchsi zkušeností z botanky, kde samozřejmě byly, bych si dovolil tvrditi, že frajličky patří do skupiny kaktusových prdíků až prťavců. Vzpomenu–li na ty kytky, pak mám dojem, že květník 4x4 je přesně tak ta největší velikost a pro ně jako dělanej.

Frailea cataphracta

Druhou velice pozitivní vlastnost bych jim přiznal, že až na pár výjimek jsou to rostlinky nesmírně snadno pěstovatelé a co víc, dokonce i v paneláku na okně, neb tak úplně netrvají na studeném a suchém zimování a nejsou tak úplně choulostivé na maličko nižší úroveň intenzity slunečního záření. Což jest věc fantastická a úžasná, protože vlastně umožňuje úspěšně pěstovat nějaký ten kaktík i těm, kteří ty ideální podmínky nemají.

A další znamenitostí tohoto rodu je dobrá klíčivost semen a naprosto neuvěřitelně rychlý a bezproblémový růst semenáčků. Ony opravdu, pokud tu vodu mají, tedy rostou jak z vody a jako dvouleté jsou fakticky dospělé rostliny se vším, co od nich můžeme čekat. Tedy i …. a houby, květ ne, ale plody a semena ano. S nimi je to totiž tak, že jsou kleistogamií – tedy vytvářejí místo květu rovnou plody s dokonale klíčivými semeny.

Frailea chiquitana

Zdánlivě nás o cosi ochuzují, ale nebojte. I vykvést umějí – a je to docela pěknej pohled – a květy jsou relativně k tělíčkům veliké, ale je to trochu kumšt. Hlavně to chce kapku jinej styl pěstování a přeci jenom jim dopřát hodně světla a jakýsi periodický režim ve vegetačních cyklech, jako u ostatních kaktusů. Pokud mě nemate paměť, pokud frajlea vykvete, tu je možno dosíci semen jen klasickým opylením, což by mělo logiku. Akorát nevím, zda se chovají jako samosprašné či cizosprašné rostliny.

Pokud máte ve skleníku či kde jednu jedinou živou vlnatku, bezpečně bude sedět na frajlejích. A protože jsou to kytíci měkkoučcí a droboučcí, sežerou je ty potvory velice rychle. Takže hlídat a sledovat, jak jsou vidět, tak je už většinou pozdě.

Frailea lepida

Vybrat či doporučit nějaké druhy zcela nemohu, protože si pamatuji jen F. asterioides či F. cataphracta, jisto však jest, že z posledních 30 – 40ti let je to spousta materiálu ve sběrových číslech a sběrech značených jen názvem lokality, krátce materiálu několik stovek k prostudování a sumírování a shánění. A to vše maximálně na ploše dvou čtverečných metrů, což jest prostě unikum.

A hlavně vy, co jste z jakýchkoli důvodů museli opustit sbírky krásných kytek ve skleníku a přestěhovat se třeba ze zdravotních důvodů do činžáku – neváhejte. Frajlee vám bez velké pracnosti a námahy vrátí to, na co jste si zvykli – denní kontakt s kaktíky a trochu toho sbírkaření i na minimální ploše.

Frailea pygmaea var. aurea

Pár obrázků si redakce vypůjčila od pana Lubomíra Berky,
což je (mimo jiné) známý pěstitel a znalec rodu Frailea.

Povídání pro začátečníky, podle abecedy 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8
9 | 10 | 11 | 12 | 13| 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24

Pavel Urbánek
Jeřmanice
 

zpět