Acanthocalycium ferrarii Rausch

Ukázka z Atlasu XXV/2010, list č. 1

Acanthocalycium ferrarii Rausch

Acanthocalycium ferrarii Rausch, Succulenta, 55: 82, 1976
Lobivia thionantha (Speg.) Br. et R. var. ferrarii (Rausch) Rausch, Lobivia 85, p. 156, 1985
Echinopsis thionantha (Speg.) Werderm. subspec. ferrarii (Rausch) M. Lowry, Cactaceae Syst. Init., 14: 14, 2002

Druh je pojmenován na počest Otmara Ferrariho, argentinského sběratele kaktusů, který provázel W. Rausche na jeho cestách.

Popis

Stonek kulovitý až mírně protáhlý, 120 mm vysoký a široký, žeber 18, přímá, zaoblená, v místě areoly mírně zesílená. Areoly oválné, 15–20 mm od sebe vzdálené s jemnou bělavou plstí. Středové trny 1–4, okrajové v počtu 6–12, všechny až 20 mm dlouhé, rohovinové barvy, hnědé až černé. Květ nálevkovitý, 50 mm široký a dlouhý, nejčastěji červený, někdy oranžově červený nebo karmínový; květní trubka porostlá jemnými vlasy a někdy tenkými štětinami. Plod oválný, 10 mm dlouhý a 8 mm široký, s trnitými šupinami. Semeno kulovité, asi 1 mm velké, testa jamkovaná, černá.

Variety a formy

Přestože Acanthocalycium ferrarii vykazuje značnou pestrost v barvě květů, žádná z odchylek nebyla popsána ani jako forma ani jako varieta. Nejblíže příbuzný je k A. thionanthum, a v případě, kdy je tento taxon řazen k rodům Lobivia nebo Echinopsis, pak je jméno ferrarii řazeno jako varieta či podruh. 

Výskyt a rozšíření

Acanthocalycium ferrarii roste v Argentině, severně od města Santa Maria, v provincii Tucuman, na hranici s provincií Salta. Obývá stráně ve výšce mezi 2000–3000 m nad mořem. Lokalita u Santa Maria se nachází na severním okraji areálu celého rodu.

Poznámky

Celý rod Acanthocalycium bývá někdy řazen do rodu Echinopsis, jindy do rodu Lobivia.  Druh A. ferrarii bývá veden někdy též jako  varieta nebo subspecie spolu s dalšími příbuznými druhu Acanthocalycium (Lobivia, Echinopsis) thionanthum. Od svých příbuzných se na první pohled odlišuje robustnějšími, silnými a tuhými trny a tak postavení samostatného druhu v rodu Acanthocalycium má své opodstatnění.

Literatura

Anderson F. A., The Cactus family, p. 105, 2001
Rausch W., Lobivia 85, p. 156, 1985

Pěstování

Pěstování skupiny druhů kolem A. thionanthum je obtížnější než u okruhu A. violaceum. Vyžadují dostatečně propustný substrát a nárazovou zálivku. Dostatek světla a čerstvého vzduchu je podmínkou zdravého růstu. Velká semena zpravidla dobře klíčí, ale semenáčky přirůstají velmi pomalu a jsou choulostivé na množárenské plísně. I v dospělosti rostou jen zvolna. Proto pěstitelé malé rostlinky zpravidla roubují na některé běžné podložky. V létě rostlině prospívá velmi dobře větraný skleník nebo volná kultura. Zimní teploty se mají pohybovat kolem 8°C, ale snáší i pokles až k nule.


Text Jaroslav Ullmann
Foto Pavel Pavlíček
ve sbírce Františka Šíbala
z Nasobůrek u Litovle

 

zpět