Ve sbírce Libora Kunteho - leden 2010

Meteorologové a fyzici znalí anomálních jevů vody tvrdí, že neexistují dvě identické sněhové vločky. Každá je originál!!! Ačkoliv se jich na moji zahradu snesly letos milióny (a na sousedovu taky, další porce jich napadla třeba v Krkonoších a určitě i v Alpách a kdoví kde ještě), rozdíl v nich moc nevidím. Ony statisíce a milióny originálů mi stihly strhnout dvě makrolonové stříšky, které v létě chrání steňáky před deštěm!

Odhaduje se, že na planetu Zemi dopadlo od dob jejího vzniku 1035 (což je 100000000000000000000000000000000000) vloček. Ačkoliv každá váží milióntinu gramu, celkem je to množství sněhu převyšující hmotnost celé Země. A tak si přemýšlím, co se asi stane až to roztaje. Kolikpak vody bude ve skleníku? Stihne to pobrat ten úzký, osmicentimetrový husí krček? Za těchto dlouhých večerů si asi udělám nějaký výpočet pravděpodobnosti, abych byl připraven, i když je nad slunce jasné, že mi do skleníku voda nateče a že rupnou ještě minimálně další tři čtyři makrolonové stříšky…

1. února začnu s výsevy a to bude hned o krůček blíž k jaru. Vím zcela přesně, že ač bude venku panovat třeskutý mráz, nastartuji svými výsevy mnohý život! Ve chvíli po osetí mističek se z prachu a popela vyrojí hejna smutnic, které se potřebují nutně uživit na koříncích a posléze i na malých semenáčcích. Zázračně se objeví tisíce svilušek, které na pokožce semenáčků umocní už tak neblahé působení smutnic na kořenech. A určitě se na předjarní hostině zastaví i nějaký ten červec. Výsevy jsou krásná činnost a přibližují nás k jaru. Někdy je to o nervy!

Libor Kunte,
toho času mírně depresivní

Text a foto: Libor Kunte
E-mail: kuntelibor(at)volny(dot)cz

 

(C)

zpět