Ve sbírce Libora Kunteho - září 2009

Září je poslední kloudný měsíc, kdy kaktusy ještě vydatně kvetou a stojí zato vytáhnout fotoaparát a fotit. Jenže,… září je pro mě nejkatastrofálnějším měsícem v celém kalendářním roce z hlediska mé časové vytíženosti. Povinností pracovních i těch „povinností“ kaktusových je prostě nadbytek! Všechny čtyři zářijové víkendy byly obsazeny i letos a těch volných chvil pro fotografování opravdu nebylo mnoho. Ačkoliv mi letos poprvé vykvetly ve větší míře některé ariokarpusy, zůstaly před objektivem fotoaparátu ukryty a to až do příští sezóny! Snad jenom neodolatelné Ariocarpus kotschoubeyanus neušly pozornosti!

Radost mi v této pozdní době udělaly rostliny z okruhu Thelocactus leucacanthus. Žlutě kvetoucí rostlina pochází ze semen od Ládi Horáčka a fialově kvetoucího jedince jsem získal u kamaráda Josky Nováka z nedalekých Častolovic – (takže vidíš Pepo, že se mu daří dobře a druhý jedinec do páru mu bude slušet, za což předem děkuji!).

Zatímco žlutokvětou rostlinu můžeme přiřadit k typovému druhu, jedinec s fialovým květem je obvykle uváděn jako Thelocactus leucacanthus var. schmollii. Na základě pozorování těchto rostlin na jejich nalezištích si dovoluji tvrdit, že přeřazení variety Th. leucacanthus mezi synonyma k typovému druhu je zbytečný krok, protože varieta schmollii má dostatek odlišovacích znaků včetně rozdílného místa výskytu. Naleziště této variety jsou totiž rozmístěna západněji od nalezišť typové variety.

Jednotlivé variety však lze odlišit i v nekvetoucím stavu, protože fialově kvetoucí var. schmollii má stonky s tmavší epidermis a užší, přičemž dospělé trsy vytvářejí větší množství hlav než je tomu u typové variety. Trny u typové variety bývají většinou zbarveny světle od smetanově bílé po slámově žlutou, kdežto u var. schmollii nabývají nejrůznějších odstínů šedohnědé popř. červené barvy.

Rád bych ještě představil dalšího zástupce sukulentních rostlin z čeledi klejichovitých (Asclepiadaceae), kterým je Tromotriche revoluta. Tento zajímavý druh se vyznačuje vzpřímenými stonky dlouhými okolo 15 cm. Jejich epidermis je tmavě zelená s šedivým ojíněním. Květy se objevují zřídkakdy, ale jsou velmi efektní! Ani růst tohoto zástupce sukulentních klejichovitých rostlin není nijak překotný a během sezóny vytvoří jen málo nových výhonů.

S pozdravy Libor Kunte