Kaktusářské jaro 2008
v Opavě III.


Ač to při pohledu ven v posledních dnech tak nevypadá, jaro je už ve své druhé polovině a kaktusářské skleníky podle toho taky vypadají. Co může, to kvete, nebo alespoň se na kvetení chystá zakládáním pupenů. Dnešní příspěvek věnuji jedinému rodu, jihoamerickým miniaturkám – Rebutia.

Rebutia brunneoradicata je poměrně drobná, dorůstá šířky stonku do 20 mm, stonek přechází v dlouhý řepovitý kořen. Květy – až karmínově červené – jak už to u mnohých rebutií bývá dokáží stonky zcela zakrýt, při rozevření dosahují šířky až 33 mm. Typovým nalezištěm je uváděno San Antonio v bolivijské provincii Mendez. Rostliny na fotografii pocházejí z výsevů označených sběrovým číslem Fridricha Rittera FR 1109

 

Rebutia brunneoradicata FR 1109, západně od San Antonia, Tarija, Bolivia

Neméně efektní jako předchozí druh je jistě Rebutia residua KK 1517 z lokality Potosi – Betanzos, kde roste v nadmořské výšce 3500 m. Fotografovaná rostlina pochází ze semen, které mám od Stevena Bracka a barvou květu zrovna neodpovídá stejně označené rostlině, která se objevila v červnovém čísle roku 2003 v příspěvku pana Pavlíčka. Nevím, rozdíl je natolik velký, že mi nepřijde, že se jedná jen o přirozenou variabilitu.

Rebutia residua KK 1517, Potosi-Betanzos, Bolivia

Rostliny na dalším snímku mám označeny jako Rebutia spec. R 493. Pod tímto polním číslem vede Walter Rausch varietu k R. brunescens. Ať už je to jakkoli, jedná se o moc hezké kaktusy. Jako naleziště mám na jmenovce uvedeno Gavazzii, Tarija, Bolívie.

Rebutia spec. R 493, Gavazii, Tarija, Bolivia

Rebutia marsonerii v. sieperdaiana bývá uváděna také jako varieta k R. senilis. Jedná se rostliny se žlutými květy, přece jenom v rámci rodu méně zastoupené. V okruhu R. marsonerii není dle informací, které mám k dispozici zrovna moc jasno, var. sieperdaiana (popř. i jako takto označený samostatný druh) mají být čistě bíle otrněné rostliny s květy charakteristickými pro druh Rebutia marsonerii. Fotografovaná rostlina pochází ze semen označených Wessner 94310 D/3.

Rebutia marsonerii v. sieperaiana Wessner 94310 D/3

Rebutia tropaeolipicta FR 1114 opět patří k drobným kaktusům dorůstajícím šířky maximálně 20 mm. Otrnění je tvořeno 10-14 pektinálně uspořádanými okrajovými trny délky nejvíce 3,5 mm. Květy šířky až 40 mm jsou (jako u takřka všech rebucií) prakticky nepřehlédnutelné. Jejich barva dala druhu pojmenování, tj. tropaeolipicta = zbarvené řeřichově červeně. Druh objevil v roce 1962 na lokalitě Mal Paso, provincie Sud-Chichas Friedrich Ritter a nález označil polním číslem FR 1114.

Rebutia tropaeolipicta FR 1114, Tupiza - Impora, Mal Paso, Potosí, Bolivia

Posledním z dnes představených kaktusů je Rebutia pygmaea FR 1107. R. pygmaea byla poprvé sbírána již před více než 107 lety R. E. Friesem v argentinské provincii Jujuy u Yavi. Fotografované rostliny vyrostly ze semen Friedricha Rittera původně sbíraných 11km jižně od Abra Pampa v provincii Jujuy. Stonek R. pygmaea je protáhlý, přecházející v řepovitý kořen. Květy při rozevření až 40 mm široké, světle červené až tmavě purpurově červené, s výraznějším středovým proužkem na okvětních lístcích.

Rebutia pygmaea FR 1107, 11 km jižně od Abra Pampa, Jujuy, Argentina
 

 
 
Můj květnový příspěvek končí. Přeji vám co nejslunečnější přechod do léta
a v dalším čísle Internetových novin zase nashledanou.

Text a foto: Martin Chalupski
E-mail: m.chalupski.opava(at)email(dot)cz

 

(C)

zpět