Je to trochu dlouhé jméno pro rostlinu s tak
krátkým otrněním. Co naplat, ale vyjadřuje podstatu její
existence velmi dobře. Beztrnné rostliny představují vždy
jen část populace, zbytek obvykle tvoří jedinci s delším
otrněním a tak o příslušnosti k E.
triglochidiatus subsp. mojavensis nemůže být
pochyb.
 |
|
U Dona
Campbella to všechno začalo
(doprovod na snímku - tradičně zachmuřený Miloš
Kaplan
a pozorný Eda Chvosta, těšící se na steak)
|
Velmi dobře je to vidět ve výsevech, které
nabízejí celou škálu forem, od téměř beztrnných, až
po klasické dlouhotrné „mojavensisy“. Například u
Stevena Bracka jsme takto viděli semenáčky z lokality
Paradox v Coloradu. Nám se poštěstilo vidět „inermisy“
na dvou lokalitách (Red Canyon a La Sal Mts.), přičemž na
té druhé jsem viděl jen jediný krátkotrný exemplář.
 |
|
Red
Canyon - místo, kde nikdo nespadl,
i když už jsme si mysleli opak
|
Dlužno ještě dodat, že na první lokalitu
nás dovedl Don Campbell, který kaktusáři v nedalekém
městečku Grand Junction. Jeho nadšení i kaktusářské
podmínky mu můžeme jen tiše závidět. Za pomoci pípající
krabičky nás dovedl i nádhernému exempláři na snímku.
 |
|
Neobvykle
vyhlížející Echinocereus triglochidiatus
subsp. mojavensis f. inermis
zdaleka ne všechny mají zkrácené (rudimentní)
trny
|
|
