Sedloňovské zabouření 
aneb jak inženýr Berka o rod přišel


Už už to vypadalo, že dílna „geniálního skladatele popisů“ ideově vyhořela buď nedostatkem nápadů nebo se někteří mylně domnívali, že DŽÍ DŽÍ EJČ přišel k rozumu. Jasno vnesl mezi nejisté fanoušky až další díl Acta musei Richnoviensis, který jednoznačně prokázal, že Josef Halda je při plné síle… Po delší odmlce se na hvězdné nebe vyhoupl s několika hity. Album AMR otevírá uhlazená dumka o červeně kvetoucím býlí ze severní Kalifornie, následuje popík s představením nových událostí pro lid (převratné popisy), dále úderný marš s výčtem padlých hrdinů (zástupci rodu Frailea) a závěr je věnován nostalgickému opusu sebraných děl na téma „Ário karpus“.

Tak tahle nějak bych si dokázal představit stručné hodnocení nového alba někde v „bravíčku“. Ovšem jak se postavit k serioznímu zhodnocení vydaných botanických článků v posledním díle Acta Musei Richnoviensis? Tak to opravdu nevím. Především s úsměvem! Ponechme stranou popis nového druhu silenky (Silene boyd-klineana), protože to jaksi není předmětem našeho zájmu.

Ovšem již druhy článek „Nové popisy a kombinace v čeledi Cactaceae II.“ stojí za pozornost. Zde bych především zdůraznil zmínku o mezirodovém kříženci (Turbinicarpus schmiedickeanus var. panarottoi x Lophophora williamsii), který rozhodně nevznikl v dílně „sedloňovského mistra“, protože jej některé evropské specializované sbírky nabízejí již řadu let. Nevyjadřuji se ani o popisech nových poddruhů sulkorebucií, neboť jsou za jmény rostlin i jména kamarádů, kteří možná ani netuší, že jsou spoluautory…

Zmínit se ale musím o naprostém zmatení autorů popisu Turbinicarpus valdezianus var. pazoutii J. J. Halda et M. Malina. Což první z autorů neví, že v roce 1998 v čísle 1 AMR přeřadil všechny turbinikarpusy do rodu Pediocactus? Já vím, chápu, bylo toho hodně, kdo si to má pamatovat, ale přeci jen - tak zásadní změna v systematickém pojetí čeledi by si zasloužila alespoň od autora kombinací jejich striktní užívání… Jinými slovy návod, jak rychle svůj popis zase překombinovat do vytvořeného velkorodu Pediocactus!!!

V pořadí třetí příspěvek „Nové třídění skupiny AstrophytumFraileaby měl být černě orámován. Začátek bych opatřil důstojným nekrologem o rodu Frailea a soustrastnou řečí pro Ing. Lubomíra Berku, kterému zemřel v haldovském pojetí rod. O co vlastně jde. JJH překombinoval frajleje do rodu Astrophytum s tvrzením, že: „Kaktusy naproti tomu jsou často tříděny amatérskými, mnohdy diletantskými kaktusáři, kteří si přizpůsobují taxonomická pravidla svým představám, takže vzniká jakási speciální kaktusářská taxonomie“. Z těchto slov je na první pohled zřejmé, že autor se zná nejlépe a nikdo by nenapsal lepší charakteristiku vlastní persóny, než on sám.

Dílko završuje poslední příspěvek „Poznámky k pozorování struktury semen, plodů, květů a stonků u rodu Ariocarpus, pod kterým je kromě JJH podepsán i L. Horáček (snad o tom ví)… Zde opět narážíme na typickou rozpolcenost celkového pojetí. Na úrovni druhu, poddruhu a variety stačí nepatrná odchylka k vytvoření nového taxonu, ale co se rodů týče jsou autoři neobyčejně velkorysí a galantní. Proč nesloučit do rodu Ariocarpus také rody Pelecyphora, Encephalocarpus, Strombocactus nebo Obregonia. Na druhé straně proč nevytvořit v rámci A. kotschoubeyanus pět podruhů a dvě variety ve kterých se nevyznají ani autoři sami?

Josef Halda píše, život plyne a snad není škoda, že tolik energie a botanické umíněnosti zavane milosrdný čas dřív, než je někdo stačí zaregistrovat. Mezi lid kaktusářský tyto výplody nevejdou a vždy budou plnit jen řádky synonym…, ale i to je pro „systematika“ tohoto kalibru úspěch a jeden z hlavních cílů počínání…


Libor Kunte

 

 

(C)

zpět