Tento proces, kdy je snaha namnožit rostliny řízkováním, anebo zakořeňovat rouby či podnože atd., je doprovázen jevem, který se projevuje zastavením růstu, dehydratací a celkovým zeslabením rostliny. Může to být vlivem řezu a posléze umístěním řízku do tepla a sucha po stimulaci přípravkem k urychlení tvorby kořenů.

Domnívám se, že právě tuto fázi, kdy je jedinec stresován a často se ještě dříve doporučovalo ponechání řízkovanců na sucho do doby, než vypustí čekací kořeny, je potřeba zkrátit na minimum, tedy mé zkušenosti ukázaly, že lze významně ovlivnit proces tvorby kořenů několika aspekty, které napomáhají brzkému zakořenění rostlin kaktusů.

Jak jsem již zmiňoval, je velmi žádoucí řízky příliš dlouho nestresovat suchem, protože poznatky spíše poukazují na delší dobu zakořeňování za těchto podmínek. Ke stimulaci využívám preparát fy. RHIZOPON (Holandsko), dle mých zkušeností vysoce účinný kořenový stimulátor, vyrobený pro široké spektrum použití v zahradnické praxi. Je dodáván ve formě tablet (tekutý) a pudru v různých koncentracích. Složení je dáno obecnou charakteristikou, podrobnosti nejsou uvedeny.

Nabízí se dokonce kombinace stimulování pudrem s mlžením řízků roztokem z tablet pro urychlení tvorby kořenů.Tyto a další informace lze nastudovat z přiložené příručky a aplikovat je v praxi.

Na kaktusy používám Rhizophon typ AA 2 % pudr, jehož výsledkem je vytvoření kořenového systému do 2 týdnů od stimulace a to o síle osmi větví (i více) obalených sacími kořeny!

Nastimulované řízky umístím do sucha a tepla (25 stupňů) na 3-5 dní (je lepší zastínit) a poté ihned nasázím do čistého Agroperlitu a do týdne lehce podmokem zavlažím fungicidem tak, aby nezůstala stát voda.

Teplota je doporučena výrobcem 18 stupňů celsia na zakořeňování obecně. Několikrát se mi stalo, že řízky doslova vyskočily z misek pod vlivem velmi intenzivní tvorby kořenů!

Nyní se vrátím ještě ke výše několikrát zmiňované tzv. stresové fázi, jak jsem ji nazval, kdy dochází k odpařování vody a celkovému zeslabení řízku, zejména, když je dlouho nasucho. Tuto skutečnost eliminuji tím, že mírně zavlažené řízky ještě mlžím růstovými stimulátory ATONIK nebo SVITON v koncentraci 0,33%, čímž rostlinám, resp. buňkám dodávám růstové hormony, které způsobují efekt jejich protahování a tedy nastartování, rychleji dochází k zakořeňování a celkovému zlepšení kondice řízků, což je nesmírně důležité právě pro překonání avizovaného stresu rostlin.

Tyto růstové stimulátory totiž vyplňují pomyslnou mezeru, tedy řízek a již zakořeňená rostlina mají ve svém nitru rozdílný osmotický tlak a z tohoto důvodu nelze na čerstvý řízkovanec aplikovat jakékoli rostlinné hnojivo s větším efektem, neboť rostlina je bez kořenů a soustředí se na zakořeňování, proces v podstatě nefunguje, ale po aplikaci růstových stimulátorů se situace radikálně mění. Výhodou těchto preparátů je, že jsou využívány i později, takže nedochází k jejich hromadění na buňkách rostlin. Po zakořenění řízků je žádoucí jejich zahnojení běžně používanými hnojivy (nejlépe o koncentraci 0,1%), které efektivně využijí.

Byly zde prezentovány mé zkušenosti se zakořeňováním rostlin kaktusů, zejména z pohledu efektivity, abychom mohli rostlině pomoci ke kořenům v co nejkratší době a tím předešli případným ztrátám na vzácných druzích. Finanční stránka není zanedbatelná, tyto preparáty nejsou zrovna levnou záležitostí, ale výsledky naznačují, že jde o výhodnou investici, navíc,používané přípravky mají perspektivní využití i při stimulování klíčení semen či tvorby dostatečného množství pylu (zejména růstové hormony) a celkové zlepšení (odolnosti) kondice rostlin, zvláště na počátku vegetační sezóny a mnoho dalších, ještě neprobádaných možností.

Text Petr Kupčák, Palkovice