|
Kaktusy začal Jarda Chvastek (1954) pěstovat ve svém rodišti, ve vesnici Baška nedaleko Frýdku-Místku v roce 1969, kde je jeho sbírka dodnes. Jak vzpomíná, jeho prvním kvetoucím kaktusem byla Mammillaria wildii, kterou dostal od souseda, dnes již nežijícího pana Sanitra. |
První „sbírka“ se vešla na venkovní fóliovník o rozměrech 40 x 60 cm. Pak následovaly stavbičky a stavby větších a větších skleníků, přičemž hned u toho druhého zjistil, že pro kaktusáře je již předem každý skleník malý. Dnes je sbírka situována v jednom vytápěném skleníku a fóliovníku na střeše garáže. A co se v sezóně nevejde do těchto prostor, musí ven na zahradu.
Jako snad u každého začátečníka původní sbírka obsahovala vše, co bylo k sehnání nebo co se mu zalíbilo podle obrázku z tehdy skromné dostupné literatury. Díky studiu v Praze se však dostal na řadu zajímavých přednášek předních pěstitelů jak naších tak zahraničních, což ovlivnilo jeho další specializaci. A tak ze sbírky pomalu začaly mizet jihoamerické kaktusy a pozornost se soustředila na "jihozápad USA" a "Mexiko". Tehdy se seznámil v Praze mj. s Ing. Vlastimilem Lukešem a toho přátelství způsobilo, že se dodnes specializuje především na rod Thelocactus. Navštívit Mexiko bylo jeho velkým snem, který se mu vyplnil na konci roku 1987, kdy s kamarádem Jardou Žwakem poprvé vycestoval studovat kaktusy v přírodě. Od té doby navštívil tuto zemí celkem šestkrát a to ovlivnilo i charakter jeho sbírky. Postupně musel zrušit rody jako např. Pediocactus, Sclerocactus apod. Dnes sbírku postupně opouštějí i staré sbírkové rostliny, které jsou nahrazovány výpěstky ze semen, které přivezl jako botanické vzorky z nalezišť Mexika. V jeho sbírce tak můžete vidět mnoho mamilárií, telokaktusy, turbinikarpusy, ariokarpusy a další rarity. Zvláštní místo ve sbírce zaujímají kolekce rostlin rodu Echinofossulocacus. Jak známo, asi není člověka, který by si dnes troufnul odpovědně pojmenovat více než dva nebo tři taxony, protože jde o velmi proměnlivý rod. A tak ve sbírce můžete viděl množství rostlin vedených jen pod polními čísly s udaným nalezištěm.
Nejvíce si považuje nejjižnější nález stenokaktusu z Tehuacanu ve státě Puebla.
Sbírku zdobí rovněž několik již květuschopných rostlin Gymnocactus ysabelae, který znovuobjevil v
r. 1994 blízko Tuly. Ojedinělá je i sbírka asi 160
hybridních epifyl, které upoutávají návštěvníky
většinou jen na jaře, kdy se objevují u jednotlivých
kultivarů květy o velikosti až 25cm v průměru, v různých
tvarech a hlavně v nejrozmanitějších barvách.
V přírodě Jardu Chvastka upoutala i epifytní flóra, a tak se zrodila i sbírka tilandsií, která má své stálé od května do října místo na střeše přístavby rodinného domku.
O Jardovi Chvastkovi se ví, že do skleníku přijímá návštěvy (pokud to nejsou "návštěvy" z nějakého ministerstva). Vzhledem k podmínkám je ideální počet do 10 osob, ale je vyzkoušeno, že zvládne i celý autobus, aniž by se střecha garáže propadla.
Semena, která sbírkové rostliny vyprodukuji, stačí většinou sám vysévat a tak „na garáži“ je z čeho vybírat. Příjmy z prodeje přebytků rozhodně nepatří k těm hlavním, ale sbírka si musí vydělat na topení a údržbu. Proto je i možnost si vyžádat nabídku rostlin kaktusů a na jaře i nabídku řízků epifyl.
Na Jaromíra Chvastka se můžete kontaktovat písemně na
adrese M. Magdonové 235, 738 01 Frýdek-Místek, telefonicky na
č. 0658/631582 (privat), na mobilu 0603 52 88 63 nebo na
e-mailu: saf@fci-ch.org
