Název
ARMATOCEREUS RAUHII Backeb.
 

Taxon
Armatocereus rauhii Backeberg, Descr. Cact. Nov.. p. 13, 1956
Druhové jméno zvolil jeho autor na počest svého mladšího kolegy. spolucestovatele a objevitele prof. Wernera Rauha z Heidelbergu, Německo.

 

Popis
Stromovitá rostlina, s rozlišeným kmenem a korunou větví, asi 4-6 m vysoká. stonek s výrazně oddělenými, zaškrcenými letorosty. kmen dřevitý. válcovitý, mladší stonky válcovité, až 200 mm široké, až s 10 úzkými ostrými žebry, asi 25-30 mm vysokými. pokožka sivě modrá. Areoly kruhovité až elipsovité, asi 8 mm velké, s bílou vatou. Okrajových trnů 6-10, asi 3-6 mm dlouhé, dolní nejdelší; 1 středový trn jen někdy vyvinut. až 30 mm dlouhý, všechny trny tmavohnědé až hnědavé barvy, s tmavým (až černým) hrotem, všechny trny záhy šednou; sekundární trny vyrůstají ze starých areol na kmenu, jsou silné. dřevité. až 5 cm dlouhé.
Květy
nálevkovité, vně porostlé areolami s chlupy a červenohnědými až černými štětinami, okvětní lístky dlouze čárkovité. celokrajné, červené, prašníky světle fialové.
Plod
kulovitý asi 30-50 mm velký masitý, tmavozelený, s načervenalými trny.
Semena
hruškovitého tvaru, asi 2 mm dlouhá a 1,5 mm široká s bradavčitou černou testou.

 

Variety
Nebyly navrženy, A. rauhii je však blízce příbuzný dalším taxonům a je pravděpodobné, že bude navržen jako podřízený taxon k A. godingianus (Br. et R.) Backeb., příp. k A. cartwrightianus (Br. et R.) Backeb.

 

Výskyt
Armatocereus rauhii roste v Peru (severní provincie), od Jaén v údolích, zejména Osmos, až po Huancabamba. Vyskytuje se na suchých kamenitých stráních, v nadmořské výšce mezi 900-1500 m, v řídkých porostech dřevitých rostlin z rodů ]atropha, Croton aj. Společně se vyskytují Espostoa lanata, Weberbauerocereus spec., Melocactus peruvianus, Haageocereus oligogonus aj.

 

Pěstování
Z velkých semen, která si ponechávají životnost po několik let. klíčí robustní, rychle rostoucí semenáče. Již druhým rokem jsou rostliny velice dekorativní a s úspěchem jsou nabízeny jako okrasné rostliny. V holandských kulturách jsou dvouleté semenáče až 10 cm vysoké, s krásným tmavým otrněním, navíc mají sametovou, namodralou, šedou nebo hnědou pokožkou. Většina jich však během několika let uhyne. Pěstovány jsou totiž v příliš výživných podmínkách, v příliš humózních substrátech, při vysoké vlhkosti a trvalém teple. Mnohem vhodnější je volit těžší a vysýchavější substráty, méně hnojení a občasné přeschnutí.
Armatocereusy většinou nekvetou ani ve sklenících našich botanických zahrad. a tak jsme odkázáni na dovoz semen z přírody, případně z nových farem ve Španělsku, Francii, Alžíru aj.
Na snímku Rudolfa Šubíka je rostlina na kamenitých stráních nad Huancabamba, vlivem pohybu půdy a sesuvu zvětralin na svazích stojí některé rostliny šikmo.

 

Poznámky
Od města Jaén stoupá silnice východním směrem od pobřeží, údolími pobřežních Kordiller, přes krásnou oblast Olmos, s širokými bahnitými potoky s kvákajícími krokodýli, dnes už zhusta krajinou proměněnou v pole cukrové třtiny. Výše v horách asi po 25 km se údolí zužuje a ve výšce asi 900 m n. m. se na stráních objevují husté lesy stromovitých obrovitých kaktusů. ještě výše v údolí Huancabamba se na kaktusových stromech, podobně jako na ostatních dřevinách. vyskytují husté závěsy několika velkých nálevkovitých druhů Tillandsia, Vriesea, a také několik druhů orchidejí. Plody rodu Armatocereus obsahují velké množství velkých dobře klíčících semen, a proto v příhodných a člověkem neponičených oblastech najdeme husté lesy impozantních kaktusových obrů. Tyto dekorativní kaktusy se pokoušejí domorodci využít k alejovým výsadbám podél cest dole na pobřeží v Piura (podobně jako více používaný Marginatocereus marginatus), rostliny však mají dosti vysoké nároky na teplotu a určitou vlhkost prostředí a tak se jim na pobřežní poušti moc nedaří.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 2: 892-893, 1959
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 4: 1271, 1278, 1981

 

Autoři
Na snímku Rudolfa Šubíka je rostlina na kamenitých stráních nad Huancabamba, vlivem pohybu půdy a sesuvu zvětralin na svazích stojí některé rostliny šikmo.
Text Jan Říha.


Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím sedm a dve