Název
REBUTIA ISCAYACHENSIS Rausch
 

Taxon
Rebutia iscayachensis Rausch, Succulenta, 56: 3, 1977
Lobivia pygmaea (R. E. Fries) Backeb. var. iscayachensis (Rausch) Rausch, Lobivia 85, p. 116, 1987
Rebutia pygmaea (R. E. Fries) Br. et R. var. iscayachensis (Rausch) J. Lodé, Cact. Aventures, 16: 17, 1992
Rebutia pseudopygmaea Ritter nom.nud.
Jméno R. iscayachensis je odvozeno od místa původu v blízkosti Iscayachi (Bolívie, departament Tarija, provincie Mendez).

 

Popis
Tělo
Stonek jednotlivý, 10-20 mm široký, jen málo protáhlý, s tlustým bílým řepovitým kořenem; pokožka tmavě šedozelená až tmavě zelená, nečervenající. Žeber 9-11, asi 2-3 mm vysoká, se zářezy až do poloviny výšky; areoly 1,5-2 mm dlouhé, s malým množstvím nahnědlé plsti. Trnů 8-11, jen okrajové, hřebenovitě přilehlé, 2-4 mm dlouhé, světle hnědé až bílé, se zesílenou tmavě hnědou bází.
Květy
hluboko postranní, 33-40 mm dlouhé; květní lůžko kulovité, často až pod úrovní půdy, s bělavými až zelenými, 1-2 mm dlouhými šupinami, bohatou bílou vlnou a často až 3 bílými vlasovými štětinami na areolu; květní trubka 9-14 mm dlouhá, dolní 3-4 mm srostlá s čnělkou, nad tím nálevkovitá, nahoře 7-10 mm široká, uvnitř bledě purpurově červená, vně pokrytá jako lůžko; okvětní lístky 15-20 mm dlouhé, 4-7 mm široké, kopisťovité, nahoře zaokrouhlené až mírně zašpičatělé, intenzívně rumělkové, na konci také šarlatově červené; nitky světle purpurové, 10-12 mm dlouhé, rovnoměrně rozložené, prašníky žluté; čnělka světle zelená, s 5-8 světle zelenými, 2-3 mm dlouhými rameny blizny ve výšce horních prašníků.
Plod
kulovitý, asi 10 mm široký.
Semena
černohnědá až černá, 1,2 x 1,0 mm velká, velmi jemně hrbolatá.

 

Variety
Variety ani formy nebyly popsány, v nevelké oblasti výskytu je populace, jako u většiny příbuzných taxonů, velmi jednotná. Kromě sběru WR 335B, podle kterého byl druh popsán, sem patří také sběr FR 1122, který byl původně F. Ritterem označen jako R. pseudopygmaea a později ztotožněn s R. iscayachensis. V knize J. Pilbeama byl uveden sběr WR 355B, což je zřejmě chyba. Jako R. iscayachensis var. byl v některých publikacích označen sběr FR 1120. Rauschovy sběry WR 335 a WR 335A jsou přiřazovány k R. pygmaea.

 

Výskyt
Jako typové místo bylo W. Rauschem uvedeno Abra de Sama, nad Cana Cruz, blízko Iscayachi (Bolívie, departament Tarija, provincie Mendez), v nadmořské výšce asi 3500 m. F. Ritter jako místo svého sběru FR 1122 uvedl San Antonio, provincie Mendez (Bolívie, departament Tarija), ze stejné oblasti má pocházet i sběr FR 1120.
Poznámky k terénnímu pozorování - Václav Šeda:
Rostliny fotografované ve sbírce byly vypěstovány ze semen, sebraných na západních svazích Abra de Sama, v nadmořské výšce kolem 3800 m, na velmi drobných rostlinkách, které patří do okruhu R. pygmaea. Semenáče rychle rostly a po 3 letech, když jejich šířka byla kolem 1 cm, poprvé vykvetly a byly identifikovány jako R. iscayachensis, se studijním číslem SE-64. Ve stáří 6 let v mé sbírce patří stále k nejmenším svého rodu, ale velmi bohatě kvetou.
V roce 2000 jsem pozoroval tuto populaci počátkem jara, kdy svah byl pokryt velkým množstvím zářivě červených květů na drobných a hluboko zatažených rostlinách. V krátkém stoupání mezi Iscayachi a vrcholem pohoří jsem pozoroval dalších 5 druhů Rebutia, vždy v malém výškovém rozmezí. Východní svahy Abra de Sama, které jsou velmi členité a spadají 2000 výškových metrů až k městu Tarija, mohou ještě přinést mnohá překvapení.

 

Pěstování
Pro pěstování R. iscayachensis není nutno zdůrazňovat žádné mimořádné požadavky. Celý příbuzenský okruh kolem R. pygmaea stejně jako R. haagei vyžaduje stejné zacházení. Pěstování ze semen je snadné, výsevy jsou jednotné a zachovávají všechny charakteristiky druhu, rostliny dorůstají do květuschopnosti během několika málo let. Starší rostliny vytvářejí silný řepovitý kořen, který vyžaduje dobře propustný substrát a v růstu nárazovou zálivku až po předchozím vyschnutí. Dostatek světla a čerstvého vzduchu v době růstu a v období klidu úplné sucho a teploty pod 10 oC platí zde stejně jako u všech taxonů tohoto příbuzenského okruhu.

 

Poznámky
V oblasti výskytu R. iscayachensis se vyskytuje i několik dalších taxonů rodu Rebutia. Z nich se R. iscayachensis nejvíce podobá R. colorea, od které se R. iscayachensis liší většími hrbolky, delším otrněním a většími květy s delšími a zaokrouhlenými okvětními lístky odlišného barevného odstínu. Oba tyto taxony kvetou na společném nalezišti současně, aniž by bylo vidět nějaké přechody nebo křížence, stejně jako s dalšími tam rostoucími druhy rodu Rebutia. Chovají se tedy, bez ohledu na velkou podobnost, jako samostatné druhy. Nejstarší je Ritterův sběr z roku 1962, platný popis se vztahuje k pozdějšímu sběru W. Rausche.

 

Literatura
Pilbeam J., Rebutia, p. 79, 1997
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 2: 605, 1980

 

Autoři
Text Otakar Šída, foto na lokalitě u Abra de Sama Václav Šeda.


Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím devet a sedm