Název
EPITHELANTHA MICROMERIS (Engelm.) Weber var. GREGGII (Engelm.) Borg
 

Taxon
Epithelantha micromeris (Engelmann) Weber var. greggii (Engelmann) Borg, Cacti, p. 212, 1937
Mammillaria <> Engelm. var. greggii Engelmann, Proc. Amer. Acad., 3: 261, 1856
Cephalomamillaria greggii (Engelm.) Frič, Život v přírodě, 29: 9, 1925
Epithelantha greggii (Engelm.) Orcutt, Cactography, 5, 1926
G. Engelmann varietu popsal na počest amerického znalce dr. Josiah Gregga (1806-1850), který tento kaktus objevil.

 

Popis
Stonek odnožující, tvoří trsy i s několika desítkami hlav, jednotlivé hlavy až 7 cm velké, většinou do 5 cm. Bradavky 1-2 mm dlouhé. Středové trny částečně směřují směrem ven, okrajové trny v areole nepravidelně rozloženy ve dvou sériích, na temeni trny nejdelší, až 8 mm dlouhé, od temene vzdálenější areoly nesou trny kratší, až 4 mm dlouhé, trnů v areole asi 20, bílé až šedé, méně často bledě hnědé až červenohnědé, na povrchu stonku vzájemně propletené, ale nikdy pokožku stonku úplně nezahalující.
Květy
drobné, krémově bílé až růžové.
Plod
až 3 mm široký a 10-15 mm dlouhý, kyjovitý, s několika semeny.
Semena
černá, asi 1- 1,5 mm velká.

 

Variety
E. micromeris var. greggii je velmi proměnlivý taxon, zejména co se týče barevnosti otrnění. V přírodě i ve sbírkách se setkáváme s rostlinami čistě bílými i červenohnědými - včetně celé škály vybarvení mezi těmito extrémy. Někteří autoři uvažují o tom, že vybarvení trnů je závislé na složení substrátu. Tomu ale odporuje fakt, že proměnlivost někdy existuje i v jedné populaci na lokalitě. Poměrně často se v přírodě setkáváme i s kristátními formami, často i neuvěřitelně velkých rozměrů. Největší trsy tvořené až 100 hlavičkami jsme měli možnost pozorovat v rovinách jižní Coahuily. Západně od Saltilla (Coahuila) se areál E. micromeris var. greggii zčásti překrývá s areálem E. micromeris var. bokei, které se ovšem vyskytují ostrůvkovitě, zatímco var. greggii se v areálu vyskytuje plošně.
Nedávno popsaná Epithelantha petri Halda et Horáček (Acta Mus. Richnovensis, 7: 72, 2000) je s nejvyšší pravděpodobností jen synonymem k var. greggii. Zcela jistě se ovšem nemůže jednat o samostatný druh rodu Epithelantha (pozn. red.).

 

Výskyt
Je všeobecně známo, že E. micromeris var. greggii se vyskytuje v jižní a střední části státu Coahuila. Otázkou je, kam až zasahuje severním směrem, pravděpodobně ale plynule přechází do populací variety micromeris. Někteří autoři (např. Šnicer) ovšem uvažují i o tom, že pod tuto varietu lze zahrnout i populace s výskytem z dalších míst Mexika, zejména ze západního Duranga, severního Zacatecasu a východu státu Nuevo Leon.
Rostliny, které se vyskytují v rovinách, tvoří největší trsy, rostou ale i na svazích tvořených kamennou sutí, kde tvoří trsy o mnohem menším počtu hlaviček. Lze to odůvodnit jednak tím, že v rovinných naplaveninách je více živin, samozřejmě pak i tím, že vlhko se tu zdrží mnohem déle než na svahu, kde srážková voda rychle odteče.
Josiah Gregg sbíral rostliny, podle kterých byl později Engelmannem zpracován popis, na horském hřebenu mezi Azufrora a Peňoz Bravos, poblíž Saltilla.

 

Pěstování
I tato epitelanta vyžaduje spíše zásadité prostředí, vyhovuje jí antuka, samozřejmě i jiné, velmi propustné substráty, kde mohou být přídavky jílovité zeminy a písku, nelze doporučit přídavek rašeliny, humusu a podobně. V kultuře se tato varieta ve srovnání s pěstováním nominátní variety jeví jako náročnější a na pěstitelské chyby citlivější.
Rostlinu na nalezišti, asi 75 km severozápadně od Saltilla, fotografoval autor textu Roman Staník.

 

Poznámky
E. micromeris var. greggii obývá rozsáhlý areál, který je bohatý i na jiné rody kaktusů, jako jsou Coryphantha, Astrophytum, Thelocactus, Ancistrocactus, Ariocarpus a Mammillaria, jmenujeme-li alespoň ty nejznámější. Z jiných sukulentních rostlin jsou zastoupené zejména keřovitá Larrea tridentala a Fouquieria splendens.

 

Literatura
Britton N. L., Rose J. N., The Cactaceae, ed, 2, 3: 93, 1937
Heyer W., Die Gattung Epithelantha (Weber) Britton et Rose, Kakteen u. a. Sukkulenten, 34: 16- 20, 1983

 

Autoři
Rostlinu na nalezišti, asi 75 km severozápadně od Saltilla, fotografoval autor textu Roman Staník.


Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím tri a deset