Název
POLASKIA CHICHIPE (Gosselin) Backeb.
 

Taxon
Polaskia chichipe (Gosselin) Backeberg, Blatt. Sukkulentenk., 1: 4, 1949
Cereus chichipe Gosselin, Bull. Mus. Hist. Nat. Paris, 11: 507, 1905
Cereus mixtecensis Purpus, Monatsschr. Kakt., 19: 52, 1909
Lemaireocereus mixtecensis (Purpus) Br. et R., Contrib. U. S. Nat. Herb., 12: 425, 1909
Rodové jméno bylo zvoleno na počest pana Ch. Polaska ze San Antonia, Texas, jehož rodiče, manželé Polaskovi pocházeli z Moravy, odkud se koncem 19. století odstěhovali do státu Oklahoma, USA. Chichipe je domorodý název z indiánského jazyka Mixteca, označuje ovoce, plody tohoto kaktusu.

 

Popis
Stonek
rostliny stromovitého vzrůstu s vyvinutým kmenem a s kompaktní korunou větví, až 4 m vysoké, jednotlivé větve poněkud zakřivené, asi 70 mm silné, žeber 9-12, na hranách ostrá, příčně zvlněná, asi 20 mm vysoká, pokožka jasně zelená. Areoly od sebe asi 10-15 mm vzdálené, uložené v prohlubních zvlněných žeber. Okrajových trnů 6-7 o délce 3-10 mm, jehlovité, šedé barvy s černým hrotem, středový trn 1, o poznání delší a silnější, stejné barvy jako okrajové.
Květy
denní, asi 30 mm dlouhé a široké, okvětní lístky nazpět zahnuté, jazykovité, celokrajné, asi 2-3 mm široké, žlutavě bílé, trubka šupinatá.
Plod
kulovitý 20-30 mm velký, dužnatý, porostlý šupinami, areolami a trny 3-4 mm dlouhými, červené barvy.
Semena
asi 1,3 mm velká s výrazným hilem, testa tečkovaná, černá.

 

Variety
Jedná se o poměrně homogenní druh bez vnitrodruhových taxonů.

 

Výskyt
Druh je velmi hojný na jihu státu Puebla a na severu státu Oaxaca, Mexiko, kde tvoří husté lesy. Z jiných oblastí však není znám. Vyskytuje se na vápencových podložních horninách a také na měkkých opukových a jílovcových usazeninách, bohatých na vápník. V oblasti rozšíření je teplé podnebí, nadmořská výška nepřesahuje 1000 m, sezónní (letní) srážky dosahují úhrnu okolo 500 mm za rok. Společně se vyskytuje několik druhů rodů Ferocactus, Mammillaria, Myrtillocactus, Neobuxbaumia, Echinocactus ingens, Cephalocereus hoppenstedtii, aj.

 

Pěstování
Polaskia chichipe je rychle rostoucí kaktus s nároky na vyšší teplotu, výživný substrát, a během období růstu i pravidelnou zálivku. Snáší pochopitelně i mnohem horší podmínky, pak je ovšem růst pomalejší. Vhodný je běžný substrát, případně i výživnější, humusem obohacené směsi. Množíme výsevem dovážených semen, která si udržují klíčivost 4-5 let. Růst klíčenců je ve vhodných podmínkách rychlý a během první sezóny mohou rostliny dosáhnout velikosti 2-4 m i více. Vzhledem k původu v tropických oblastech je nutné zimování při teplotách asi 15 °C.
Foto R. Šubík, text J. Říha.

 

Poznámky
Postavení rodu Polaskia je neustále diskutováno a někteří taxonomové jej spojují s rodem Myrtillocactus. Charakterem vzrůstu, utvářením stonků i tvarem a velikostí květů jsou si skutečně oba rody velmi podobné. Liší se dvěma základními charakteristikami. Jednak zajímavým jevem, kdy beztrnné, šupinaté květy Polaskia se při dozrávání mění v plody s dobře vyvinutými jehlovitými trny, až 4 mm dlouhými. Trny začínají vyrůstat ihned po odkvětu, doba zrání trvá asi 2 měsíce. Druhým zajímavým jevem je obsah triterpenoidů (chichipegin), v tkáních stonku. U Myrtillocactus nebyly tyto chemické látky zjištěny a také plody tohoto kaktusu jsou beztrnné. Jedná se tedy o podobný případ rozdílnosti mezi rody, jako např. mezi Selenicereus (plody otrněné) a Hylocereus (plody beztrnné).
Ve stejné oblasti, tj., v jižním Mexiku se vyskytují další velice podobné stromovité kaktusy Escontria chiotilla a Heliabravoa chende. Odlišují se stavbou květů a plodů a pokud nekvetou je většinou nemožné je od sebe odlišit.
Polaskia chichipe plodí velké množství bobulovitých plodů a jméno chichipe (objevuje se také tvar chichituna) znamená jedlé plody, podobné borůvkám, z nichž indiáni připravovali džem a kvašením pak víno. P. chichipe byla zkoušena jako podnož při roubování. Podobně jako Myrtillocactus dobře srůstá a vyživuje většinu kaktusových rodů. Praktickému využití však brání vyšší nároky na teplotu a tak pro nás toto využití nemá valný význam.

 

Literatura
Backeberg C. Das Kakteenlexikon, p. 370, 1966
Bravo-Hollis H. et Sánchez-Mejorada H., Las Cactaceas de México, 3: 89-90, 1991
Meyran J., Las cactáces columnares de Tehuacán, Cact. Suc. Mex.,15: 6-15, 1970
Rzedovski J., Vegetación de México, Mexico D. F., 1978
Říha J., Oaxaca - země slunce, Fričiana VIII/53 (nedatováno)

 

Autoři
Foto R. Šubík, text J. Říha.


Diskuze:

Jar.kaktus. (2011-05-26 17:37:12)
,,Růst klíčenců je ve vhodných podmínkách rychlý a během první sezóny mohou rostliny dosáhnout velikosti 2-4 m i více.\" 2 až 4 metry za rok?
Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím ctyri a ctyri