Název
ESCOBARIA MUEHLBAUERIANA (Böd.) Knuth
 

Taxon
Escobaria muehlbaueriana (Bödeker) Knuth in Backeberg et Knuth, Kaktus - ABC, p. 380, 1935
Coryphantha muehlbaueriana Böd., Monatsschrift der DKG, 2: 18 - 19, 1930
Neobesseya muehlbaueriana (Böd.) Böd., Mamm. Vergl. Schlüssel, p. 15, 1933
Autor popisu nazval druh na počest Josefa Mühlbauera, bližší informace o osobě a důvodu pojmenování neuvedl.

 

Popis
Tělo
Stonek od základu odnožující, jednotlivé stonky kulovité až vejčitě válcovité, 50 mm vysoké a 30 mm široké, leskle tmavě zelené. Bradavky kuželovité až skoro vejčité, asi 8 mm dlouhé, u základu 6 mm široké, s téměř holou brázdou na horní straně, sahající od areoly přibližně do poloviny bradavky; areoly okrouhlé, v mládí pokryté vlnou; axily holé. Okrajových trnů 15 - 20, z toho 4 - 6 horních, tenkých, vlasovitých, čistě bílých, ostatní tuhé, šídlovité, bělavé s tmavohnědou špicí, hladké, asi 8 mm dlouhé, horní jen o málo delší; středových trnů obvykle 6, robustnějších, hladkých, tuhých, v areole rozprostřených, jeden často odstávající, u základu ztlustých, horní okrajové trny 12 - 15 mm dlouhé, spodní asi o třetinu kratší, všechny šedobílé, směrem ke špici přecházející do tmavě červené barvy.
Květ
nálevkovitý, 15 mm dlouhý, 25 mm široký, obrvený; vnější okvětní lístky kopinaté, zelenavé s tmavším středním proužkem, vnitřní okvětní lístky bělavé, tmavší, střední proužek méně výrazný; prašníky žluté až oranžové, blizna a bliznové laloky zelenavé.
Plod
kulovitý, až 5 mm velký, červený.
Semena
ledvinovitá, 1 mm velká, leskle tmavě červenohnědá, s jamkovanou testou.

 

Variety
Žádné variety ani formy nebyly popsány. Druh patří do variabilního okruhu okolo E.runyonii, vzájemné vztahy a příbuznost jsou diskutovány v kapitole Poznámky.

 

Výskyt
Originální popis poskytuje na dobu, kdy vznikl, překvapivě podrobné informace o výskytu druhu - Mexiko, stát Tamaulipas, poblíž Jaumave.
Rostliny byly nalezeny v roce 1929 Viereckem a Bödeker je získal ze dvou zdrojů - z botanické zahrady v Rostocku a od firmy Haage junior, která je uvedla na trh.
Informací o rozšíření je velmi málo, je však pravděpodobné, že druh se vyskytuje i směrem na západ v sousedním státě Nuevo Leon.

 

Pěstování
Oproti eskobariím z amerického jihozápadu patří rostliny z okruhu E. runyonii mezi pěstitelsky méně náročné. V každém případě je doporučována pravokořenná kultura se standardními základními atributy pěstování - propustný substrát s neutrálním či mírně zásaditým pH, střídavý zálivkový režim (jako většina eskobarií je E. muehlbaueriana jarní rostlinou s časnou potřebou vody, výrazným obdobím letní stagnace a podzimním druhým
vegetačním vrcholem) a dostatek světla během sezóny. Zimní světlé stanoviště je vhodné, ne však bezpodmínečně nutné. Čerstvá semena klíčí uspokojivě při použití jakékoliv výsevní metody a při zdárném pěstování překvapí jarní poupata už na relativně malých semenáčích.

 

Poznámky
E. muehlbaueriana patří do okruhu eskobarií, vyznačujících se relativně velkými květy, jejichž barva kolísá od téměř čistě bílé až po červenavou, proměnlivým co do počtu a hustoty, ale charakteristickým otrněním, kulovitým červeným plodem, hnědými velkými semeny a východním výskytem. Znaky, které určují tuto skupinu eskobarií jako spojovací článek mezi klasickými eskobariemi, reprezentovanými E. strobiliformis a rostlinami okolo E. zilziana, které plynule přecházejí do neobesejí, jsou především kulovitý šťavnatý plod a hnědá semena.
V okruhu se kromě E. muehlbaueriana objevují
E. runyonii Br. et R. s výskytem především na pomezí Coahuila, Tamaulipas, Nuevo Leon - východní Texas,
E. bella Br. et R. a E. emskoetteriana (Quehl) Backeb., jejichž statut nelze díky neúplným popisům a neurčitým údajům o výskytu jednoznačně určit.
V poslední době považují někteří autoři (D. R. Hunt, N. P. Taylor) všechny čtyři uvedené taxony za jediný druh s názvem, určeným podle nejstaršího popisu a jména, tedy
E. emskoetteriana (Quehl) Backeb.

 

Literatura
Hunt D. R., CITES Cactaceae Checklist, Royal Bot. Gardens Kew, 1999
Šedivý V., O některých sporných eskobariích, Aztekia 82/3, 5: 16 - 18, 1982
Šedivý V., Rod Escobaria Br. et R., Atlas kaktusů VI., 1990, příloha
Šedivý V., Escobaria runyonii Br. et R., Atlas kaktusů, 10: 9, 1995
Taylor N.P., The identification of Escobaria (Cactaceae), Cact. Succ. J. (GB), 4: 36 - 44, 1986

 

Autoři
Text: V. Šedivý.
Foto: P. Kotek ve vlastní sbírce.


Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím ctyri a osm