Název
THELOCACTUS HASTIFER (Werd. et Böd.) F.Knuth
 

Taxon
Thelocactus hastifer (Werdermann et Bödeker) F.Knuth in Backeberg et Knuth, Kaktus ABC, p. 360, 1935
Echinocactus hastifer Werdermann et Bödeker, Notizbl. Bot. Gart. Mus. Berlín-Dahlem, 11: 274, 1931
Ferocactus hastifer (Werd. et Böd.) N.P.Taylor, Cact. Succ. J. (GB), 41: 90, 1979
Jméno hastifer pochází z latiny a značí "nesoucí kopí". Vztahuje se k odstávajícímu hlavnímu středovému trnu, charakteristickému pro tento druh.

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý až trsovitý, 100-300 mm vysoký, 25-50 mm široký, protáhle válcovitý, žlutozelený; žeber 12-18, svislých nebo mírně spirálovitých, rozdělených do bradavek o velikosti 4-6 mm, areoly okrouhlé, 4-5 mm velké, zpočátku vlnaté. Střední trny v počtu 4-5, bílé, žlutavé až hnědé s tmavší špicí, jeden nejsilnější a nejdelší odstává, až 30 mm dlouhý, ostatní 3-4 směřují vzhůru, přilehlé k tělu, 20 mm dlouhé; okrajové trny v počtu 20-25, 12-15 mm dlouhé, bílé, ve stáří tmavnoucí, přímé, jehlovité, přilehlé k tělu.
Květy
35-60 mm veliký, vnější okvětní lístky bledě fialové s tmavším středovým žilkováním, vnitřní okvětní lístky fialové; tyčinky bílé, prašníky žluté, 5-7 bliznových laloků žlutavých.
Plod
soudkovitý, zeleno purpurový, ve zralosti suchý a pukající při základu, 8-15 mm velký.
Semena
černá, 1,5-1,8 mm velká, hruškovitá se síťovanou testou.

 

Variety
Variabilita T.hastifer se projevuje v několika minoritních rovinách. Ta první, nejnápadnější, je vzrůst - jednotlivý nebo vzácněji trsovitý; zbývající různorodost je dána odchylkami v otrnění (zejména hlavního středového trnu), a odstínech barvy květu. Druh není detailněji členěn.

 

Výskyt
V dokumentaci k typové rostlině, uložené v roce 1931 do herbáře botanického muzea v Berlíně-Dahlemu, kde kupodivu "přežila" válku, nebyly uvedeny žádné bližší údaje o místě jejího nálezu. Informace o výskytu tohoto dodnes málo známého telokaktusy byly uveřejněny teprve po letech (W.Wagner, 1962). Areálem rozšíření je pohraniční oblast mexických států Queretaro a Hidalgo, konkrétně je udávána Vista Hermosa, Sierra el Doctor a Cerro Prieto. Lokality se nacházejí v nadmořské výšce 1700-1900 metrů. T.hastifer zde roste na vápenci v křovinaté krajině, ve společnosti s dalšími kaktusy - Mammillaria elongata, Coryphantha radians, Ariocarpus kotschoubeyanus var.elephantidens, Echinocactus ingens a Thelocactus leucacanthus.

 

Pěstování
Přestože se pěstitelské nároky neliší od ostatních telokaktusů, zůstává T.hastifer ve sbírkách jedním z nejvzácnějších. Až donedávna to bylo dáno především malou dostupností semen. T.hastifer není spolu s T.leucacanthus typickou pouštní rostlinou a tento fakt určuje též méně náročnější kulturu. Přesto platí všechny standardní pěstitelské zásady - propustný minerální substrát, střídavý zálivkový režim, světlé a teplé stanoviště, vítané i v zimních měsících.
Semenáčky jsou zpočátku velmi tenkého vzrůstu a v období sucha polehávají.
Roubování usnadní pěstování, ale rostliny rostou více do délky.

 

Poznámky
T.hastifer má v rámci rodu Thelocactus zvláštní postavení. Jeho příbuznost k T.bicolor se zdá být jednoznačná (vzrůst, otrnění, květ), překvapivá je však nápadná podobnost stavby semen s T.leucacanthus, se kterým sdílí též společný areál výskytu. Některé další znaky naznačují příbuzenský vztah k T.conothelos (Anderson).
Zvláštním znakem je též vývoj malých semenáčů, jejich vzhled je stejně jako v případě obou druhů rodu Rapicactus (Gymnocactus mandragora, Gymnocactus subterraneus) úplně odlišný od dospělých rostlin. Ve stáří rostliny dole ztrácejí otrnění a korkovatí.
T.hastifer je stále považován za vzácný a dokonce ohrožený kaktus.

 

Literatura
Anonymus, V tieni Iztacciuhatl, Cactaceae etc., 5: 31-32, 1995
Alsemgeest W. et Al., Het geslach Thelocactus, Succulenta, 74: 125-129, 1995
Anderson E.F., A revision of the genus Thelocactus Br. et R. (Cactaceae), Bradleya, 5: 49-76, 1987 [zkrácený překlad Aztekia, 11: 11-20, 1988]
Guzmán U., Arias S., Nota sorbe Thelocactus hastifer, Cact. Suc. Mex., 37: 38-40, 1992
Haas R., Thelocactus hastifer (Werd. et Böd.) F.Knuth, Kakt. und and. Sukk., 36: 142-143, 1985
Lausser A., Die Hochebene von Hermosa in Grenz - Gebiet von Hidalgo/Queretaro, Mexico, Kakt. und and. Sukk., 45: 90-94, 1994
Lukeš V., Rod Thelocactus, Aztekia, mimořádné číslo, p. 41-65, 1982
Lux A., Staník R., Poznámky k rodu Thelocactus, Cactaceae etc., 1: 33, 1991
Odehnal J., Thelocactus hastifer (Werd. et Böd.) Knuth, Kaktusy, 19: 30-32, 1983
Pilbeam J., Thelocactus, The Cactus File Handbook, 1996
Verduzco J., Zachar M., Streifzüge zwischen den Staaten Hidalgo und Queretaro, Kakt. und and. Sukk., 44: 89-91, 194-195, 1993

 

Autoři
Text: V.Šedivý.
Foto: importní rostliny poblíž Vista Hermosa M.Zachar.


Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím ctyri a ctyri