Název
FEROCACTUS HAEMATACANTHUS (S.-D.) H.Bravo ex Backeb. et Knuth
 

Taxon
Ferocactus haematacanthus (S.-D.) H.Bravo ex Backeb. et Knuth, Kaktus - ABC : p. 352, 1935
Echinocactus electracanthus haematacanthus Salm-Dyck, Cact. Hort. Dyck 1849 : 150, 1850
Druhové jméno v překladu znamená s krvavě červenými trny.

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, zprvu kulovitý později válcovitý, až 1,2 dlouhý a 0,3 m široký; žeber 13-27, ostrých a až 35 mm vysokých, pod areolami zesílených, pokožka matně zelená až ojíněná; areoly oválné, později na hranách žeber navzájem splývají, plstnaté. Středové trny 4, šídlovité, dlouhé 40-80 mm, přímé, hladké, krvavě červené, později šednoucí; okrajových trnů 6-7, paprskovitě uspořádaných přímých, šídlovitých, tenčí než středové a asi 35 mm dlouhé, červené, brzy šednoucí až černající.
Květy
na temeni blízko vzrůstného vrcholu, nálevkovité až 68 mm široké; okvětní lístky kopinaté až 11 mm široké, celokrajné, purpurově růžové, tyčinky běložluté, blizna žlutá, s intenzivně žlutými
laloky.
Plod
vejcovitý, až 35 mm dlouhý a 27 mm široký, nazelenalý.
Semena
asi 1,8 mm dlouhá, vejčitá s černou jamkovanou testou.

 

Variety
V přírodě je známa homogenní populace. Někteří jedinci se liší délkou středových trnů a intenzitou jejich zbarvení, to je ovšem zcela nevýznamné.

 

Výskyt
Typová lokalita známa není, naleziště neotypu bylo uvedeno jako hranice mezi státy Veracruz a Puebla (Mexiko), cesta mezi Tehuacan a Cumbres de Acultzingo. Autoři textu a fotografie viděli tento druh nedaleko osady Esperanza a Barranca Acultzingo v nadmořské výšce asi 2500 m. Roste ve vápencových horninách v nízkém křovinatém porostu, společně s řadou dalších vzácných kaktusů (např. Mammillaria pectinifera, M. napina, aj.). Dešťové srážky jsou zde asi 500 mm za rok, v zimních měsících se příležitostně dostavují i přízemní mrazíky.

 

Pěstování
F. haematacanthus je ve sbírkách téměř neznámý. Semena nejsou často nabízena. Jedná se však o hezkou, nápadně otrněnou rostlinu, kvetoucí však až ve vyšším věku. Lze doporučit propustný, minerální substrát a nepravidelnou, opatrnou zálivku. Množení je možné jen výsevem semen. Zimujeme nejlépe při teplotách kolem 10 stup. C na světle.
Na snímku R.Šubíka je rostlina vysoká asi 60 cm, blízko Esperanza, Puebla, Mexiko.

 

Poznámky
Původní popis Salm-Dycka byl strohý, ovšem v roce 1896 jej doplnil a upřesnil F.A.C.Weber a také udal místo výskytu. Bohužel jej nepoznali Britton a Rose, nedostali se k živému ani konzervovanému materiálu. Také C.Backeberg zaměnil Ferocactus haematacanthus a považoval jej za varietu F. steinesii a dokonce ve své monografii (1961) zobrazil zcela jinou rostlinu. Teprve asi před dvaceti lety se všechny tyto záměny a omyly vyjasnily. Mexičtí odborníci prokázali, že tento vzácný druh rodu Ferocactus roste jen na malém území severně od města Tehuacan. Pro svoje velké intenzivně zbarvené květy jej lze snadno určit a proto je téměř nepochopitelné, že došlo v historii k několika zápletkám a omylům. Nejblíže příbuzným druhem je F. histrix, rostoucí na velkém areálu směrem na severozápad a společně jsou řazeny do sekce Ferocactus stejnojmenného rodu.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 5, 1961
Meyran J., Guia botánica de Cactaceaes y ostras suculentas del Valle de Tehuacan, 1973
Taylor N.P., A review of Ferocactus, Bradleya, 2 : 19-38, 1984

 

Autoři
Na snímku R.Šubíka je rostlina vysoká asi 60 cm, blízko Esperanza, Puebla, Mexiko.
Text: J.Říha.


Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím dve a pet