Název
THELOCACTUS MATUDAE Sánchez-Mej. et Lau
 

Taxon
Thelocactus matudae Sánchez-Mejorada et Lau, Cact. Suc. Mex., 23 : 51, 1978
Druh je nazván na počest Eize Matudy, vedoucího Institutu biologie, UNAM v Mexiku, znalce sukulentů, bromélií a orchidejí Mexika.

 

Popis
Tělo
jednotlivé, ploše kulovité o průměru 100-140 mm a stejné výšce, pokožka světle zelená, žeber asi 13, úplně rozpadlých v hrboly, uspořádané ve spirálách (8:13), hrboly nápadně štíhlé a protáhlé, dlouhé asi 25 mm, kuželovitě hranolovité se zaobleným hrotem a kosočtverečnou základnou, často jsou + - prohnuté sněrem dolů. Okrajové trny v počtu 7, tenké jehlovité, rozprostřené, asi 15 mm dlouhé, někdy i více. Středové trny 2-4, silnější a delší, až 35 mm dlouhé, zřejmě i více, jeden obvykle nejsilnější a delší, všechny odstávající, nepravidelně prohnuté, ohebné; barva všech trnů zpočátku žlutá až většinou hnědočervená, později šedohnědá, na starších areolách se někdy počet trnů zvyšuje - až na 12 okrajových a 5 středových.
Květ
růžově purpurový až fialový, dlouhý 50 a široký 75-80 mm, prašníky chromově žluté, nitky bělavé; bledě purpurově růžová, blizna žlutá.

 

Variety
nejsou popsány variety ani formy nebo informace není dostupná

 

Výskyt
Typová lokalita je několik kilometrů jižně od osady Nuevo Leon, Mexiko, v nadmořské výšce kolem 7 tisíce m. Rostliny jsou zde řídce roztroušené na zvětralých, silně vymývaných sádrovcích žluté barvy. Společně rostou jen vranečky (Sedaginella) orchideje a mechy s travinami, vyšší vegetace chybí. Rozšíření je omerainzianus Oehme, zejména ve stavbě bradavek a v utváření a vybarvení květů T.krainzianus se však v původních originálech nezachoval, také herbářové položky byly zničeny a protože jeho naleziště udáno nebylo, musíme připustit, že T.krainzianus neznáme a navíc, že jej nedokážeme identifikovat.
T.matudae roste na izolovaném nalezišti, na specifické hornině (sádrovci) a to předpokládá dlouhý samostatný vývoj tohoto druhu. I stavba jeho plochého, dlouze bradavičnatého těla je ojedinělá a charakteristická a tak nutno považovat T.matudae za vzácný endemický druh kaktusu ze severního Mexika.

 

Pěstování
Množení ze semen v posledních 10 letech zavedlo semenáče do řady sbírek. Nárůst semenáčů je dobrý ve standartních podmínkách kaktusových skleníků (tj. propustný organo-minerální substrát o neutrálním pH, nepravidelná zálivka, teplo v době vegetace mezi 20-35 stup. C, maximum rozptýleného slunečního záření).Indukce květů je však obtížná a vypěstované rostliny zakvétají velice neochotně. V přírodě kvetou během zimních měsíců, kdy jsou sice nejsušší měsíce roku, ale přesto v oblasti Valle de Rayones občas prší. Hygroskopické sádrovce navíc poutají rosu a vzdušnou vláhu a tak se růst T.matudae vlastně během roku vůbec nepřeruší (i když se jistě zpomalí). Je tedy možné, že dlouhé zimní měsíce v našich podmínkách vedou k vyčerpání zásobních látek v rostlinách, které by jinak (v přírodě) sloužily k tvorbě květů, plodů a semen.
Na rozdíl od exempláře na snímku, který má poměrně malý, menší než uvádí popis, mají v jiných situacích rostliny květy větší a širší.

 

Poznámky
Informace není k dispozici.

 

Literatura
Lukeš V., Rod Thelocactus (K. Sch.) Br. et R., Aztekia, 1982
Sánchez-Mejorada H., A. B. Lau, Cac. Suc. Mex., 23 : 51, 1978
Říha J., R. Šubík, Cesta na sever - Rayones, Kaktusy 79, 15 : 101, 979

 

Autoři
Text: Jan Říha.
Foto: Rudolf Šubík.
Na snímku je rostlina sbíraná v roce 1977 u Rayones.


Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím deset a sest