Taxon
Mammillaria melanocentra Poselger, Allgemeine Gartenzeitung, 23 : 17, 1855
Mammillaria melanacantha Forster, Hanb. Cact., p. 386, 1892
Mammillaria melanocentra Pos. var. typica Craig. Mamm. Hanb., p. 64, 1945
Mammillaria euthele Backeb., Die Cactaceae, 5 : 3167, 1961
Jméno melanocentrus se nechá přeložit jako "s černým středovým trnem".

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, ploše kulovitý, až 160 mm vysoký a široký; epidermis šedozelená; bradavky tuhé, čtyřhranné, v řadách 8:13, 12-14 mm vysoké a na bázi široké; axily zpočátku s bohatou bílou vlnou, která později mizí; areoly kruhovité, 10 mm široké, nejmladší s krátkou plstí, která brzy mizí. Okrajových trnů 7-9, 4-6 mm dlouhé, nejspodnější nejdelší, až 20 mm dlouhý, přímé nebo jen lehce zahnuté, šedé s tmavší špičkou; středový trn 1, 12-55 mm dlouhý, šídlovitý s mírně zesílenou bází, černý, většinou vzhůru mířící, vzácně směřuje dolů.
Květy
ve věnci kolem vrcholu, 18-20 mm dlouhé až 25 mm široké; vnější okvětní lístky kopinaté, špičaté, růžové se světlým okrajem a tmavším středním proužkem, na bázi tmavší; nitky světle růžové, prašníky žluté; čnělka světle růžová, blizna žlutozelená, 6-7 ramenná.
Plod
kuželovitý, 25-30 mm dlouhý, růžový až šarlatově červený, se zbytky okvětí.
Semena
malá, kulovitá, hnědá až červenohnědá.

Variety
Mammillaria melanocentra je poměrně uniformní taxon s odchylkami v délce a barvě trnů i květů. V současnosti je s jistými rozpaky některými autory uznávána
var. runyonii (BR. et R.) Craig. Tato varieta roste stejně jako typ v Huasteca Canyon, který je ovšem přes sto km dlouhý a s četnými rameny, takže není vyloučeno, že v těchto územních rozlohách existuje izolovaná lokalita s uniformní dostatečně odlišnou populací. I v tom případě by zřejmě bylo lépe stavět taxon na úroveň formy.
V roce 1945 popsaná varieta melanocentra (Engelm.) Craig byla v r.1975 Bensonem přeřazena k M. heyderi.

Výskyt
Mammillaria melanocentra roste v Mexiku, ve státě Nuevo Leon, v okolí města Monterrey. Roste na hlinitých, jílovitých a kamenitých půdách. P.Pavlíček ji pozoroval i ve štěrbinách a puklinách strmých stěn v Huasteca Canyon, který ústí těsně u města Monterrey. Zde se nalézala ve společnosti další sukulentní vegetace, např. Agave lechuguilla - ta je všudypřítomná, (častěji na ne příliš skloněných místech), stejně tak i Yucca filifera. A. victoria-reginae roste řidčeji a spíše na téměř kolmých stěnách, objevuje se tu i A. americana, dále tu rostou různé Hechtia a ve výše položené oblasti kaňonu i Tilandsia recurvata a usneoides. Z kaktusovitých jsou tu početné, překrásně vytrněné Echinocereus reichenbachii var. armatus s černými středovými trny (pouze v nejnižší části kaňonu poblíž Monterrey, když kaňon stoupá, tak populace mizí). Roste tu i E. pentalophus var. leonensis, (ale i další, o němž jsme s panem Brackem uvažovali, že by se mohlo jednat o E. enneacanthus var. dubius - poznámka Pavlíček), Echinocactus horizonthalonius, Epithelantha pachyrhisa a další.

Pěstování
Nevyžaduje přímé slunce, ale pro dobrý růst je nutné velmi světlé stanoviště. Kořeny jsou těsně pod povrchem, proto pěstujeme raději v plochých miskách. Při dlouhodobém suchu bradavky od spodu zasychají a tělo korkovatí. Zimní stanoviště světlé s teplotami kolem 12 stup. C. Je-li v zimě v příliš suchém prostředí velmi sesychá a na jaře se obtížně dostává do vegetace. Množení semeny je jednoduché, semenáčky rychle narůstají, proto je roubování zbytečné. Vegetativní množení je možné jen při poškození vrcholu. V mládí kvete jednotlivými květy, teprve staré rostliny jsou schopny kvést jedním či dvěma věnečky najednou.

Poznámky
M. melanocentra je pro své charakteristické černé trny i růžové květy dobře odlišitelným taxonem řady Macrothelae, skupiny M. heyderi. Některými autory je k ní jako synonymum řazena M. euthele, která nebyla platně popsána a Backeberg jí považoval za prozatímní jméno pro budoucí varietu. K M. melanocentra je řazena na úrovni variety i M. meicantha (Craigem), která má však blíže k M. heyderi. Více na jih u Ciudad Victoria roste nejblíže příbuzná M. rubrograndis, kterou je možno hodnotit jako varietu M. melanocentra. Z dalších příbuzných taxonů jsou to M. grusonii, M. lloydii a jediná háčkovitá M. uncinata.

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 5 : 3165, 1961
Hunt D.R., Jména mamilárií v běžném užívání, p. 109
Jelínek J., O kaktusech, p. 120, 1972
Pilbeam J., Mammillaria. A collector`s guide, p. 92, 1981

Autoři
Text: Jaroslav Ullmann.
Foto: Viktor Havelík.