Název
TURBINICARPUS KNUTHIANUS (Böd.) John et Říha
 

Taxon
Turbinicarpus knuthianus (Bödeker) John et Říha, Kaktusy, 19 : 22, 1983
Echinocactus knuthianus Bödeker, Monatsschrift Deutsch. Kakt. Gess., p. 139, 1930
Neolloydia knuthiana (Böd.) Knuth in Backeb. et Knuth, Kaktus-ABC, p. 367, 1935
Thelocactus knuthianus (Böd.) Borg, Cacti, p. 284, 1937
Gymnocactus knuthianus (Böd.) Backeb., Cact. Succ. J. (US), 23 : 151, 1951
F.Bödeker nazval svůj nový Echinocactus na počest dánského sběratele kaktusů, hraběte M.Knutha, od kterého dostal v roce 1929 první rostliny, podle kterých pořídil popis.

 

Popis
Tělo
stonek nejčastěji jednotlivý, někdy od základu odnožující, lehce zploštěle kulovitý, 30-60 mm vysoký a 35-70 mm široký, modrozelený, povrch rozdělen do kuželovitých bradavek, 4,5 mm dlouhých a 5-7 mm širokých; areoly krátce eliptické, 2-3 mm široké. Střední trny 1-2, 10-16 mm dlouhé, štíhlé, bílé, někdy na horní straně šedé až hnědočerné, lehce vzhůru zahnuté, šídlovité; okrajových trnů 15-20, 6-8 mm dlouhých, bílých, štíhlých, přímých, šídlovitých.
Květy
četné, 18-25 mm široké, 23-28 mm dlouhé; vnější okvětní lístky světle červené s tmavším středním proužkem, vnitřní okvětní lístky růžovobílé až červené s tmavším středním proužkem; tyčinky bílé, prašníky žluté, 6-7 bliznových laloků bělavých.
Plod
žlutozelený, skoro kulovitý, 7-8 mm dlouhý a 7-8 mm široký.
Semena
černá, hruškovitá, 1,1-1,4 mm dlouhá, 0,8-1 mm široký.

 

Variety
Turbinicarpus knuthianus patří mezi snadno rozlišitelné, charakteristické a bezproblémové rostliny, ostatně jako většina turbinikarpusů. Variabilita se omezuje na drobné odchylky v počtu trnů a odstínech barvy květu (existují dokonce rostliny s bílými květy).
O tomto taxonu je velmi málo údajů z přírody, je třeba se zmínit ještě o ceníkové položce "Gymnocactus aff. knuthianus" z Barbechos, San Luis Potosí. Takto označené rostliny vykazují pravděpodobně jisté odchylky od typové formy; bližší informace však nejsou autorovi tohoto textu známy.

 

Výskyt
V Bödekerově popisu je o výskytu uvedeno "u Villar, v mexickém státě San Luis Potosí" s tím, že v komentáři je odkaz na autora tohoto údaje, F.Rittera. Nedávno byly rostliny sbírány též u Guadalcazaru, San Luis Potosí (A.B.Lau - L 732). Roste v dobře vyvinutých půdách mezi travou na mírných vápencových kopcích, porostlých řídkým jehličnatým lesem.

 

Pěstování
Turbinicarpus knuthianus patří k pěstitelsky méně náročným turbinikarpusům, snášející i některé pěstitelské přehmaty. Pěstování pravokořenných exemplářů nečiní potíže, semena vyséváme podle zásad jakékoliv z mnoha popsaných metod. Jako u všech drobných kaktusů Mexika vyhoví nejlépe propustný, rychle vysychající substrát a střídavý zálivkový režim. Pravokořenné rostliny kvetou poprvé při velikosti 2-3 cm.

 

Poznámky
Nenápadný a dá se říci i nekonfliktní Turbinicarpus knuthianus nebyl nikdy předmětem zájmu kaktusářů. Je však charakteristickým, dobře rozlišitelným druhem, typickým zejména svým hustým bílým až nažloutlým otrněním. Stavba květů, plodů a semen je velmi blízká T. Laui. To je důkazem, že zařazení taxonu do rodu Turbinicarpus bylo oprávněné.

 

Literatura
Anderson E.F., A revision of the genus Neolloydia Br. et R. (Cactaceae), Bradleya, 4 : 1-28, 1986
Glass Ch., Foster R., A revision of the genus Turbinicarpus (Backeb.) Buxb. et Backeb., Cact. Succ. J. (US), 49 : 161-175, 1977
John V., Říha J., Formální převedení některých zástupců rodu Gymnocactus do rodu Turbinicarpus, Kaktusy 81, 17 : 15-18, 1981
Říha J., Šedivý V., Synopsis rodu Turbinicarpus (Backeb.) Buxb. et Backeb., Aztekia, 7 : 7-14, 1984

 

Autoři
Text: V.Šedivý.
Foto a sbírka: V.Jiránek.


Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím devet a tri