Název
SULCOREBUTIA VERTICILLACANTHA Ritt. var. MINIMA (Rausch) Pilbeam
 

Taxon
Sulcorebutia verticillacantha Ritter var. minima (Rausch) Pilbeam, Sulcorebutia and Weingartia. A collector`s guide, p. 98, 1985
Sulcorebutia taratensis (Cárd.) Buin. et Don. var. minima Rausch, Kakt. und and. Sukk., 19 : 112, 1968
Varieta byla pojmenována podle svého vzrůstu, minimus znamená nejmenší.

 

Popis
Tělo
rostlina trsovitá, jednotlivé stonky kulovité, až 10 mm široké, v kultuře mírně protáhlé, až 20 mm dlouhé, asi 15 mm široké, šedozelené, na plném slunci nahnědle fialové; temeno málo snížené, otrněné; kořeny dlouhé, řepovité. Žeber 11-14, spirálovitá, rozdělená v 1,5 mm široké a 2 mm dlouhé hrboly; areoly podlouhlé, 1,5 mm dlouhé, 0,5 mm široké, našedle plstnaté. Trny jen okrajové, hřebenovitě postavené, přilehlé, v 5-7 párech do stran a 1 dolů směřující, až 1,5 mm dlouhé, sklovitě bílé s nahnědlou bází nebo žluté s bází téměř černou.
Květy
fialově červeně růžové, ke středu bělavé, 25 mm dlouhé, 15 mm široké; vnější okvětní lístky fialově růžové s hnědým středním proužkem; vnitřní okvětní lístky kopinaté až kopisťovité, fialově růžové, v dolní části bělavé; Květní lůžko světle růžové s olivově zelenými šupinami s hnědými špičkami; jícen růžový; nitky bělavé až narůžovělé, prašníky světle žluté; čnělka 10 mm dlouhá, bělavá až nazelenalá, s bílou bliznou se 6 rameny v úrovni nejvyšších prašníků nebo je přesahující.
Plod
tmavě červený, s načervenale zelenými šupinami, kulovitý, sotva 3 mm v průměru.
Semena
asi 1,3 mm dlouhá, 1 mm široká.

 

Variety
Sulcorebutia verticillacantha var. minima je velmi charakteristický taxon, vykazující jen malou variabilitu. Drobné rozdíly je možno pozorovat v barvě otrnění, žluté trny s načernalou bází dodávají rostlinám celkově tmavší vzhled než bělavý typ otrnění. Rozdíly existují rovněž ve zbarvení květů, mimo květy celé růžové se často vyskytují i květy s větším nebo menším středem světlejším až bílým. Jako S. verticillacantha var. minima byl označen sběr WR 196.

 

Výskyt
Sulcorebutia verticillacantha var. minima pochází z Bolívie, v dep. Cochabamba, v provincii Arque je naleziště této variety u Ansaldo, západně od Rio Caine, ve výšce 2700 m.

 

Pěstování
Sulcorebutia verticillacantha var. minima roste dobře na vlastních kořenech, nároky na pěstování se neliší od jiných druhů tohoto rodu. Pravokořenné rostliny rostou pomalu, po naroubování však nadměrně odnožují a narůstají. Snadno se množí z odnoží, které rostliny hojně vytvářejí, jen je nutné, aby zakořeněné odnože měly, podobně jako u jiných druhů tohoto rodu, velikost alespoň 10 mm. Příliš malé odnože často nemají sílu k tvorbě kořenů a vysychají, zejména při větší řezné ráně.

 

Poznámky
Sulcorebutia verticillacantha var. minima byla při svém popisu přiřazena k druhu S. taratensis, ale již záhy byla více autory chápána jako varieta druhu S. verticillacantha. Formální kombinace však byla publikována až roku 1985 Pilbeamem.S. verticillacantha var. minima se proti var. verticillacantha odlišuje zejména charakterem otrnění a velikostí stonků. Jak to odpovídá jejímu jménu, jedná se o nejméně narůstající rostliny nejen mezi varietami S. verticillacantha, ale i v rámci celého rodu.

 

Literatura
Brinkmann K.H., Die Gattung Sulcorebutia, p. 52, 1976
Lindner P., Přehled rodu Sulcorebutia Backeberg emend. Bredero et Donald, Aztekia (mimořádné číslo), p. 89, 1982
Schütz B., Sulcorebutia taratensis (Cárd.) Buin. et Donald var. minima Rausch, Kaktusy 76, 12 : 8, 1976

 

Autoři
Text: Otakar Šída.
Foto: Karel Crkal.


Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím tri a sedm