Název
SCHLUMBERGERA ORSSICHIANA Barthlott et McMillan
 

Taxon
Schlumbergera orssichiana Barthlott et McMillan, Cact. Succ. J. (US), 50 : 152-156, 1978
Druhové jméno bylo zvoleno na počest paní Beatrix Orssich z Teresopolis v Brazílii.

 

Popis
Tělo
epifytická rostlina s keřovitým, článkovitým stonkem, který je zprvu vzpřímený, později převislý, jednotlivé články listovitě zploštělé, až 50 mm dlouhé a 35 mm široké, na okrajích zubaté, často okraje navíc zvlněné, střední část článků masitá s výrazným středovým nervem; pokožka jasně zelená, někdy na slunci s bronzovým nádechem, lesklá; terminální areola plstnatá, někdy s nevýraznými chlupy rezavě hnědé barvy, postranní areoly nezřetelné.
Květy
zygomorfní, až 90 mm dlouhé a 90 mm široké; okvětní lístky široce kopinaté, na koncích zašpičatělé, až 11 mm široké, bělavě růžové s intenzivněji zbarveným okrajem a světlejším středem; čnělka karmínově růžová, blizna růžová; nitky tyčinek bělavé, prašníky žluté; květní lůžko výrazně hranaté, zelené.
Plod
ve zralosti hranatý zelený a šťavnatý, se silným oplodím.
Semena
asi 1 mm velká, zploštělá, s lesklou černou testou.

 

Variety
jedná se o výrazný druh, který je zcela homogenní bez vnitrodruhové proměnlivosti.

 

Výskyt
Areál rozšíření je velmi malý a leží na návětrných východních hřebenech Serra do Mar ve východní Brazílii. Roste v nadmořské výšce asi 1000 m, většinou na vysokých stromech nebo na exponovaných skalních stěnách. Dešťové srážky jsou v této oblasti velmi bohaté a dosahují asi dvou tisíc mm za rok. Průměrné denní teploty neklesají pod 20 stup. C.

 

Pěstování
Poměrně choulostivý epifytický druh, který je náročný na trvalou vlhkost prostředí a teploty neklesající pod 15 stup. C. Nejlépe vyhovuje umístění v polostínu v teplém skleníku nebo v interiéru, společně s různými druhy rodu Tillandsia, orchidejemi apod. Pravokořenné rostliny nesnášejí pH vyšší než 6,00, nutno používat kyselý substrát (směs minerálních složek a kyselého humusu). Nejlépe se osvědčuje roubování na vlhko snášející podnože Hylocereus, Pereskiopsis, Selenicereus apod., použít lze ovšem i Eriocereus jusbertii, Opuntia spec. aj. Roubujeme buď do rozštěpu (Pereskiopsis, Selenicereus aj.), nebo naplocho.
Roubovanci kvetou a rychle narůstají a velmi bohatě kvetou. Doba kvetení je poměrně dlouhá. První květy se objevují koncem léta )září) a doba kvetení trvá (ve výhodných podmínkách) až do jara. Roubované rostliny jsou však schopny kvést po celý rok, s přestávkami, kdy intenzívně narůstají nové články. Protože máme u nás k dispozici pouze jediný klon, je možné jen vegetativní množení.
Na snímku J.Krále je roubovaná rostlina, izotyp z botanické zahrady v Heidelbergu, pěstovaná ve sbírce autora textu J.Říhy.

 

Poznámky
Paní B. Orssichová objevila tento druh zcela náhodně v roce 1976. Bez květů připomínala rostlina robustnější exemplář běžného druhu S. truncata. Teprve květy ji přivedly k tomu, že jde o odlišný druh od S. truncata, S. ruseliana i S. opuntioides. Květy S. orssichiana jsou skutečně výjimečné a na rozdíl od ostatních druhů rodu jsou stejně široké jako dlouhé a jsou dvoubarevné. Původně byl nalezen jediný klon (jediná rostlina), který musel být množen vegetativně. Dovezli jsme jej k nám již v roce 1977 a je vzácně zastoupen v různých sbírkách. Teprve před několika lety našla B. Orssichová po usilovném hledání další rostliny. Prokázalo se však, že se jedná o vzácný druh, který je velmi řídce rozptýlen v horách.
S. orssichiana patří mezi tzv. vánoční kaktusy, které známe pod několika rodovými jmény; nejčastěji Zygocactus, ale také Epiphyllanthus a Epiphyllum. Tato jména jsou však buď mladší (Zygocactus) nebo nesprávně používaná a proto všechny vánoční kaktusy musíme správně pojmenovat Schlumbergera. Vyznačují se zygomorfními květy (výjimkou je S. ruseliana).
V přírodě jsou opylovány drobnými kolibříky rodů Phaetornis a Leucochloris. je zajímavé, že semenáče a také některé výhony vytvářejí mnohažeberný (4-6) štíhlý stonek s výrazným, i když nepíchavým otrněním. Po určité době se na těchto stoncích začnou vytvářet ploché normální články.

 

Literatura
Barthlott W. et McMillan A.J.S., A new species of Schlumbergera (Cactaceae), Cact. Succ. J. (US), 50 : 152-156, 1978
Barthlott W. et Rauh W., Notes on the morphology, palynology and evolution of the genus
Schlumbergera Lemaire, Cactaceae, Cact. Succ. J (US), (ročenka), p. 5-21, 1975
Barthlott W., Cacti, 1979
Říha J., Schlumbergera orssichiana, nový vánoční kaktus z jihovýchodní Brazilie, Živa, 30 : 116-117, 1982
Říha J. et Šubík R., The illustrated encyclopedia of Cacti and other Succulents, 1981

 

Autoři
Na snímku J.Krále je roubovaná rostlina, izotyp z botanické zahrady v Heidelbergu, pěstovaná ve sbírce autora textu J.Říhy.


Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím tri a sest