Název
PYRRHOCACTUS HORRIDUS (Remy) Backeb. var. ROBUSTUS (Ritt.) Ritt.
 

Taxon
Pyrrhocactus horridus (Remy) Backeberg var. robustus (Ritter) Ritter, Kakteen in Südamerika, 3 : 947-948, 1980
Pyrrhocactus robustus Ritt., Succulenta, 39 : 25, 1960
Neochilenia robusta (Ritt.) backeb., Die cactaceae, 6 : 3781, 1962
Druh byl pojmenován podle výrazného otrnění (horridus = hrozivý, divoký), varieta podle velikosti stonku (robustus = silný, mohutný).

 

Popis
Tělo
stonek kulovitý, ve stáří prodloužený, až 200 mm široký. Žeber 15-20, žebra silná, tupá, až 30 mm vysoká se zářezem nad areolami, pod nimi protažená v hrboly; areoly 7-20 mm dlouhé, 5-8 mm široké s šedou plstí. Trny silné, šídlovité, rovné nebo vzhůru zakřivené, šedohnědé až šedočerné; okrajových 7-12, do stran směřující, asi 13 mm dlouhé; středové obtížně rozlišitelné v počtu až 10, častěji méně, 10-14 mm dlouhé.
Květy
blíže temene, 40-55 mm dlouhé, bez vůně; květní lůžko zelené až načervenalé s malými šupinkami a vločkami vlny; trubka nálevkovitá, hnědavě zelená, někdy s bílými vlasovými štětinami; nitky nažloutlé až zelenavé, pod prašníky načervenalé, prašníky krémové; čnělka růžová, 8-13 žlutých laloků blizny; okvětní lístky 20-35 mm dlouhé, 5-12 mm široké, karmínové až purpurové, na okrajích a na vrcholu žluté až nahnědle žluté.
Plod
12-20 mm dlouhý, načervenalý, otvírá se u báze.
Semena
asi 1,2 mm dlouhá, 1 mm široká s jemným zrněním i hrubšími hrbolky testy.

 

Variety
Taxon byl původně popsán jako samostatný druh s var. vegasanus (Ritter), později jej Ritter zařadil jako varietu k druhu P. horridus a na var. vegasanus pohlížel jako na formu. Rostliny Pyrrhocactus horridus jsou podle zpráv z naleziště i podle rostlin v našich sbírkách velmi proměnlivé, od menších a řidčeji otrněných při pobřeží, přes největší rostliny s hustějším otrněním dále od pobřeží, až po menší s velmi hustím otrněním z vnitrozemí. Varieta robustus pochází ze střední oblasti. Proměnlivost je i v květech od převládajících žlutých barev až po červené květy, prakticky bez žlutých odstínů.

 

Výskyt
Pyrrhocactus horridus má rozsáhlý areál výskytu od Valparaiso až po Los Vilos (asi 150 km severněji) při pobřeží Chile a do vnitrozemí se šíří až po svahy andského hřebene východně od Los Andes a Tilama (asi 100 až 120 km do vnitrozemí). Varieta robustus má typové naleziště u Ocoa a vyskytuje se v údolí říčky Aconcagua asi 40 km od pobřeží u městeček La Calera a Quillote a směrem dále až k městečku Tilama (asi 100 km severněji).

 

Pěstování
Roste uspokojivě na vlastních kořenech, růst je však pomalý. Běžný substrát pro kaktusy zcela vyhovuje. naroubování růst urychlí, ale zakořenění sejmutých roubů není snadné. Kvete až po dosažení dostatečné velikosti, násada květů není nijak bohatá. Vyhovuje mu dostatek proudícího vzduchu, lépe roste v pařeništi než ve skleníku. V zimě za sucha snáší dobře i nízké teploty kolem nuly. Prakticky neodnožuje, takže je nutné vysévat.

 

Poznámky
Některé rostliny z této oblasti považoval Ritter za původní Schumannův Echinocactus froehlichianus, později však všechny odchylné formy zahrnul pod druh P. horridus. Varieta robustus vykazuje plynulé přechody k varietě aconcaguensis (dále do vnitrozemí od Llay-Llay k San Felipe) i k nominátní varietě horridus (při pobřeží u Valparaiso).
Semena nabízel Ritter pod čísly FR 239, FR 239a, Kníže tento sběr ve svých seznamech neuvádí.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 6, 3781-3783, 1962
Voldán M., Kaktusy 66, 2 : 127-132, 1966

 

Autoři
Text: Václav Dvořák.
Foto: Rudolf Slaba.
Rostlina na obrázku pochází ze sbírky V.Dvořáka v Písku.


Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím ctyri a devet