Název
FEROCACTUS PILOSUS (Galeotti ex Salm Dyck) Werd.
 

Taxon
Ferocactus pilosus (Galeotti ex Salm Dyck)Werdermann, Fedde. Rep. Spec. Nov., Sonder-Beih. 18 : 72, 1933
Echinocactus pilosus Galeotti ex Salm Dyck, Cact. Hort. Dyck. 1849, p. 148, 1850
Echinocactus steinesii Audot, Rev. Hort., 6 : 248, 1845, nom. invalid
Pilosus znamená chlupatý a vztahuje se na tvorbu světlých a nepíchavých štětinovitých trnů v dospělosti.

 

Popis
Tělo
stonek zprvu jednotlivý, později trsovitý a vytvářející i mohutné skupiny stonků; jednotlivé stonky až 3 m dlouhé a 0,5 m široké, válcovitého tvaru; žebra v mládí ostrá a štíhlá, později plochá a zaoblená v počtu až 20; areoly zapuštěné v žebrech. Okrajových trnů asi 5, odstávajících silných a dřevitých, červené až hnědavé barvy, asi 20-30 mm dlouhých, v dospělosti se v areole objevují další, ohebné a nepíchavé štětiny světlé barvy rozložené po obvodu areoly; středových trnů většinou 6-12, silných, šídlovitých až 50 mm dlouhých, přímých a odstávajících, většinou červené barvy, vzácněji oranžové, žlutavé či hnědé.
Květy
až 40 mm dlouhé a 25 mm široké, úzce nálevkovitého tvaru, červené nebo i žlutavé barvy; Okvětní lístky kopinaté asi 20 mm dlouhé a 2 mm široké, vnější s výrazným tmavým středovým pruhem.
Plod
vejčitý, 30-40 mm dlouhý, žlutavé barvy, šupinatý.
Semena
asi 1,8 mm velká, hruškovitého tvaru, testa černohnědá s jamkovanou strukturou.

 

Variety
Ve starší literatuře (např. Backeberg 1965) lze nalézt jména některých variet (např. F.steinesii
var. pilosus,
var. haematacanthus).
Dnes je však zřejmé, že F. pilosus (= F. steinesii) vytváří v přírodě poměrně homogenní populaci, i když roste na velkém areálu. Varieta haematacanthus byla chybně spojena s F. pilosus, ve skutečnosti je F. haematacanthus samostatným druhem.

 

Výskyt
Areál rozšíření leží ve střední části náhorní mexické plošiny ve státech San Luis Potosí, Zacatecas, Durango, Nuevo León a okrajově i dalších v nadmořských výškách 1400-2100 m. Roste na plochých terénech, většinou na vápencovém podloží v rostlinných společenstvech nazývaných chaparal, tj. v křovinaté vegetaci a společně s řadou dalších sukulentů (rody Agave, Dasylirion, Hechtia, Yucca) a s mnoha kaktusy. Dospělé rostliny lze nejčastěji nalézt na plném slunci, ovšem semenáče a drobné jedince vyhledávají úkryt ve stínu ostatního rostlinstva.

 

Pěstování
F. pilosus roste dobře od nejútlejších semenáčů v běžných podmínkách skleníků a skleníčků. V době růstu vyžaduje hojnou a pravidelnou zálivku a bohatou výživu. Ve vyšším věku se stává citlivý na trvalou vlhkost substrátu a proto zaléváme jen v teplých dnech a mezi zálivkami necháme substrát vyschnout. Při přehřátí je citlivý na popálení sluncem. V našich podmínkách dosud nebylo kvetení zaznamenáno. Zimujeme při teplotách 5-15 stup. C.

 

Poznámky
Ve sbírkách je tento druh často veden pod označením F. steinesii. Je to sice pojmenování starší, ovšem bylo použito neoprávněně (pozdní homonymum) a tedy je neplatné.
N.P.Taylor správně řadí F. pilosus do příbuzenstva F. robustus. Ten však vytváří poléhavé polštářovité stonky a jeho naleziště leží mnohem jižněji. Stavba květů, plodu a semen je však u obou druhů podobná. C.Backeberg přiřadil k F. pilosus i F. haematacanthus, který pochází ze středního Mexika (stát Puebla). Podle morfologických studií je však F. haematacanthus mnohem blíže příbuzný s F. hystrix, který rovněž pochází ze středního Mexika (státy Hidalgo a Querétaro, okrajově i San Luis Potosí).
Rostlina na snímku je široká více než 2 m a přitom teprve začíná kvést. Její stáří lze odhadovat nejméně na 25 let. Jedná se o jeden z největších sudovitých kaktusů, který začíná kvést ve velikosti jednotlivých stonků okolo 1 m.

 

Literatura
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, 1965
Říha J., Šubík R., The illustrated encyclopedia of Cacti and other Succulents, 1981
Taylor N.P., A review of Ferocactus, Bradleya, 2 : 1938, 1984
Taylor N.P., Přehled rodu Ferocactus, Aztekia, 11, 1988

 

Autoři
Text: Jan Říha.
Na snímku Rudolfa Šubíka je rostlina v přírodě na stanovišti u města Aramberri ve státě Nuevo León, Mexiko, v křovinatých porostech rodů Malpigia, Salvia, Cercidium aj.


Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím pet a sest