Název
ENCEPHALOCARPUS STROBILIFORMIS (Werderm.) Berger
 

Taxon
Encephalocarpus strobiliformis (Werdermann) Berger, Kakteen: 332, 1929
Ariocarpus strobiliformis Werdermann, Zeitschrift für Sukkulentenkunde, Berlin, 3 : 126, 1927
Encephalos - karpos znamená v hlavě - plod. Naznačuje se tím, že plod zůstává dlouho skrytý ve vlně na vrcholu rostliny. Strobiliformis znamená v latině šiškovitý, čímž je míněna podobnost rostliny k šišce jehličnanů, zejména borovic.

 

Popis
Tělo
Většinou samostatně vyrůstající rostlina, kulovitá, později někdy protáhlá, vrchol mírně ponořený, s bělavou vlnou, překrytý trny, kořen silný, řepovitý. Bradavky šupinovité, uspořádány asi do 16 šikmých řad, navzájem překryty jako střešní tašky, na hřbetě opeřené a na volné části ztvrdlé, trochu níže pod hrotem je na hřbetní straně malá, podlouhlá areola, asi 1 cm v prům., která má jen v mládí trny, na starších od temene vzdálenějších bradavkách hroty a areoly opadávající i s trny. Trnů 8-12, trochu hřebínkovitě uspořádané, bílé, štětinaté, až 5 mm dlouhé, horní nejdelší s uschlým nakapaným bezvodým sekretem, vytvořeným na hrotu kuželovitých žláznatých trnů. Axily jen ve vrcholové části mají sporou bílou vlnu.
Květy
vyrůstající z axil velmi malých bradavek na vrcholu rostliny, až 30 mm dlouhé a 40 mm široké. Vnější okvětní lístky šedozelené se světlejším okrajem, bílé řasnatým, velmi úzké, následující stejně utvářené, ale trochu širší a delší; vnitřní okvětní lístky krásně fialově růžové, na bázi tmavší, protáhlé kopisťovité, zašpičatělé, s rovnými okraji nebo jemně zoubkované, vnější bledší. Semeník holý, ukrytý ve vlně. Tyčinky nepříliš početné, dole bílé nahoře světle žluté, prašníky zlatožluté; čnělka štíhlá se 2-3 krátkými, málo odstávajícími, bělavými bliznami.
Plody
zůstávají zasunuté na vrcholu ve vlně, kde zrají a potom zasychají.
Semena
1 mm velká, tvaru zahnuté hrušky, tmavošedá, s početnými bílými vráskami.

 

Variety
nejsou popsány variety ani formy nebo informace není dostupná

 

Výskyt
Mexiko, Tamaulipas, u Jaumave. Roste na vápencových skálách v minerálním substrátu.

 

Pěstování
Rostliny vyžadují v létě teplé a slunné místo. Jsou choulostivé na trvalejší vlhkost a humus. Pěstujeme je proto ve velmi propustné zemi, nejlépe s příměsí hrubozrnné antuky. Roubované, obvykle na Eriocereus jusbertii, rostou ve velmi protáhlé formě i na nejslunnějším místě a proto je nutno takové rostliny občas přeroubovat. Pravokořenné rostliny velmi dobře prospívají v drti, kde rostou více do šíře a velmi zvolna. Květuschopné jsou nejdříve v pátém roce po výsevu. Zimujeme na chladném , ale mrazuprostém místě v naprostém suchu. Rozmnožujeme výsevem. Jako u jiných druhů, které uchovávají dlouhou dobu semena na rostlině, i zde podržují semena velmi dlouhou dobu klíčivost.
Autor textu a fotografie: Karel Crkal.

 

Poznámky
Tento druh byl nalezen A. Viereckem v roce 1927 a dovezen firmou Klissing a syn.
Rostlina spojuje v sobě znaky nejrůznějších rodů řady Strombocacti. Uspořádáním a tvarem bradavek je blízká rodům Ariocarpus a Obregonia, tvrdnutí hrotů bradavek je podobné jako u rodu Stombocactus. Žlázovité trny se ještě vyskytují u rodu Epithelantha. Stavbou květů se podobá i rodům Aztekium a Pelecyphora. S druhem Pelecyphora aselliformis má velice podobnou barvu květů a také forma semen je navzájem velmi blízká.
Importní rostliny připomínají celkovým vzhledem šišky jehličnanů. Rostliny pěstované u nás však postrádají mnoho těchto výrazných a charakteristických znaků importů. Bradavky a jejich řazení jsou málo nápadné. V podmínkách našich skleníků, kdy se nejčastěji jedná o naroubované rostliny, dochází k rychlému růstu a na rostliny nepůsobí povětrnostní podmínky. Vrcholová část s trny a vlnou se zachovávají až do značné vzdálenosti od temene rostliny, takže v těchto směrech neodpovídají rostliny plně uvedenému popisu. Velmi bohatě však kvetou i malé rostliny a krása květů je skutečně mimořádná.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae V, : 3075-3077, obr., 1961
Ježek S. a Říha J., Aztekia, 2/3 : 15-17, obr. v příl., 1979
Krainz H., Die Kakteen, CVIIIb, bar. obr., 1958
Pažout F., Živa, : 18-21, obr., 1958
Pažout F., Živa, : 16-17, obr. importu, bar. obr. : 92, 1959
Schütz B., Kaktusy VII : 131, bar. obr., 1971

 

Autoři
Autor textu a fotografie: Karel Crkal.
Rostlina pochází ze sbírky Pavla Pavlíčka.


Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím devet a dve