Název
REBUTIA TORQUATA Ritter et Buining
 

Taxon
Rebutia torquata Ritter et Buining, Succulenta, 56: 63, 1977
Druh byl pojmenován podle tvaru svých žeber, torquatus znamená zkroucený, stočený.

 

Popis
Stonek odnožující až trsovitý, 20-30 mm tlustý, sloupkovitý, později i několikanásobně dlouhý, s řepovitým kořenem; pokožka zelená. Žeber 8-10, asi 3 mm vysoká, zvýrazněná širokými plochými oddělujícími brázdami, hustě hrbolatá, rozčleněná úzkými příčnými vruby do poloviny výšky na malé, velmi hustě stojící, často až vzájemně se dotýkající hrbolky; areoly 1 mm dlouhé, bíle plstnaté, velmi málo vzdálené, často až navzájem se dotýkající a tvořící souvislý pás. Trny jen okrajové, 6-10, stranou směřující, jen asi 1 mm dlouhé, někdy 2 mm, vůči délce relativně silné, bílé s červenohnědou zesílenou bází.
Květy
postranní, vyrůstající při bázi rostliny nebo v dolní části rostliny, asi 30 mm dlouhé a 40-50 mm široké, ohnivě červené se žlutým jícnem; květní lůžko tmavě zelené s malými černými šupinami, vločkami bílé vlny a vzácně i jednotlivými vlasovými štětinami; květní trubka asi 15 mm dlouhá, z toho 3-4 mm srostlá s čnělkou, uvnitř bledě žlutá, vně pokrytá jako květní lůžko, šupiny černé; okvětní lístky asi 12 mm dlouhé, 5 mm široké, kopisťovité, tupé, řeřichově červené ve vysoké sytosti, dole přecházející do bledě žluté, vnější s krátkou špičkou, stejně zbarvené, jen na konci téměř černé; nitky 6-7 mm dlouhé, nahoře nažloutlé, dole nazelenalé, nasazené po celé trubce, prašníky žluté; čnělka světle zelená, s 8 zelenými, asi 4 mm dlouhými rameny blizny nad úrovní nejvyšších prašníků.
Plod
kulovitý, načervenalý, asi 4 mm široký, pokrytý 1-2 mm dlouhými, úzce trojúhelníkovitými, tmavými šupinami a bílými vlnatými vlasy.
Semena
1,2 mm dlouhá, 0,7 mm široká, černohnědá, s matnou, sotva znatelně jemně hrbolatou testou.

 

Variety
Variety ani formy nebyly popsány, jako R. torquata byl označen jen typový sběr FR 1117, jinak tento druh asi nebyl znovu sbírán. Rostliny s tímto označením jsou velmi jednotné a charakteristické vybarvením svých květů a zejména tvarem žeber, na kterých vytvářejí hustě stojící areoly souvislé pásky z areolové vlny a trnů.

 

Výskyt
Jako místo typového sběru R. torquata bylo F. Ritterem uvedeno Mal Paso (Bolívie, departament Potosí, provincie Sud Chicas), s doplňujícím údajem vysoké horské polohy. Byla nalezena roku 1962 a F. Ritterem byla označena jako velká vzácnost.

 

Pěstování
Reburia torquata je pěstitelsky zajímavý a nápadný druh. Charakteristické jsou dvoubarevné květy a zejména neobvyklý vzhled žeber, na kterých hustě stojící areoly vytvářejí souvislé pásky areolové vlny a trnů. Požadavky na kulturu se nijak neliší od většiny miniaturních rebucií s řepovitými kořeny, R. torquata navíc patří mezi druhy, jejichž růst na vlastních kořenech patří k nejpomalejším. Vegetativní rozmnožování z vytvářených odnoží je jednodušší než množení ze semen, která jsou nabízena jen velmi vzácně. Druh je s největší pravděpodobností cizosprašný.
Poznámky autora snímku:
Fotografované rostliny byly vypěstovány ze semen, označených sběrovým číslem R. torquata FR 1117 . Výsev je velmi homogenní, těla charakteristicky kónická, doposud neodnožující. Rovněž zbarvení květů je uniformní, některé rostliny mají světlejší odstín červeně na okvětních lístcích. Pěstování nečiní potíže. V posledních letech byly podobné rostliny nalezeny i českými kaktusáři v oblasti Yunchara, asi 100 km jižněji od Mal Paso. Jejich totožnost s druhem R. torquata však nebyla dosud spolehlivě prokázána.

 

Poznámky
Ze stejné oblasti jako R. torquata, z okolí Mal Paso F. Ritter uvedl i několik dalších sběrů rodu Rebutia, jmenovitě R. rutiliflora, R. tropaeolipicta, R. rosalbiflora, R. lanosiflora, R. gracilispina, R. mixta a R. iridescens. Většina z těchto taxonů zůstala v podstatě neznámá nebo alespoň problematická, např. v práci J. Pilbeama je mezi známé druhy zařazena kromě R. torquata ještě R. tropaeolipicta, a R. rutiliflora je vedena jako synonymum Rauschovy R. diersiana, i když uváděná místa nálezů těchto posledních dvou rostlin tomu příliš neodpovídají. Všechny ostatní Ritterovy druhy s původem z oblasti Mal Paso, z vysokého horského pásma v hraničním území provincií Sud Chichas (dep. Potosí) a Sud Cinti (dep. Chuquisaca), zde nalezneme v závěrečné části mezi pochybnými a nejasnými jmény a kromě původních Ritterových popisů o nich v současnosti mnoho dalšího nevíme. Ve sbírkách se občas vyskytuje R. rosalbiflora, jejíž ztotožnění s Rauschovou R. eos je také problematické.

 

Literatura
Anderson E. F., The cactus family, p. 607-608, 2001
Mosti S., Digitorebutia Buining & Donald (2), Cactus & Co., 4: 95, 2000
Pilbeam J., Rebutia, p. 106, 1997
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 2: 597, 1980
Šída O., Rod Rebutia, p. 88, 1997

 

Autoři
Fotografované rostliny byly vypěstovány ze semen, označených sběrovým číslem R. torquata FR 1117 . Výsev je velmi homogenní, těla charakteristicky kónická, doposud neodnožující. Rovněž zbarvení květů je uniformní, některé rostliny mají světlejší odstín červeně na okvětních lístcích. Pěstování nečiní potíže. V posledních letech byly podobné rostliny nalezeny i českými kaktusáři v oblasti Yunchara, asi 100 km jižněji od Mal Paso. Jejich totožnost s druhem R. torquata však nebyla dosud spolehlivě prokázána.
Text Otakar Šída.
Foto a sbírka Václav Šeda.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím dve a sedm