Název
PARODIA TARATENSIS Cárd.
 

Taxon
Parodia taratensis Cárdenas, Cact. Succ. J. Amer., 36: 24, 1964
Parodia bilbaoensis Cárd., Cact. Succ. J. Amer., 38: 146, 1966
Parodia caineana Brandt, De Lëtzebueger Cactéefrënn, 6: 17-22, 1985
Parodia krahnii Weskamp, Kakt. und and. Sukk., 40: 60, 1989
Druh byl pojmenován podle naleziště, provincie Tarata v Bolívii.

 

Popis
Stonek kulovitý, ve stáří i válcovitý, více než 100 mm vysoký a až 80 mm široký, pokožka světle zelená. Areoly 2 mm široké, kulovité, 7-8 mm od sebe vzdálené, s šedou plstí. Žeber 13, lehce stočených, 5-8 mm vysokých a 8-13 mm širokých. Okrajové trny v počtu 17, paprskovitě rozprostřené, jehlicovité, velmi tenké, bílé, 3-15 mm dlouhé; středové trny 4, uspořádané do kříže, háčkovité nebo jehlicovité, na bázi bílé, výše hnědé, 15-25 mm dlouhé.
Květy
vyrůstají z řídké, bílé vlny na temeni, 30 mm dlouhé a 15 mm široké; okvětní lístky lopatkovité, 15 mm dlouhé, 3 mm široké, zlatožluté; květní lůžko 5 mm široké, oblé, se špičatými růžovými šupinami a bílou vlnou, květní trubka 15 mm dlouhá, 7-10 mm široká, s několika růžovými šupinami, vlna na šupinách bílá, štětinkatá, štětinky 5 mm dlouhé, hnědé; nitky 4 mm dlouhé, žluté, prašníky tmavožluté; čnělka 15 mm dlouhá, světle žlutá, blizna s 8 laloky světle žlutá.
Plod
5 mm dlouhý a 8 mm široký, s tvrdou slupkou, olivově hnědý, při dozrání světlejší.
Semena
oválná, velká, 1 mm dlouhá a 0,7 mm široká, černá, matně lesklá, s oblými jemnými hrbolky, strofiola malá, plochá, matně žlutá až hnědá.

 

Variety
Jde o druh, který je velmi variabilní ve výšce stonku i v počtu a tvaru trnů. Rostliny rostoucí na plném slunci bývají ploše kulovité, okolo 50 mm široké a vysoké, zatímco v polostínu dorůstají výšky i přes 200 mm. Je známo, že pro prof. Martina Cárdenase sbírali kaktusy jeho studenti. Aby si ulehčili práci, sbírali prý jen menší exempláře. Cárdenas do popisu uvedl, že P. taratensis je jen 30 mm vysoká a 40-50 mm široká. M. Veverka uvedl o svých rostlinách, že jsou až 300 mm vysoké a poléhavé. Okrajové trny 3-15 mm dlouhé, bývá jich 17-25, jsou rozprostřené, někdy několik silnějších odstává a působí dojmem dodatečných trnů středových. Čtyři trny středové mohou být rovné, ohnuté, jeden až všechny čtyři (méně často) háčkovité. Tuto variabilitu si uchovávají i výsevy ve sbírkách. Tím také lze vysvětlit skutečnost, že exempláře ze stejné populace, vyskytující se na obou březích Rio Caine, byly popsány jako čtyři samostatné druhy.

 

Výskyt
M. Cárdenas objevil tento druh v roce 1961 v bolívijské provincii Tarata, dept. Cochabamba, na cestě z Tarata k Rio Caine, ve výšce 2200 m n.m. Rio Caine tam tvoří hranici mezi dnešní provincií Arce (Tarata), dept. Cochabamba, a provincií Bilbao, dept. Potosí. V roce 1965 nalezl Cárdenas ve stejné oblasti, ale na druhém břehu Rio Caine (již v provincii Bilbao), rovněž ve výši 2200 m u Mollenvillque (dnes Molle Villque), svou P. bilbaoensis. Ta se má lišit od P. taratensis větším počtem kratších okrajových trnů a rovnými trny středovými. Z připojeného snímku holotypu je však zřejmé, že nejdelší středové trny jsou více či méně ohnuté. W. Krahn v roce 1964 nalezl v této oblasti populaci rostlin, které tehdy považoval za P. taratensis. Bylo to na cestě z Tarata na Rio Caine (přes Anzaldo), vedle La Vina, opět ve výšce 2200 m. Na zastávce u Rio Caine vystoupil po strmých svazích z červeného pískovce, kde nalezl malou uniformní populaci parodií. Drolivý, místy hodně vlhký a svažitý terén je příčinou, že lokalita je jen obtížně přístupná. Edgar Aguilar, který v roce 1986 cestoval s Krahnem po Bolívii, mu sdělil, že P. taratensis Cárdenas nalezl na jiném místě, vedle Izata, asi 45 km na severozápad od La Vina. Rostliny z této lokality v roce 1989 popsal Weskamp jako P. krahnii. Od P. taratensis se měl tento druh lišit vyšším stonkem a háčkovitými středovými trny (ale tyto Cárdenas u své rostliny výslovně uvádí). Jeden háčkovitý středový trn a čtyři ke středu odstávající trny okrajové na vyšším stonku měla mít také P. caineana, ze stejné oblasti, popsaná Brandtem o 4 roky dříve. Na Rio Caine nalezl P. taratensis v roce 1967 rovněž W. Rausch, který svůj nález označil číslem WR 199. V roce 1971 lokalitu studoval i A. Lau, když cestoval z Tarata přes Izata na Rio Caine. Ve svažitém terénu v křoví nalezl svou P. taratensis L 979 (později změněno na L 586). Rostliny sbíral v této oblasti i Karel Kníže (KK 820, Tarata, 3000 m, Arce), který je nabízel pod jménem P. schwebsiana var. taratensis.

 

Pěstování
Jako jedna z mála parodií tvoří P. taratensis odnože, které velmi snadno koření. Proti tomu, co o pěstování psal Lau, kultivace v našich sbírkách nečiní větších potíží. Jako všechny horské parodie vyžaduje minerální, propustný substrát. Přes léto jí vyhovuje dostatek světla, ale nikoliv přímý sluneční žár. V přírodě totiž nejčastěji roste ve skrytu hustých keřů. Přezimování v suchu a při teplotách nad 10 °C. Výsev, podobně jako u jiných ze sekce Protoparodia (velká, černé semena), nečiní potíží.

 

Poznámky
Autor tohoto textu původně připravil do Atlasu jako samostatný druh rovněž P. krahnii (podle Weskampa a Navarro). Po recenzních připomínkách M. Veverky byla P. krahnii zařazena jako synonymum k P. taratensis. Parodia taratensis, tato pěkná a zajímavá rostlina, byla často zaměňována s jinými druhy. A. Lau, který v roce 1970 nalezl u Presto zajímavou parodii (L 384), byl přesvědčen, že objevil legendární P. bilboaensis a poslal ji do Evropy, kde se dodnes ve sbírkách rostliny s touto jmenovkou nacházejí. Později se však ukázalo, že se jedná o nový druh, který Brandt popsal jako P. prestoensis.

 

Literatura
Anderson E. F., The cactus family, p. 555, 2001
Backeberg C., Kakteenlexikon, p. 351, 496, 1976
Brandt F., Die Gattung Parodia, p. 54-55, 58, 1989
Czorny R., Kakt. und and. Suk., 26: 20, 1975
Hunt D. R., CITES Cataceae Checklist, p. 254-255, 1999
Lau A., Nat. Cactus Succ. J., 27: 73-75, 1972
Navarro G., Catalogo ecologico preliminar de las cactaceas de Bolivia, Lazaroa, 17: 70, 72-73, 1996
Veverka M., Parodia prestoensis Brandt, Atlas kaktusů, 8: 30, 1993
Weskamp W., Kakt. und and. Suk., 42: 53, 1991
Weskamp W., Die Gattung Parodia, 1: 97-99, 331-333, 569-570, 1987; 2: 57, 142-143, 162-165, 195-197, 1992; 3: 130, 135, 143, 1997

 

Autoři
Text Andrzej Mucha. Snímek ve vlastní sbírce pořídil autor textu.
Fotografii rostliny distribuované jako Parodia krahnii pořídil Arno Babo. Snímky semen fotografoval Andrzej Gdaniec.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím pet a osm