Taxon
Mammillaria schumannii (Britton et Rose) Hildmann var. globosa R. Wolf, Kakt. und and. Sukk., 38: 147, 1987
Druhové jméno bylo vybráno podle slavného botanika K. Schumanna, autora mnoha prací o kaktusech, jméno variety "globosus" znamená kulovitý, a vztahuje se na stlačený vzrůst a krátce kulovitý tvar stonků tohoto taxonu.

Popis
Stonek kulovitý až stlačeně polokulovitý, 40-60 mm široký s nízkými, širokými, kuželovitými, oblými, asi 6-8 mm dlouhými bradavkami, pokrytými voskovitou sivě zelenou až žlutavou pokožkou a lesklou voskovitou kutikulou; axily s nepatrnou bílou vatou, brzy holé; areoly kruhovité až krátce oválné, s bílou vatou. Okrajové trny 9-12, přímé, paprskovitě rozložené, na bázi srostlé, jehlovité, křídově bílé s černým až černohnědým hrotem, asi 6-10 mm dlouhé; středový trn většinou 1, odstávající, přímý nebo i háčkovitý, asi 2-10 mm dlouhý, někdy, zejména u mladých rostlin chybí, u báze křídově bělavý, na konci s černým hrotem.
Květy
nálevkovité, s velmi krátkou trubkou, až 40 mm široké, okvětní lístky jazykovité, celokrajné, špičatě až zašpičatělé, vnější okvětní lístky s nazelenalým středovým proužkem, vnitřní okvětní lístky intenzivně červeno růžové; bliznové laloky zelenožluté; nitky tyčinek fialové, prašníky žluté.
Plod
kyjovitý, asi 15-20 mm dlouhý, oplodí šarlatově červené, brzy zasychá a snadno se odděluje otevřeným otvorem od stonku a semena vypadávají.
Semena
hruškovitá, asi 1,2 mm velká, s černou jamkovanou testou.

Variety
Varieta globosa byla objevena v polovině devadesátých let 20. století (1983) na izolovaném nalezišti, kde roste morfologicky odlišná populace, proto byla navržena jako samostatný taxon. Někteří autoři ji však přiřazují (zahrnují) k M. schumanni jako synonymum. Var. globosa je ovšem velmi dobře a na první pohled odlišitelná, mimo jiné i způsobem růstu, na rozdíl od nominátní variety je vždy stlačeně polokulovitá.

Výskyt
Mammillaria schumannii roste na jihu poloostrova Baja California, Mexiko, blízko moře, na útesech a pobřežních pahorcích a skalách, v puklinách a štěrbinách skal a v nánosech zvětralin, v kapsách a na terasách horniny. Je zde celoročně teplé a slunečné podnebí s nízkými srážkami, omezenými spíše na zimní období. Varieta globosa se vyskytuje jen na malé ploše nedaleko mysu Cabo San Lucas, roste často zatažena v písčitých a písčito-jílovitých až kamenitých půdách a naplaveninách a větrem hromaděných nánosech.

Pěstování
Jedná se o kaktus ze značně suchých a teplých oblastí, s maximem slunečního záření. V domovině roste v minerálních půdách. Jeho pěstování není příliš snadné, vyžaduje plné slunce, a velmi opatrnou nepravidelnou zálivku, jen v teplých dnech. Při správné volbě minerálního substrátu a zálivkového režimu však i pravokořenné semenáře na vlastních kořenech spolehlivě prospívají a již v mladém věku a malé velikosti kvetou. Pro svoje nádherné a ochotně se objevující květy patří k dekorativním a hledaným kaktusům.
Tuto varietu jsme dovezli ještě před popsáním a zveřejněním nového jména. Tehdy jsme měli k několika rostlinám z přírody, které jsme získali od manželů Wolfových z Kolína n. R., skutečně velký respekt. Záhy se však ukázalo, že při respektování nevelkých nároků na ošetření a na životní režim, není jejich kultura nijak obzvláště náročná. Z relativně velkých semen narůstají semenáče rychle do velikosti 1 cm - a již o málo větší, tj. 2-3 rokem po výsevu, nasazují první květy.
Roubovanci, přestože se obtížně roubují (nejlépe na Echinopsis cv.) dorůstají příliš nepřirozených rozměrů a tvarů. Množení výsevem semen vyžaduje standardní podmínky, semena si udržují životnost i po 3-4 letech. Obdobím kvetení jsou pozdně jarní a letní měsíce, postupně se květy objevují zhruba od května až do podzimu, plody z jarních květů dozrávají často ještě ve stejný kalendářní rok. Zimujeme zcela na sucho, nejlépe na světle a při teplotách nad 10 °C, poklesy pod 5 °C. mohou rostliny ohrozit.
Foto Miloš Záruba ve vlastní sbírce

Poznámky
Vyčlenění samostatného rodu Bartschella není v současné době respektováno a naopak zařazení do rodu Mammillaria, serie Ancistracanthae je odborníky všeobecně přijímáno. Přesto se s ním na jmenovkách a v katalozích u nás i v Evropě nezřídka můžeme setkat, rostlina už dlouho patří mezi oblíbené a jméno Bartschella schumannii je mezi lidmi hodně zaužíváno. Příbuznými druhy stejné serie jsou M. boolii, M. insularis a další spoluobyvatelé poloostrova Baja California.
Tato varieta je na první pohled rozpoznatelná od variety nominátní, která má válcovité trsovité a podstatně delší poléhavé stonky, a také delší otrnění.
Zařazení taxonu globosa jako samostatné variety či poddruhu považují někteří odborníci za neodůvodněné, volíme však přesto tuto cestu pro snadnou možnost udržet tento taxon v kultuře, bez nebezpečí jeho mísení a křížení s jinými proveniencemi typové variety. Obě formy totil lze i v kultuře bez obtíží snadno odlišit.

Literatura
Anderson E. F., The cactus family, p. 442, 2001
Bravo-Hollis H. et Sánchez Mejorada H., Las Cactáceas de México, 3: 9-11, 1991
Backeberg C., Die Cactaceae, 5: 3534-3535, 1961
Pilbeam J., The cactus file handbook 6. Mammillaria, p: 264-265, 1999
Reppenhagen W., Die Gattung Mammillaria, Monographie, 1: 120, 1991
Schumann K., Gesamtbeschreibung der Kakteen, p. 545, 1898-1903

Autoři
Foto Miloš Záruba ve vlastní sbírce
Text Jan Říha.